Eviator

Tohle jsou první SW, kde se necitím jako v galaxii, všechno vypadá, jak ve futuristické verzi normální země... Pro mne je to kombinace něčeho jako CSI, Station 11 a lehce odbarvené atmosféry. Pokud si mám ale užívat protáhlé záběry a kombinace osvětlení, tak chci více kontrastů, takto to pro mne bylo utahané... Pokračuji ale celou sezónu a věřím, že někde začne SW zábava

Díky Mistře!

Tak já vlastně nevím, vždycky jsem se na Pata a Mata nerad díval, protože jsem byl ve stresu, z toho co vlastně dělali. Tady se sice děcka smáli stejně, ale já jsem byl nevystresován. A čili pro mne to to nebyl takový zážitek jako obvykle... :-) Mimoto je hrozná škoda, že asi byl problém sehnat licenci na hudbu Petra Skoumala, která jim dělá identitu... Skeče velmi dobré, bál jsem se, že ty hlasy budou větší průšvih ;-) Pro mne nej díl s komínem!

Poslední díl Hobita a jsem asi nejvíce zklamaný z celé ságy. Přijde mi, že bitva a proud akce třetího dílu kopírují poslední díl Pána Prstenů s tím, že se děje na jednom statickém místě a propojení s trilogií Pána prstenů na které jsem se nejvíce těšil, mi přijde nedostatečné. Jinak vizuálně a zvukově si drží vysokou úroveň! Ale poprvé této středozemní procházce musím dát jen průměrné tři hvězdy.

Barevný film na zlepšení nálady a pobavení diváků všech generací, kde Vás to při dívání nutí vstát a tančit. Od poloviny jede v klasickém animovaném duchu, který ale nenudí...

Hranice mezi realitou a snem je opravdu tenká! Nicméně skvělé několika dimenzionální dílo Nolana a hudby Hanze Zimmera...

Mám svého nového neilepšího záporáka :-) Další z kvalitních a povedených Tarantinových filmových umění!

Docela slušná krvežíznívá podívaná, ale bohužel zakončená tak moc uměle, že jsem spíše zklamán.

Tato ze začátku extrémně jednoduše ulítlá komedie se stala postupem děje vážnou a kvalitní komedií až se mi tomu téměř nechtělo věřit. Ale celkově docela slušný zážitek. Pro mě nejlepší scéna byla jak si donesl domů Alisson úplně na mol. :-D Určitě ještě teď se té scéně směju...

Super SCi-Fi,,, které bylo nádherně komorně pojaté a plné bezmoci i těch lidí, kteří si myslí, že jsou navrcholu. Ty klidné scény, které si má člověk vychutnat a John Clesee, který je až netradičně vážný, ač má stále svůj optmismus. To vše dodává na atmosféře tohoto filmu. Někomu se líbí a někomu ne.