Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Komédia
  • Dráma
  • Horor
  • Sci-Fi

Recenzie (255)

plagát

Zabijaci osamelých sŕdc (2006) 

Pomalu se rozjíždějící začátek může někoho odradit od dalšího sledování, ale byla by chyba tento film minout. Především bych vyzdvihl výkon Salmy Hayek, která se vám v tomto psycho/dramatu předvede jako neskutečná mrcha a veškeré lichotky o jejím krásném dekoltu jsou ta tam. Její partner, Jay Leto je na tom podobně a oba dostanou co si po právu zaslouží. Travolta spolu s Gandolfinim jsou správná dvojka a oba ví, jak se co sluší a patří. Postupná gradace napětí je tvořena dramatickými scénami, které se s ubývajícím časem stávají brutálnějšími a nikdo by neřekl kam až se může člověk díky lásce dostat - na elektrické křeslo. 70%

plagát

Gang v útoku (2006) 

Rock je tvrďák, Rock je drsňák a Rock by měl hrát především v akčních filmech a Gridiron Gang je toho jasným důkazem. Již několikrát provařené téma o americkém fotbalu, které postrádá vše, co by pořádný film tohoto typu měl mít. Neuškodilo by více humoru, propracovanější zápasové scény, dynamičtější spád a emoce. Navíc Rock se svojí asi desetkrát vyřčenou větou: "Mužstvo ke mně!" a následné kázání jak to zahrát, bla bla bla, to už je vážně moc. Raději si pustím Any Given Sunday, abych si zpravil chuť.

plagát

Nabiť a zabiť (2006) 

Tolik slavných herců v jednom filmu se jen tak nevidí. A všichni hrají tak nějak důležitě a prkeně. Na jejich výkonech však film nestaví. Spíše na nereálných situacích, které staví jednoho smolaře do role zabijáka. Celé je to ale mnohem komplikovanější než se na prrvní pohled může zdát. Dobře se vyvedla kamera a film tak nepostrádá určitou stylovost. Vůbec styl je to o co se film snaží. Získat si svoje jméno, nějak na diváka upozornit a odlišit se od konkurence. To se daří jenom z části. Spousty situací si bere z jiných (lepších) snímků a snaží se je obalit do jakéhosi župánku elegantnosti. Všechny postavy ve filmu nemají problém s mrtvolami a chovají se tak, jako kdyby zabití jiného člověka bylo všední součásti každého z nás. Všichni jsou až moc cool. Nikdo o sobě nepochybuje a tak je celkově film dosti sterilní a bez emocí. Přízvisko černá-akční-komedie s prvky dramatu si určitě zaslouží. Nemusí však sednout každému. 70%

plagát

Sveták (2006) 

Lehce nadprůměrné romantické drama s dobrým výkonem Bena Afflecka. Jde o zvláštní film, který v sobě mixuje více žánrů a dohromady dělá takové nedonošené děcko, které mohlo být lepším filmem. Předně jde o to, že z filozofického dramatu o životě se vyklube jednoduché vyprávění o nedokonalosti člověka, honbou za kariérou a lásce, které končí happyendem. A to sráží bodíky dolů. Plusem je dobrá hudba (hlavní motiv) a fakt, že se na to dobře kouká. Nad některými dialogy se dá i zamyslet a občas se člověk ušklíbne nějaké vtipné situaci ze života. Mohlo to ale dopadnout mnohem lépe.

plagát

Gauneri (1992) 

Kdybych měl vyjmenovat 3 nejlepší filmy Quentina Tarantina, Reservoir Dogs by mezi nimi byl. Najdeme v něm hodně společného s Pulp Fiction – drsné scény, hodně krve, tvrdý chlapy, tři sprostý slova do věty, stylová hudba a kultovní hlášky. Kromě toho dobrý scénář, zajímavě profilované postavy a nelineární děj s flashbacky. Točeno delšími záběry spolu s hutnými dialogy, při kterých atmosféra houstne a kyne, až má člověk nutkání zařvat: „Buď už zticha, děláš si to jenom horší!“ O hercích by se toho dalo napsat hodně – jedním slovem výborně a je vidět že si tento akční-drama opus užívali až do samého tragického konce. (jako Romeo a Julie). Co vytknout? Něco přece. Tarantino se možná zaměřil až moc na některé z postav a ostatní vyřadil. Tím myslím Mr. Browna a Mr. Blue. Kdyby nechal naživu jednoho z nich, mohlo se na konci odehrát nějaké překvapení, zvrat, šok. Skončilo to zkrátka tak nějak očekávaně, celý film k tomu směřoval. To ale nemění nic na Tarantinovo vizi tragického konce, která sice nepřekvapí, ale rozhodně nenechá nikoho chladným.

plagát

Stormbreaker (2006) 

Mám rád akční filmy. Někdy si rád shlédnu chytrý, emotivní akční film (Muž v ohni), jindy si rád odpočinu u nějaké popcornové jízdy (The Marine). Nevadí mi, když jde o „B“éčko – důležité je, aby byl hlavní hrdina drsný, vtipný a stylový, aby mu do rytmu akce hrála drsná hudba, aby řezal, rubal a střílel o sto šest a aby to bylo natočený svižně, s nápadem a za podpory realistických efektů v plné parádě. Vzhledem k tomu, že hlavním hrdinou je zde 14-ti letý školák, který si hraje na agenta, má trapné hlášky a stylovost taky nepobral, nemluvě o tom, že vypadá jako hošan z Back Street Boys – nemohu ho tak zařadit do škatulky akčních hrdinů. Mínus bod. Za další, záporák musí mít charisma a působit nebezpečně. To by za normálních okolností Micky Rourke splňoval, jenže nedostal žádný prostor a vůbec nevystupuje jako obávaný záporák, ale spíše jako znuděný milionář, který nemá nic lepšího na práci, než zabít miliony dětí. (jak ubohé). Nula bodů. Dále, hudba – nezajímavá, neakční, nudná, prostě děs běs. Mínus bod. Scénář – odpovídá celému filmovému konceptu, takže hodně jednoduchá zápletka, prostě klišé. Nula bodů. Kamera – bez nápadu, špatné úhly, střih – málo svižný, efekty – málo efektní, akční scény – jedna bitka s lanem byla pěkná, zbytek si nepamatuji, takže asi bída. Mínus bod. K tomu si přidáme postsynchronní dabování, které jsem myslel že používáme už jenom tady u nás a já ho nesnáším, protože to vypadá opravdu strašně, jako když mluví kapr :) Nakonec musím říct, že jsem se nudil od začátku až do konce a nezabránil v tom ani svižný začátek v podání Ewana McGregora. A o to je to horší. Herec, který má za sebou výtečný Ostrov od mistra akčních filmů Michaela Baye, se objeví v takovéhle matlanině. (díky Rourkovi a akční scéně s lanem nemusím dávat odpad!).

plagát

Dokážte mi vinu (2006) 

Film natočený podle skutečné události sledující jeden z největších soudních procesů v USA. V něm jde o odsouzení několika mafiánských rodin. Hlavní roli jednoho z gangsterů si zahrál Vin Diesel a nutno říci že uspěl. Diesel dokázal, že umí zahrát nejen drsňáka či vtipálka, ale rovnou obojí najednou. A díky tomu si tento film užije každý kdo má rád ostřejší humor i vážné scény od srdce. Tento film je také zajímavý tím, že ačkoliv skončí "dobře" (gangster-sympaťák vyhraje), tak zároveň má člověk pocit, že takto by to ve skutečnosti dopadnout nemělo. A přesto se to stalo. Nebudu radši načínat téma o americkém soudnictví a jejich nezávislé porotě (od toho tady jsou jiné a mnohem lepší filmy jako např. Porota). Největší slabina filmu je však jeho uvěřitelnost. Některé dialogy a promluvy u soudu se mi zdáli na můj vkus hodně uvolněné, s velkou porcí nadsázky a bez servítek k soudu, což si nedokážu dost dobře představit, že by v praxi fungovalo. Dále mi trošku chyběl spád, napětí a atmosféra, což bylo dáno rozvláčností soudního procesu, který trval více jak 600 dní a tak na některé detaily se zkrátka nedostalo. 70%

plagát

Vojna policajtov (2004) 

Toto akční krimi/drama v podání francouzských filmařů z počátku vypadá jako další z průměrných filmů o policajtech na téma rivalita. Avšak zdání klame. První polovinu filmu se budete nejspíš nudit, což je chyba, protože na konci by vás to mohlo mrzet. Sice je vše vysvětleno v podobě menších flashbacků, ale i tak budete trošku zmateni a překvapeni. I když jak v čem. U francouzských filmů jsme si zvykli na zvláštní rozum nedávající dialogy a ani zde se tomu nevyhneme. Najde se i pár střihových a kamerových chyb, které film degradují. Gerrard Depardieu dokáže být chvílemi opravdu slizký, ale i tak neměl moc velký prostor (na to jaký potenciál v sobě skrývá). Jedna z jeho nejslabších rolí. Jeho kolega (rival) se svým neměnným výrazem nemá divákovi co nabídnout a působí dost chladnokrevně. Ostatní herci jsou pouhými statisty. Chybí opravdové emoce, které jsou maskovány a uměle tvořeny smrtí blízkých osob (o kterých de facto nic nevíme a nemáme k nim žádný vztah). Jde o průměrnou podívanou, která se až příliš snaží zabavit diváka svou zdánlivou komplikovaností ke konci filmu. 50%

plagát

Magor v podnájme (2006) 

Klasická komedie o lásce, přátelství a jednom náročném tchánovi. Jednoznačně hlavní komediální úlohu na sebe vzal Owen Wilson, kterého si od prvního okamžiku zamilujete. Na tuto roli se přesně hodí (možná ještě lepší by byl Farrel) a vůbec bych se nedivil, kdyby se takto pubertálně choval i ve skutečnosti. Ostatní herci plní úlohu dobrého „křoví“ a hrají tak, jak se očekává. Nejde o žádnou super komedii, nepopadal jsem se za břicho, ale pár situací ve filmu je dost komických už jen proto, že se nám prostě v životě staly. Vždyť to znáte, nečekaná návštěva v podobě nejlepšího kamaráda, který se chová vždy a všude jako doma, dokáže vykolejit alespoň na pár dnů každého z nás. A co teprve když se objeví jako bezdomovec v domě novomanželů?

plagát

Pád do tmy (2005) 

Zdánlivě solidně vypadající psycho/drama se mění v horor jako řemen. Pro ty z vás, kteří mají strach z neznáma, z výšek, ze tmy, popřípadě trpíte klaustrofobii či panikaříte v nečekaných situacích to je skutečně film plný strachu. K tomu si přidejte lidem podobné nestvůrky lačnící po krvi a rovnou můžete zapomenout, že tenhle film dodíváte. Musím říct, že jsem vůbec nevěděl o co v tomto filmu půjde, což je vždycky výhoda, když netušíte na co se budete dívat (ani žánr, prostě znáte jenom název). Zajímavé na tom je, že jsem se lekl v první fázi filmu (kdy to vypadalo na nějakou drama/duchařinu) víckrát, než když už šlo o horor. Celkem na vás čeká kolem 6-ti zaručených lekaček, z nichž tak 3 patří mezi ty infarktové. Což mi dohromady se zajímavým prostředím (které dává člověku pocit, že se z toho nemůže dostat) a pouze a jen dámským obsazením dává solidní výsledek. Dobře jsem se bavil/bál a můžu vřele doporučit všem jeskyňářům (po filmu se budou asi nějaký čas jeskyním vyhýbat).