misbos

Very bad family trip - aneb - jeď Nikolo, JEĎ!!! ... jo, a je to fialová, voe...

BIKES!!!! - aneb - Who is Randy????

Redneck Tiger Saga - aneb - Franto, vem bagr, postavíme si zó.... perník mám, voe. Hold, je to země neomezených možností, no...

Zohan jede v šutrech - aneb - Discount Bad Lieutenant. Žádný origoš převratný dílo se nekoná... slabý tři.

Jak drobné šelmy zpívaly, tančily, a nakonec přišla i hrbatá Taylor - aneb - Hooper najetý kočkolitem. Takže - až bude mít Judi Cringe kolem baráku víc koček než já, může mi vyprávět, jak se to s nima vlastně má. Do tý doby nemám zájem. Teď vážně - je jasný, že o kočkách to není, ale za prase nejsem schopnej rozklíčovat, o kom/čem to teda je... a nehodlám se ani moc snažit. Jedna je za Francescu, protože umí hezky tancovat, zbytek je na ten kočkolit. P.S.: Těch koček mám 15, jsou to potvory, a když to na ně přijde, doělaj bordel nepředstavitelnej. Ale až začnou vyvádět tohle, nechám je utratit.

Balada o prostěradle - aneb - toho bagru jsem se fakt lekl! Tohle chtělo domyslet, je to polovičatý. A je to škoda, nakročeno je dobře. Nicméně - všichni, který byli vys.aný z McAvoyovy herecký přípravky v Split a Glass, by se měli podívat, jak v tomhle filmu jí Rooney Mara koláč, protože to je ta pravá liga! Silný tři.

Za pomstou přes kopec - aneb - to zrcadlo je moje, voe!! Když necháme stranou diskutabilní historickou věrnost (diskutabilní proto, protože o tý době v konečným součtu víme h.vno), zbude nám docela pěkně vystavěná filmová úvaha o tom, jak se "rodil člověk". V dřevěný pixle, po který všichni tak jdou, je totiž zrcadlo - ergo schopnost sebereflexe, jedna z věcí, která dělá člověka člověkem (taky Vám přijde, že LIDÍ je na světě strašně málo???), a pro hlavního hrdinu to ve finále není hezkej pohled. Čtyry prehistorický ledovce.

BSO jako Blue Screen Orgy - aneb - BSO jako Bull Shit Overload. Vyberte si.

A von na tý půdě né a né zdechnout - aneb - už i The Others mají svůj debilní remake. Nástřel je celkem povedenej, ale pak se to v kupě neschopností zadře, scénář neví kudy kam, herci nevědí, co to vlastně mají hrát, a třeba Taylor-Joy proto radši nehraje vůbec, místo aby na zádrhel dívák přišel nejlíp sám (a měl z toho radost), dostane před koncem expoziční ránu, a závěr se šťastným bláznem a jeho emancipovanou ošetřovatelkou je napřesdržku. Ani prdek.

Možná přijde i Kaiju - aneb - s fyzikou si hlavu nelamte, jde vo akci, né!!?? Copak fyzika, ale ten scénář (pokud se tomu dá tak říkat)... to je teprv hokej, tomu věnovali asi tak pět minut. Dvě za slušnej nástřel prostředí a postav, kdyby to dotáhli aspoň vo jednu námořní majli dál, mohl to bejt solidní biják...