zelvopyr

Má to všechno, co by měl nejlepší film mít.... a není to nuda ani moralitka.

Překvapivě dobrý film. Prvních 35 minut jsem se sice ošíval a strašně smál, jako u Plan 9 from Outer Space, ale pak.... pak začala cca 15 (pokud ignoruji blábolení Bely Lugosiho, tak asi 25 minut) němá sekvence, která byla opravdu vynikající. Natočil-li by ji v éře němého filmu, dost možná by byl citován jako klasik formátu Ejzenštejna. Od té chvíle dál mě ten film dokonale vtáhl a věřil jsem mu. Přehodnotil jsem nahlížení na Eda Wooda obecně -- podle mě je ve výrazových prostředcích němého filmu výborný (ale strašlivě strašně si to hnojí tím, že se jej snaží pojmout jako film zvukový -- to prostě nefunguje).

Kdo neviděl, nepochopí :)

Podle mne velmi dobré. Ukázněně se drží v mantinelech, není to žádná rozjuchaná za vlasy přitažená sebeparodie, dokonce je to těžké vůbec prohlásit za parodii, frašku nebo komedii.... Pěkně podaný film, uvěřitelný, ani Kurosawa by se za něj vůbec nemusel stydět -- i když oproti němu je svižný, méně hloubavý, lehký. (mimochodem, hudbu k filmu dělal ten, co hrál Kazamatsuriho, známý japonský rocker Tomoyasu Hotei, který poslední dobou dělá hudbu i ke spoustě filmů západního původu, jako třeba Kill Bill...)

Ve světle tohoto filmu je Desperado trapná řachanda.... Enough said.

Epizody, poměrně chabě slátané dohromady. Podle mého mínění ani skvělá režie nedokázala vyrovnat polopatičnost scénáře. A jako pohádka o prozření a správných hodnotách.... hm, hm. Nicméně pozoruhodný Mifune exceluje, např. scéna při inkasování peněz za léčbu boháče byla podle mne jedna z jeho vrcholných....

Doslovný překlad názvu je Srdce rodiče, srdce dítěte. Tj. spíš film posouvá konfiguraci postav tím, že ukazuje, jak Daigoro začíná přebírat otcovy hodnoty. Ale jinak by to šlo sestříhat na 40 minut a příběh jako takový je nejslabší ze všech šesti, spíš jde jen o spojené chatrně související epizody.

A pak že je na světě málo pozitivních věcí... 耳をすませば // 何も聞こえず // 時計を見れば // さかさま回り...

Nádherně infantilní, legráckami nabitý filmeček s asi nejhitovější filmovou písničkou, jakou znám. Od tohoto filmu byl k největší klasice, Můj soused Totoro, už jen krůček .) Pro Idaha: Tak dobře, uznávám po dvou letech občasného zhlédnutí, že je ten film perverzní se smajlíkem ;-)

Uf, dostal mě snad už první díl -- na to, jak moc je to "pro děti", jsou hrozně dobře postavené postavy... charakter jednotlivých, i relativně vedlejších, je úplně plnokrevný.... O přátelství a oddanosti až za hrob, proti-válečná a pro-přírodní klasika.... A taky o dědečcích.