salfa72

Parádní dokument o britské expedici na Everest Bonningtonovou cestou Jihozápadní stěnou. Četl jsem knihu s českým názvem Everest, tvrdá cesta. Bylo super si osvěžit věci z knihy a vidět podmínky, které horolezci měli při zdolávání Everestu na vlastní oči. Jedinné, co mi pokaždé trochu zkazí zážitek ze sledování podobných skvělých dokumentů je počet obětí, které jsou téměř nedílnou součástí podobných dokumentů.

Původně jsem nechtěl nic psát, protože snad vše podstatné už napsal uživatl sniper18 a já s s ním v drtivé většině jeho názorů souhlasím. Už první scény okolo expedice z roku 1960 dávají tušit, že film bude mít s reálným průběhem oněch událostí okolo obou expedic pramálo společného (např. ty zlověstné mraky, jako z nějakého temného fantasy filmu), potom se příběh naštěstí věnuje osobnímu životu jednoho přeživšího člena první expedice a tam se tomu dá celkem věřit, že se to tak mohlo stát. Bohužel okolo 46 minuty se opět ocitáme na Everestu a za to, co začnou předvádět členové druhé expedice by se nemusel stydět ani Gabe Walker¨v podání Sylvestera Stalloneho. Dokonce i Superman by dostal z členů expedice komplex méněcennosti, kdyby viděl, jak lehce se dokáží pohybovat v zóně smrti (kde jsou většinou horolezci rádi, že udělají pár kroků a pak si musí odpočinout) a jaké kaskadérské kousky přitom dokáží. Kdyby šlo o akční nářez s vymyšlený scénářem, tak bych byl ještě ochotný přimhouřit obě oči, ale tady mělo jít (nejspíš) o film podle skutečných událostí. Nejsmutnější na tom celém je, že nejuvěřitelší a nejlépe vypadající scénou z výstupu na Everest je ta poslední, kdy se jeden člen výpravy, starý Yang Guang (J.Chan, který se tak ve filmu pouze mihne na konci) vrací po letech i s protézou místo jedné nohy na Everest, aby ho konečně pokořil, protože dal slib svému mrtvému otci, že to dokáže. Jestli takhle mají vypadat v budoucnu všechny čínské filmy o horolezectví, tak to ať se tvůrci raději vrátí k žánrům fantasy, wuxia, kung fu atd, to jim alespoň většinou jde.

Není to úplně špatný film, má skvělé obsazení (nebýt Jacqueline a Bomana, tak by bylo moje hodnocení ještě nižší) a zajimavou i když tuctovou zápletku, krásné exotické lokace. Co však pokulhává je v první řadě scénař, divák by měl být asi překvapený dějovými zvraty, ale to se tvůrcům tak nějak nedaří a děj je dost předvýdatelný, díky čemuž se divák většinu času nudí a čeká na to kdy to už konečně přijde. Hudební složka filmu (písně mě moc nebavily a občas jsem je dokonce i přeskakoval, abych to utrpení zkrátil) se taky zrovna nevyvedla (krom úvodní písně), což zamrzí dvojnásob, ptože kdybych chtěl bezduchou akční podívanou bez písniček, pustil bych si něco z USA. Až teď při psaní komentáře si všímám, že jsem viděl na Netflixu zkrácenou verzi, je tudíž možné, že by bylo moje hodnocení jiné, kdybych viděl plnou verzi (147 minut).

Na film jsem se hrozně moc těšil, už jen kvůli oběma hlavním představitelům, kteří si spolu po delší době opět zahráli v jednom filmu (proto si od mého hodnocení raději odečtěte jednu hvězdu). Místy mi ta komediální část filmu přišla trochu až trapná (Amitabhův vzhled atd.), čekal jsem spíš jízdu od začátku, až do konce (ve stylu filmu Amar Akbar Anthony). Přitom tam ten komediální potenciál byl, ale scénáristé ho bohužel nedokázali naplno využít. Alespoň, že celý film zachraňuje ta vážnější část filmu, která se scénáristům opravdu povedla. Dokonce i já jsem byl na konci filmu naměkko a to nestává zase tak často. Hudební stránka se také povedla, po delší době jsem viděl indický film až do úplného konce (většinou to na závěrečné titulky utnu), což se mi stalo naposledy u Happy New Year. Ten závěrečný videoklip prostě neměl chybu.

Tak tohle jsem opravdu nečekal, po delší době mě nějaký film takhle příjemně překvapil. Po tom chmurném začátku jsem čekal, že osud hlavní hrdinky bude trochu jiný, ale byl jsem nakonec mile překvapen. O hereckém výkonu A. Bhatt už bylo řečeno dost (navíc ji zbožňuji už od prvního filmu, který jsem s ní viděl), ale i ostatní herci zde podali perfektní výkon (třeba Vicky Kaushal, nebo Arif Zakaria). A proto mi ani nevadilo, že ve filmu není spousta akce jako v Hollywoodu, ani neustálé dějové zvraty (i když se tu nějaký určitě najde). Jediné, co mě na filmu zklamalo je jeho hudební stránka, oproti jiným filmů si už druhý den po jeho zhlédnutí nevzpomínám, zda tam vůbec byla nějaká výraznější píseň, která by se mi líbila.

Cca poslední hodina mě opravdu dostala. Pokud si budete chtít tento film pustit, raději si o něm nic dopředu nezjišťujte.

Dojímavý příběh o přátelství člověka a slona (slonů). Filmu nemám co vytknout, snad jen posledních dvacet minut bylo zbytečně moc uspěchaných (já bych vydržel klidně i další půlhodinu/hodinu).

Skvělý film, škoda, že texty k písním nebyly přeloženy (což je pomalu už klasika), možná bych dal i pět hvězd. Film má naprosto perfektní obsazení, nejvíce se mi ve filmu líbila Bipasha Basu a to především v písni "Beedi" - https://www.youtube.com/watch?v=XLJCtZK0x5M . Čekal jsem, že hlavním tahonounem tady bude Ajay a jeho "hora svalů", ale Saif Ali Khan zahrál padoucha tak přesvědčivě a excelentně, že si podle mého subjektivního názoru ukradl film pro sebe. I když má film cca dvě a půl hodiny, tak vůbec nenudí. Film jsem viděl hned dvakrát. Poprvé jsem viděl jen půlku (tu druhou) na jedné indické filmové stanici s EN titulky v obraze a tak se mi to zalíbilo, že jsem to chtěl vidět celé od začátku. Pokud máte rádi filmy s happy endem, tak se tomuto filmu raději vyhněte.

Škoda, nebýt pár scén (asi dvě, nebo tři), které mi přišli jako z nějaké fantasy pohádky, mohlo to být za plný počet hvězd. Film až na pár výjimek celkem realisticky zachycuje snahu dvou přeživších pasažérů z havarovaného letadla, jak se snaží přežít v nehostinných podmínkách ledové Antarktidy.

Ačkoli zbožňuji asijské filmy, tady jsem měl co dělat, abych tomu nedal odpad. Dopředu jsem věděl do čeho jdu, že trikové scény nejsou nic moc a vypadají jak z nějaké počítačové hry, přesto jsem se nestačil divit, co vše je možné natočit. Aby triky vypadali dobře, musel by být rozpočet filmu minimálně 150 milionů dolarů a víc, proto jsem při hodnocení nad nimi přimhouřil oko (spíš obě dvě). Nejvydařenější akční scéna byla ta, v které Jie vyhodí tábor Francouzů do povětří. Kdyby takhle vypadaly všechny scény s výbuch (místo těch trapných CGI efektů), tak by mohl film vypadat mnohem lépe a být dokonce v červené barvě. Tvůrci měli efekty více šetřit a spíš se věnovat více tréninku kung fu a vztahům mezi hlavními postavami. Ani herecké výkony většiny herců nebyly bůh ví co, jediné postavy, které jsem si ve filmu oblíbil byl mistr jižního kung fu Zhou Chenlin a jeho dcera. Děj nebyl nijak originální a co je horší, byl až moc předvídatelný.