J. K. Lister

Film Žena v černém odpovídá klasickému hororu 19. st v době slávy spisovatele Sharidena Le Fanu, velmistra anglického hororu, hrajcí si se spiritualitou a jako nejpřijatelnější figury zde dominovaly samozřejmě duchové uvězněných ve starých zchátralých domech, tvrzích povětšinou uprostřed blat, které tehdejšímu čtenářstvu naháněly velkou hrůzu. Film je velice povedený, velmi dobře si hraje s psychikou postav 19. století. a myslím si, že se snímek byl inspirovan podle Le Fanuova románu Žena v černém (asi 1862), jehož děj se situován na začátek 20 století, ale to myslím nevadí. Rozhlédněte se kolem sebe, kolik lidí věří v nadpřirozené nemysli a ještě žijí v době Ježíše Krista, ale to už je myslím jiná kapitola.

Opravdu geniální thriller podle předlohy M. Lehaneho V pasti. Větší část filmu nevíte, co je realita a co skutečnost, ačkoliv obecně závěr u psychothrilleru není originální, ale když se necháte vtáhnout do děje a nepřemýšlet o tom, jak asi skončí, v ten moment vás závěr určitě zaskočí. Mohou za to obzvlášť vynikající herecké výkony a celý filmový štáb včetně režiséra, jinak by to nebyl takový film, jaký je.

Samozřejmě, že se nejedná o nějaký akční film. Romanticky laděný příběh se opírá o čínskou filozofii dávných mudrců, kteří podobně jako řečtí filozové si kladli otázky, jak žít, souznít s přírodou, neboť i my jsme součástí ní. Jen z vedlejších postav filmu mi nebylo jasné, zda sestry mistra Mung byla jednovaječná dvojčata nebo jedna žena s rozdvojenou osobností. Po technické stránce věci ohledně kamery do zlatova nasnímované exteriéry pouště, stínů a barev a lidí bylo úchvatné; připadal jsem si jako v nějakém starověkém eposu o souboji dobra a zla o lásce, zklamání a nenávistí, o lidských slabostech. Myslím, že filmařům ani tak nešlo o obsah, spíš o ukázat svou čínskou víru a kulturu, jakou by viděl člověk ze západu. Mám dojem, že o tom hovoří i druhá polovina názvu... na západě jed - to znamená, zneužívání přírody, volnomyšlenkářství z dnešního pohledu na věc. Jinak se mi film líbil.

Až na nezáživnou první polovinu filmu, byl fim dobrý. Je tam spousta podobností s prvním a druhým dílem Vetřelce. Interiéry lodě převážně odpovídají filmu Alien. Přesto pár výhrad bych k filmu měl. Určitě bych se jako vědecký pracovník nedotkl věci bez ochranných pomůcek a jako zvědavý debil se dotýkal neznámého živého tvora neznámého původu, ačkoliv jsem viděl několik mrtvol, který by normálnímu člověku napověděly, že zde není bezpečno. Ale na druhou stranu pár blbců se vždycky ve filmu může hodit, aby byl příběh dramatičtější. Očekávám další díl, co se stane s hlavní hrdinkou Elis Shawovou, zda ji najdou mrtvou kdesi na oběžné dráze anebo ji jako Allen Ripleyovou najde nějaká hvězdná hlídka.... Možná ještě něco tvůrci vymyslí.

Se seriálem Sherlock jsem neměl žádné problémy ho sledovat. Viděl jsem sice pár dílů, a ačkoliv je děj zasazen do současnosti, charaktery hlavních postav zůstávají od určité míry věrné literární předloze. A protože se mi seriál líbí, jdu se kouknout na další díl. No, nezklamal jsem se. Originální verze s titulkama báječná. Dabovaná? Taky není špatná. Ale asi nejlepší z dílů, který se mi líbil, byl čtvrtý. Když se na to juknete, určitě hned poznáte, proč.

Černá labuť je dobrý psychologický film, ale thriller? Nevadí mi se v něm prolínající se halucinace se skutečností, a vůbec příběhu chyběla v určitých aspektech logika. Na hlavní hrdince Nině jediná matka viděla změnu, že trpí nočními můrami a halucinacemi. Měla zavolat doktora, aby ji diagnostikoval. Na baletní scéně si její nadřízení všiml nevídané změny, kterou její psychická nemoc způsobovala, dokud se nezabila. Chápu režisérova abstraktního pojetí filmu přeměnu neprůbojné holčičky po kurážnou ženu "černou labuť, ale neměl by zapomínat ani na logiku vyprávění, protože současnost až na rozvojové země, nežije pouze jenom v pohádkách. Příběh je díky baletním pasážím zbytečně zdlouhavý, a jak kdosi ve filmu říká: Balet je jen pro určité lidi. Film jsem ohodnotil pouze na základě hereckých výkonu, zvláště N. Portman, která svou úlohu sehrála senzačně. Ačkoliv v některých logických věcech film zaostává, pomalu prohlubující se nemoc nebo přeměna hrdinky převýšila ostatní nedostatky filmu. Fascinující i byla hudba, která filmovými triky podkreslila atmosféru děje.

Rec.2 se mi moc nelíbil nejspíš proto, že nemám rád v oblibě náboženství nebo filmy o satanech (ačkoliv patří s čarodějnicemi, sktřety, trolly... mezi horory a fantazy, ale zásadní místo mají v Bibli, která aniž si to člověk uvědomuje, provází od nejútlejšího dětství). Pravdou však je a filmařům to nevytýkám, že Španělsko bylo ve středověku silná katolická země a ačkoliv se rychle přizpůsobila současnému elektrotechnickému trendu, jako každá země, má v sobě zakořeněnou náboženskou symboliku. Ve filmu se mi nelíbili vědecké projekty, financované samotným Vatikánem a nábožensky se orientovanými doktory. Závěr byl zajímají. Což mne utvrdila a dnes to není žádným překvapením vykrádat náměty z jiných filmů, poněvadž červ, symbiont, kterého vpravila nakažená do hrdinky prvního dílu se dá nazvat jako z hvězdné brány goaldem, vetřelcem, který ovládal ostatní nakažené, protože chtěl vypadnout ven. Komu by se líbilo být neustále zavřeným nějakým paneláku nebo starým cihlovým domě?... Za další znal psychiku lidí, ve jejichž schránkách se skrýval, proto přijal dokrotovu hru z Vatikánu. Jako cizí mimozemská bytost se vysmíval jejich blbosti a nevědomosti, pohádkám, kterým věřili. Protože podle mého názoru Bible i Korán jsou soubory pohádek pro malé děti, se ještě divím, že spousta zemí na takové nesmysly věří. Ale co chcete víc, když většina lidí má IQ houpacího koně.

Je to už pár let, co jsem chtěl vidět původní Texaský masakr motorovou pilou a nijak výrazně se od dalších jeho remaků nezměnil. Pravdou je, že stejně jako film Čelisti, tak i tento film se v polovině 70. let staly hitem, stejně jako italské horory zač. 80 např: Sežrána zaživa. Ale jak to u většinu podobných filmů bývá, jsou na jedno brdo a člověka to začne nudit. Chce to něco originálnějšího.

V podobných filmech se objevují dva typy ldí: šarmantní a kreativní bohémové, na druhé straně neprůbojné a suchopárné postavy, které žijou podle šablon. A podle toho se odvíjí většina filmů, kdy si oba odlišné typy zkříží cestu...Obdovné je to i zde. Jinak,... celkem se mi to docela líbilo. Pobavil jsem se.

Docela pohodový seriál, až na pár věcí, které ho zbytečně srážejí na nižší úreň, jsou zbytečné horkokrevné Paolovy stupidní neadekvátní výjevy. Mně se jeví jako pohodový člověk, podle toho by měl vystupovat s nadhledem a nenechal se ničím rozhodit. Další věc jsou krátké muzikálové šoty, které tam nemají absolutně co dělat a taktéž srážejí seriál na nižší úroveň. Navíc musím upozornit, že se jedná o romanticky laděný komediální seriál s hlubokou ironií a narážek. Jestliže budou chtít natočit filmaři další pokračování, ať se zbaví těchto stupidit, o kterých jsem mluvil, potom z něho bude opravdu skvělý seriál. Vím, že režisér se snaží Šílenám láskám přidat na humoru, to však neuhraje imbecilními muzikálovými šoty, ve kterých se rád předvádí představitel Paola, jestli to takhle půjde dál a místo děje budou převažovat tyhle kraviny, skončí to ve stejných sračkách jak Pobřežní hlídka...