LINKIN

Kdyby takhle na čas jezdily i České dráhy...

Už zas nevim, jestli mám hodnotit po filmové nebo dějové stránce. Ani jedna není dokonalá a především ta filmová se dala zpracovat mnohem lépe. Je totiž kurevská škoda, že se tohohle námětu nechopil nějakej machr, páč moh taky spatřit světlo světa druhej Klub rváčů. Gansel si totiž evidentně plete autokracii s anarchií, což je ve filmu o pseudofašistické skupině kurva velkej problém bych řek. Vždyť autokracie je o disciplíně a poslušnosti vůči vládnoucímu jedinci/skupině a když v polovině celého experimentu běhá banda mlaďáků po městě, všude sprejujou, lepí nálepky a v kuklách zdrhaj policajtům, to je anarchie, kord když je za to "jejich vůdce" zjebe a odsoudí to. První půlhodina je totálně nezáživná a proto se o autokracii dá mluvit až snad v poslední dvacetiminutovce, kde film mocně graduje a to co tady všichni odsuzujete, se mi naopak líbilo, mělo to koule a nasadilo to korunu celýmu tomu absurdnímu experimentu. Jinak originalita sama, ty pošahaný němčouři asi opravdu uměj točit dobrý filmy, za poslední dobu jsem se o tom přesvědčil hned několikrát.

Objektivně je Wilderova verze asi o něco málo lepší než originál, ale natočit TAK stejný film, ještě když máte E/eso v rukávu? Billy, ty vopičáku, proč?

Slzopudná kundozmrdovina. (© Zeebonk)

Mimo mě.

Já sem teda na rozdíl od většiny zdejších nečuměl jako puk, že to nejsou další Gauneři ani Pulp fiction, jelikož jsem byl už okolím pěkně zpracovaný a očekával něco úplně jiného. První kapitola a jako by to ani nebyl Tarantino, řikám si klid vole, ono se to rozjede a taky že jo. Už ta druhá s Bastardama byla skvělá a ve druhý polovině filmu už je to jeden velkej filmovej orgasmus kterej vyvrcholí scénou v kině, po které sem se fakt cejtil jak po sexu, nekecám :o). Jen sem si řikal, že asi nepochytim všechny ty filmové odkazy, jak tady píše Douglas, žel bohu sem asi nepochytil ani jeden, škoda, třeba mi to někdo učenější někdy osvětlí. Jo a Tarantinovy trejdmarky nevadily, neberu to jako opakování se nebo nedejbože vykrádání sebe sama. Beru to tak, že každej tvůrce má svuj osobitej styl, kterej potřebuje vtisknout většině svých filmů a ať jsou Pancharti pro Tarantina jakkoliv sebeukájecí a jeho ego masírující, pořád je to specifická zábava, kterou vám nikdo jiný dneska nenabídne.

Švédi byli vždycky experti na boření žánrových klišé. Tímhle chladným neo-noirem dokázali, že i to Stmívání jde natočit inteligentně.

Conolly je pussynka, s Rowem už to má celkem koule.

Myslel jsem, že to bude o pivu (dvanáctce), ale nakonec dobrý.

Ta závěrečná scéna nemá chybu.