Vyhnaní z pekiel

Wow. Že je Rob tak trochu deviantní úchyl, to ukázal už v předchozím lidumilném příspěvku do žánru "kdo k nám domů vejde, tomu hlava sejde", ale v tomhle dovětku doslova přikládá na svůj kontroverzní status střelný prach. Nadměrně stylizovaný thriller, který si nebere žádné servítky, nehledá kompromisy a na diváka to rozbaluje dost neotřelým způsobem, jímž zkušeně drží po celou dobu jeho plnou pozornost - Zombie totiž řádí jako utržený ze řetězu a vymýšlí desítky režijních postupů, které jsou sice čistě eklektické, ale jejich kadence a dokonalé sladění s aktuálním děním a perfektně zakomponovaným soundtrackem je činí hodně nápaditými a zábavnými (od montáže přes stop-motion až po překrývání obrazu a subjektivní hlediska). Samotný příběh je navíc vystavěn tak, aby se vysmíval hororovým konvencím a kritikům (skvělé cameo potrhlého cinefila), začíná akční pasáží, která by mohla být v podstatě konečnou, a ve finále nabízí hned čtyři postupná vyvrcholení. Sice se mi trochu zvedal kýbl z většiny postav (snad každá je alespoň trochu zlá, dobro zde zcela absentuje - což ale zajišťuje ještě větší nepředvídatelnost) a to, jak Zombie dělá z odporné lidské havěti v závěru skoro mučedníky, je vysloveně na přesdržku, ale jinak se zkrátka jedná o hodně zábavnou a morbidní jízdu plnou odkazů a filmařského elánu, což pro mě bylo tentokráte silnějším vodítkem při hodnocení... (02.04.2018)

3,5* Jednička mě asi bavila víc - bylo to víc ujetý a tajemnější, i když tady se taky děly dobrý praseče! Jako je to kult, ale je vidět (i z prvního dílu), že Rob Zombie je fakt hodně velkej fanda Takovejch Normálních Zabijáků (stejně jako já) - a někdy bohužel až moc okatě používá stejný filmařšký postupy jako Stone. (10.07.2011)

"Tarantinovsko-Rodriguezovská" forma a zajímavé převrácení rolí v žánrovém schématu: skupinka tří "sympatických" masových vrahů, vyjadřujících vzájemnou rodinnou pospolitost ve formě posedlosti, uctívání satanismu a krajní averzí ke svému okolí, je tyranizována maniakálním a brutálním šerifem. Manipulace s divákovými "sympatiemi" je ještě umocněna sérií retrospektivních fotografií, vyzařujících radost a štěstí rodinného soužití, promítaných na konci filmu a romanticky-hrdinnou scénou hodnou nejryzejších charakterů. (10.04.2009)

Maximálně brutální, extrémně sprostý (údajně 224 „faků“), ani kapku morální – takový je druhý film hudebníka, režiséra, scénáristy a provokatéra Roba Zombieho. Kladné postavy se zde nevyskytují. Pokud narazíte na nějaký humor, pak zcela náhodou na humor šibeničního rázu. Lidské tělo je pro Zombieho jenom flák masa obalený v kůži. Proříznutí hrdla nebo prostřelení lebky patří ještě k těm mírnějším „saďárnám“. Největším problémem filmu je tupý scénář – nemáte komu fandit, nanejvýš si budete přát, aby se ti „motherf**kers“ konečně navzájem zmasakrovali. O nic jiného než masakrováni zde ani nejde. Hádám, že s vyšším rozpočtem by počet mrtvých narostl geometrickou řadou, takhle dostávají prostor i dementní hlášky, vtipné jedině smrtelnou vážností, s níž jsou pronášené („Nejistotu šoupni do pytle a hluboko zakopej“). Naopak režie je až překvapivě kvalitní, obzvlášť předtitulková přestřelka a „poslední jízda“, kde Zombie efektivně skloubil střihovou režii s říznou hudbou. Výsledek rozhodně působí poněkud rozpačitým dojmem, celý film navíc není jasné, jestli Zombie pojetí tohoto psychothrilleru (na horor zapomeňte) coby rodinného dramatu myslel vážně nebo jako těžkou ironii, každopádně jsem si některé pasáže opravdu užíval a navíc byla má slovní zásoba obohacena o roztomile vulgární „chickenfucker“ (trefně počeštěno jako „kurojebal“ :). 70% Zajímavé komentáře: Mr.Apache, oli.G, castor, Mordenroth, arie (26.10.2006)

Úchylný pošuk v svojom druhom režisérskom počine ukázal, že hlavu nemá totálne vymydlenú a viaceré žánre (od exploitation až po road-movie) a ich podruhy má "napozerané" a rovnako dobre vie evokovať feelilng doby 70´s. Dialógy rezonujú v mantineloch "geniálne" až po "WTF". Miestami perfektná hra so zabehanými "pravidlami" (hlavne prehodenie rolí trpiteľ/sadista v závere), avšak na môj vkus nehorázne naťahovaná (hmm, keby bolo viacej nahotiniek so Sheri Moon, možno by som sa na celú vec pozeral inakšie ;-) ). Panoptikum úchylov celého sveta každopádne našlo svojho nového guru! P.S.: I moja dokonala maličkosť sa môže občas prekríknúť a zmýliť v úsudku :) Po druhom pozretí musím rozhodne s hodnotením hore -> vyššie zmienené pozitíva sa totiž výrazne umocnili. (12.06.2006)