Lindiště

Ano, takže mistři "dávných tajemství" a kostlivců ve skříni vyprodukovali další kousek z jejich pásové výroby. Tentokrát si kromě pánů Triera, Vinterberga, Bergmana a co já vím, jakého ještě Seveřana, přibrali ještě Almodóvara. Ta snaha napodobit své vzory a být za každou cenu "evropský" je tak úporná, až to bolí a jen svědčí o krizi českého filmu. A že si tahle načančaná "psychologická" fraška odpad nezaslouží? Zaslouží. Už jen díky prostředkům, kterými se nás snaží oblbovat - nádhernou krajinou, líbivými záběry, rádoby hlubokými dialogy, monology, několikerými dějovými zvraty, "šokujícím" vyústěním... a kdyby si to náhodou nedovedl někdo představit, tak mu to musí ve flashbacku názorně ukázat. Samozřejmě nesmí chybět úplné a jednoznačné vysvětlení, aby nezůstal někdo na pochybách.

Co říct o muzikálu, ve kterém je hudební složka (až na pár výjimek) podprůměrná až mizerná? Snad jen to, že je to opravdu zbytečná práce.

Tenhle uřvaný skřet mi leze na nervy čím dál víc. Navíc už se čím dál víc děsím chvil, kdy tam nějakým "originálním" způsobem zabíjejí zvířata - a že jich tam je. Nejsem vegetarián a vím, že naše "vyspělá" Evropa v tomhle mnohdy není o nic lepší, není to ale něco, co bych s požitkem sledovala. Vrcholem byl díl Filipíny. Vím, že jiný kraj, jiný mrav, ale někdy je to vážně k zblití.

Ano, všichni se jednou sejdeme v jednom hypermarketu. Hvězdička za Krobota a jeho úsporný herecký styl.

Nemilosrdné zrcadlo nastavené české nátuře (a jistě nejen české). Je to sice ve formě komedie, ale myslím si, že není nikdo, koho by u některých scén pěkně nezamrazilo.

Viděn jeden díl, ten ze Sibiře. Musím ale říct, že pohled na místní prostředí a životní styl mi přišel o hodně zajímavější než samotný rybolov, tedy důvod, proč se ten seriál točil. Je mi jasné, že k tomu něco ulovit je potřeba velké úsilí, trpělivost a často i pobyt v extrémních podmínkách, což obdivuji, seriál jako takový mě ovšem zas tak moc nezaujal.

Já vím, je to předvídatelné, šablonovité a nijak hlubokomyslné (což ale film ani nesliboval). Dívalo se na to ale příjemně, bylo to docela vtipné a místy i originální. A zejména přítomnost mé milované Kati Ou povýšila minimálně o úroveň výš. Ale fakt je, že já bych Kati odpustila snad i Babovřesky.

"A jak řešíte takové ty závisláky, kteří nevědí, kdy s plastikami přestat?" "Takoví k nám do ordinace nechodí."

Viděno hned po Vlku z Wall street. Zajímavá paralela a tak trochu pohled z druhé strany. Můj první Allenův film, který má čistě dramatickou linku a velmi příjemné překvapení. Allenovy figurky jsou stejně tragické jako komické.

Ne zrovna ojedinělý film, co se týká vyprávění i formální stránky, navíc téměř v oslavném stylu o někom, kdo si to zrovna nezaslouží. Přes to všechno mu ale nemůžu upřít zábavnost a vysoké tempo, i když ta stopáž je přece jen možná trochu přemrštěná. Ovšem jako bezmyšlenkovitá oddechovka to funguje výborně.