LINKIN

O depresích ale studené jak psí čumák. Z režisérského pohledu naprosto nezvládnuté (čti odfláknuté) zpracování nám ani v nejměnším nedávám možnost ztotožnit se s emocemi hlavní postavy. Bylo mi jedno, jak to s Lizzie dopadne, jestli se zabije nebo ne, co vlastně prožívá. Celou dobu sem si řikal, že si za to ta koza může sama. Přitom téma antidepresiv poskytuje velmi silný podklad pro scénáristy. Dalo se zabrousit více do sociálních problému současných "United states of depresion" a zkritizovat, třeba i satiricky a nadčasově, tehdejší generaci Bruce Springsteena. Nemůžu si odpustit srovnání s Requiem for a dream. Tam deprese z obrazovky doslova sálá, divák prožívá všechno s hlavními postavami a na konci je tak emocionálně rozcupován, že do sebe musí kopnout pořádnýho panáka. Zde se absolutně netlačí na pilu, přitom právě u tohohle typu filmu je toho zapotřebí. No a drogové opojení v doprovodu skladby Perfect day od Lou Reeda bylo fakt už tím největším WTF momentem celého filmu.

Jako student Politické a kulturní geografie nemůžu jinak.

Já sem fakt hroznej cíťa, že sem brečel skoro i u tohohle. Jen aby bylo jasno, miluju fotbal, je to ta nejdokonalejší hra, jakou kdy člověk vymyslel, ale přesto, když se na něj aplikuje tisíckrát použitá Hollywoodská šablona, kde scény odhadujete s neochvějnou přesností tak pět minut dopředu, výsledný patvar plný klišé rozhodně nepotěší. A už vůbec mě nepotěšily očividné logické hrubky ve scénáři, nepotěšilo mě ani, že Newcastle vyhrál poslední zápas, tak moc sem to přál Barošovi. Je to předvítalená pohádka, která kdyby nebyla o fotbale, rozcupuju ji na kousky. Líbila se mi akorát roztomiloučká angličtina Anny Friel a definitivní zjištění, že mě rozbrečí fakt kdejaká cypovina.

Ještě teď mě z toho bolej koule.

Tak jelikož jsem tímto uzavřel celou Pythonovic tvorbu, musím konečně napsat i komentář. Jedonduše geniální. Asi jako všechno od téhle bandy. Smysl života sice není ani ryba ani pták, ale to, že je to nejhorší co kdy Monty pythoni stvořili, neznamená ani v nejmenším, že se to nepovedlo ba naopak. Skeče sexuální výchovy, zákopového sentimentu nebo geniální The Middle of the film by se jistě daly zařadit do zlatého fondu Monty Pythonů po bok ostatních geniálních scének z jejich tvorby. Na závěr snad jen, bylo mi ctí pánové, díky za řádné procvičení mojí bránice jak u celovečerních filmů, tak u seriálu a vězte, že ten váž humor bude stejně vždycky nejlepší a nepřekonatelný, ať si řiká kdo chce co chce. Jo a chlapi, stejně vim, že ty drogy berete, poněvadž tohle opravdu není normální.

Vkrádá se mi na mysl analogie s Attenboroughovým Gándhím a taky myšlenka, že Scorseseho definitivně řadím k největším režisérům všech dob. Ta preciznost v režisérských finesách, podpořená kouzelnou hudbou, jenž fantasticky dokresluje atmosféru Tibetu, dělají rukopis Martina Scorseseho tím nejpodstatnějším, co povyšuje Kunduna nad ostatní biografie. Jinak Tändzin Gjamccho, o němž film pojednává se dodnes do Tibetu nevrátil a nedá se předpokládat, že by se tomu tak stalo dříve než se výrazně liberalizuje systém komunistické Číny. Jako první tento dalajláma procestoval západní svět a byl dokonce i u nás v České republice. Minulý rok se v souvislosti s Pekingskou olympiádou stala otázka Tibetu opět aktuální a velmi debatovanou, škoda, že nepřinesla byť jen malinkatý pokrok, ačkoli na druhou stranu se s tím dalo počítat. Každému, tibetským problémem člověku netčenému, pak nelze doporučit jiný film, než je právě tento.

Hvězdičku za kozy tý bloncky, kterou bych chtěl taky do postele.

Koukali jsme na to v hospodě totálně narvaní a došli jsme k závěru, že Dolph Lundgren je neuvěřitelně minimalistický herec, jeho herectví totiž spočívá v neustálém střídání dvou výrazů a to je drsný a superdrsný.

Tohle mohli vypotit opravdu jenom ti přažstí chuji. Takhle hanět Ostravěnku moju, srdce rudé. Ani hvězdu si ten cyp před kamerou nezaslouží bo Ostrava není jen nějaký kostel kajsik v Porubě, Ostrava to je Stodolní, Jarek Nohavica a Baník pyčo. Jen ať dojdů včil na Bazaly kaj jim to Ostravští synci a děvuchy názorně předvedů, co že to je Ostrava.

Líbilo. Ale stejně tak se mi líbilo i " Hele vole, kde mám káru?", který má 51%, nechápu.