zelvopyr

Vrcholné Uhlířovy písničky slepené extra chabým dějem a doslova WTF úvodem. Menšík dostal za úkol svou excelentní slovní průtrží nahradit scénář a zase tak moc se mu to nepovedlo. Ostatní jsou tam zřejmě omylem, další WTF moment je, když ahudební Čenský říká relativně obstojné Andrlové, že zpívala falešně.

Inu, inu. Japonsky pes, pes. Nu jak to říci – Šógun je zjevení západní literatury a pro neuvěřitelně mnoho lidí most k objevení Japonska. Beru ho jako jakýsi kánon a neodpouštím odchylky, to je kacířství :) ... Zde je ve výsledku vidět skutečná kvalita a Sanada se popral s rolí velice důstojně poté, co mu nastavil laťku extra vysoko Mifune. O to víc mě hereze odchylek štve tam, kde měli její autoři snad pocit, že budou srozumitelnější. Hlavní fuckup byl v samotné páteři díla, v jeho mottu. V knižní verzi zněla rozprava s Toranagou tak, že nelze nijak ospravedlnit vzpouru vazala (Holandska) proti pánovi (Španělsko), na což vece Andžin, že až na vítězství. Ve filmové verzi se jednalo o přesvědčení, zda Andžin osobně zvítězí nad Portugalci. Ubohé. Potom tedy v reminiscenci na konci ten filmový oblouk narozdíl od knihy nefunguje. I tak dost dalších kompromisů a ústupků mase hlupců, takže zbytečné hořké kapky v jinak výborné lahůdce – tenhle seriál mohl být skvělý daleko víc ... podle Clavella.

Z nějakého důvodu to, co je v psané podobě dechberoucím příběhem, který člověka nepustí... je animované hrozně tuctové a okamžitě zapomenutelné.