Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Horor
  • Sci-Fi
  • Komédia

Recenzie (378)

plagát

Serenity (2005) 

Serenity je vynikající drsné sci-fi, které by nemělo uniknout žádnému fanouškovi žánru a jelikož neobsahuje zbytečné "technobláboly" ani filosofická poselství, a ani žádné mimozemšťany, není důvod jej nedoporučit i běžnému divákovi, který se sci-fi vyhýbá obloukem. Se Serenity čekejte dobrodružství ve stylu Hvězdných válek v originálním pojetí, jenž narozdíl od Lucasových prequelů působí nově a inovátorsky. Rozhodně nejlepší sci-fi svého druhu za hodně dlouhou dobu.

plagát

Převtělení (2005) 

Shimizův díl série J-Horror Theatre má celkem zajímavý příběh s poměrně slušnou pointou, avšak nejedná se o nic výjimečného. Je tu vidět inspirace v několika filmech: Ghost Actress, Nightmare on Elm Street a v neposlední řadě The Shining. Celkové pojetí filmu je více americké než japonské, i přesto, že je méně srozumitelný než běžný americký horror. V druhé půlce filmu je několik dobře zpracovaných nápadů, kdy se Sugiura v hotelu dostává po vzoru Silent Hillu do jiného rozměru a opět zpátky, ale úplně to nevyvažuje spíše nudnou první část. Rinne je mírně podprůměrným horrorově laděným filmem, v rámci série pak hodně slabým filmem bez špetky kvalitní strašidelné atmosféry.

plagát

Películas para no dormir: La habitación del niño (2006) (TV film) 

La habitación del niño je jedna z nejlepších duchařin, které za poslední dobu vznikly a nebýt krátké minutáže, hodnotil bych možná ještě o jeden bod výš - závěrečná část by klidně šla ještě nějakých dalších patnáct minut stupňovat. Film doporučuji hlavně těm, kdo se chtějí u horroru po nějaké době zase pořádně bát a ujít by si ho neměli ani ti, kteří se upadajícímu duchařskému subžánru začali vyhýbat, ať už třeba kvůli malému množství nových nápadů.

plagát

Gui si (2006) 

Není moc asijských horrorů, o kterých bych řekl, že jsou téměř dokonalé. O Guisi to můžu s klidným svědomím prohlásit. Dovedu si však představit, že se nebude líbit každému, přece jen není tak přímočarý a nenáročný jako thajský Shutter. Pokud se člověku strefí přesně do vkusu, jako se strefil mně, ve filmu najde jen pouhé minimum chyb (či rušivých elementů). Výraznější chybu dle mého názoru nemá, pokud se tedy nedá počítat v duchařině za chybu to, že upřednostňuje myšlenku před výsledným šokovým efektem. Někdo možná nepřejde fakt, že film čas od času přepne ze strašidelných scén plných napětí do čínské romantiky (ne, tak hrozné jak to zní, to zdaleka není), nebo nezkousne ambicióznost projektu. Pro mě osobně je to nejlepší horrorový počin za rok 2006.

plagát

Misia na Mars (2005) 

Po stránce kvality je na tom Doom v rámci žánru (film podle hry) dost slušně. Alespoň částečně se mu podařilo napravit reputaci filmů podle počítačových her, kterou celkem dost poškodili Paul W.S. Anderson (AvP) a Uwe Boll (Alone in the Dark). Doom je řemeslně slušně zvládnutý (až na nijak objevnou režii), zábavný a svým způsobem unikátní. Podobný film se spoustou démonů na vesmírné stanici, navíc podle hry, najdete jen těžko a už vůbec ne takhle povedený. V hodnocení dostává lepší sedmičku, kterou si nepochybně, minimálně za věrnost předloze a očividné snaze tvůrců, zaslouží.

plagát

Vyhnaní z pekiel (2005) 

Pokračování vynikajícího a značně kontroverzního filmu Roba Zombieho House of 1000 Corpses (Ho1kC) si muselo na svoji premiéru v kinech počkat téměř rok. Původně jsem od Devil's Rejects očekával obyčejný rehash stejného schématu, jenže s čím dál častěji uvolňovanými informacemi, a poté ukázkami, bylo stále více zřejmé, že Zombie půjde na pokračování v jiné režii, což mohlo nejednoho fanouška Ho1kC s předstihem mírně odradit. Jak sám Rob Zombie o tomto druhém dílu říká: "Chtěl jsem to udělat po vzoru Hvězdných válek, kde je první film, na který navazuje Impérium vrací úder. I když je to úplně něco jiného, je to opravdové pokračování. Je to navázání příběhu, ne pouhý zopakovaný stejný příběh." Nutno přiznat, že má úplnou pravdu. A po vidění Devil's Rejects jsem tomu zatraceně rád.

plagát

Day of the Dead 2: Contagium (2005) 

Jako nejčerstvější přírůstek do žánrové submnožiny zombie filmů si Contagium nevede vůbec dobře. Nefunguje totiž jako zombie film, ani jako sociální kritika a vlastně ani jako zábavný film. Těžko říct pro koho byl určen, jisté je, že pro fanoušky Romerovy klasiky v žádném případě ne. Bodově je ohodnocen tak, jak je jeho kvalita srovnatelná s původním Day of the Dead, jemuž jsem dal čtyři hvězdičky z pěti. Nakonec snad jen krátké doporučení daleko lepších alternativ - 28 Days Later, Dawn of the Dead, Day of the Dead...

plagát

Vanilkové nebo (2001) odpad!

Raději si pustím původní film, než tenhle políčko po políčku vykradený remake.