Recenzie (1 876)
Žena cestovateľa v čase (2009)
Rosamunde Pilcher se snaží psát o cestování časem. LOL
Útok mimozemšťanov (2011)
Nářez i s pouhými dvěma pivy v hlavě, takže Cival iba klame. Muzika film dokonale nakopává (naštěstí žádný pravověrný hip hap hop), hlášky jsou převážně netrapné, figurky hezky vyprofilované (bílý negřík a mladý přírodovědec největší sympaťáci) a černější než černý mimozemšťani k sežrání (plyšák by byl stylovej, kam se hrabe Gizmo). Kvalitní zakončení Varů.
Náš den přijde (2010)
Jízda jak vod Svěráka. Zastávka v hotelu mě udělala velmi šťastnou - a to nejen díky Casselově obnažené Chloubě. Tenhle film se prožívá, nenávidí, nechápe, bere.
Zoznam smrti (2011)
Originální pokoukání. Má to atmosféru, je to vtipný, korektností si režisér vytírá svůj tlustej zadek a v jednu chvíli divák se slzou v oku zavzpomíná i na Srpski film. Milan Šebek nalezl svůj osud a divně se kýval.
Duše mouchy (2010)
Španělé pohodový prosluněný věci umí, i nějakej ten vtip vždycky přihoděj. Ale tady občas přihodili i pilu a tlačili. Chvílema je to takový "až moc" - až moc šablonovitý (maximálně protikladný postavy bráchů, kde sem to jen...), až moc "hele, teď řekneme nebo uděláme nějakou absurditu, lol so random", až moc rádobypoetický ("Maj mouchy duši?" alenotak). Ale má to svý momenty a nemělo by to nikoho vyloženě nasrat. (3,5*)
Laurentie (2011)
Fakt jsem to nepochopila a nemám s tím problém (dohnala ho k demenci nuda, zmatená sexualita a neláska k angličtině, anebo se chabrus na hlavu už narodil?). Kluci mladý režisérský jsou holt na starou zkostnatělou Báru moc přechytralý, nestíhá všechny ty metafory o french vs english rozluštit, je toho všude tolik. Ale předem zmíněná jedenáctiminutová scéna v kuchyni je ge-ni-ál-ní. P.S.: Od kdy nějaká nula Davies182 ví, co komu šmakuje?
Win Win (2011)
Docela příjemná a chvílema i celkem vtipná (no kdo z vás to má) komedie podle jů es šablony "divácká cena zaručena". Zmenšenej Sean Penn umí hezky koukat do blba, Giamatti zas dělá ty svoje upocený oči v sloup a celý film ovládla postava snědého Martina Mrhálka. (3,5*) .......... Největší WIN WIN je ale samozřejmě moje získání lístku těsně před projekcí od bandy zhulenců, kteří za něj chtěli trávu (žádnou sem totiž neměla).
Devět múz (2011)
Všichni šli s lístkem na Win Win, já bez lístku; před Velkym sálem fronta jak prase, vzdávám a jdu na nejbližší promítání (naděje umírá poslední, tak ať nesedim moc daleko). Po přečtení anotace jsem věděla, že tohle bude průser, ale že až takovej... (posledním a jasným znamením mělo být, že se do nafukováče dalo bez problému dostat i pět minut po začátku). Dost možná nejhorší filmová čtvrthodina, jakou jsem kdy ve Varech zažila. Tyhlety pseudoartové černé krokodýlí slzičky...
Chodba šoků (1963)
Cvokem snadno a rychle - tak rychle, že mě svrbí prst na 3*. Ale u takovýchhle klenotů, znepokojivých i překvapivě hodně vtipných (laralalaralalaralalaralalarala), se mhouří oči bez problému. (Charlie Sheen se jednou překoksoval, cestoval do minulosti a upravil fazónu Petera Brecka k profilu svému)
Jana Eyrová (2011)
Povinná četba už nikdy nebude jako dřív. Fassbender si dává Kačery k večeři. (3,5*)