higuain

Iñárritu je vynikající režisér, ať už si o něm (po jeho předchozím filmu) myslí kdo chce co chce. The Revenant to jen potvrzuje, i když Birdman mě bavil o něco víc. Precizní poctivá filmařina a krásně surová survival story, která by snad jen potřebovala o něco zkrátit, jelikož zápletka je na 150 minut až příliš banální.

The truth is like poetry. And everyone fuckin' hates poetry.

"Written and directed by the Wachowski brothers." Film z dob, kdy ještě oba Wachowští měli pinďoura a co je podstatnější, točili kvalitní filmy. Tento jejich debut je zábavná gangsterka, která zpočátku vypadá jako lesbické soft porno, ve druhé polovině se však promění ve vyvražďovačku, připomínající spíše Tarantina - nikoliv však přehnanou ukecaností, ale množstvím krve a mrtvol.

Já chápu, že uctít celoživotní dílo Johna Williamse se dost dobře nedá během devadesáti minut, přesto mi však nezbývá než kroutit hlavou nad tím, co všechno byli tvůrci téhle adorace schopni vynechat. Superman, Indiana Jones, Sám doma, Jurský park, Harry Potter - to jest základní výčet těch Williamsových prací, které měly rozhodně zaznít, ale jakousi záhadou zůstaly opomenuty. Na místo toho se hraje hned několik skladeb ze Schindlerova seznamu a ke slovu se dostanou i ty méně zajímavé soundtracky (tím neříkám, že špatné!) jako Catch Me If You Can. Je to nepochybně zajímavý poslech a ke konci i zábavná podívaná, když se na pódium postaví sám Williams a za příchodu Stormtrooperů a Vadera diriguje Imperial March. Od galavečeru, který vzdává hold největší legendě filmové hudby, bych ale čekal víc. 70%.

Vlastně docela hořké zklamání, protože Peggy Carter byla asi jedinou sympatickou postavou prvního Kapitána Ameriky a od jejího seriálu zasazeného do poválečného období jsem čekal víc, než jen feministickou agitku, ze který je dobová atmosféra cítit pomálu, nadutých postav a zápletek si však divák užije až moc i na Marvelácké poměry. A samotná Hayley Atwell může být sebehezčí, ale špatný seriál hezkou tvářičkou sama neutáhne.

SPOILER ALERT! Jar Jar Abrams si splnil sen a natočil svojí verzi Nové naděje. Bohužel výtky o remaku nejsou zcela neopodstatněné. SW4 nemám v živé paměti, už je to minimálně 5 let, co jsem jí viděl naposledy, přesto mě nejen zápletka, ale i některé konkrétní scény svou podobností bily do očí - a na rozdíl od Spectre to tady místy překračuje hranici mezi odkazy a kopírováním. Mrzí mě to dvojnásob kvůli tomu, že jde o Abramse, pravděpodobně nejlepšího filmaře, kterého Star Wars kdy mělo. Ten před šesti lety přišel s velmi inovativní reinkarnací Star Treku a od té doby jakoby ztratil koule. Neviděl jsem Super 8, nicméně druhý Star Trek byl v podstatě technicky precizní verzí jedničky (čili nastavovaná kaše, byť sebekvalitnější) a letošní Star Wars je zase technicky precizní verzí Nové naděje. Z mého pohledu je ta přílišná sázka na jistotu plýtvání jeho schopnostmi. SW7 i přes své neduhy patří k tomu (nej)lepšímu, co letos bylo v kinech k vidění. Od první minuty to neúprosně graduje, že někde kolem devadesáté až sté minuty jsem to viděl i na 5*, bohužel závěr to trochu srazil. Ať už imho samoúčelnou smrtí jedné z legendárních postav nebo náletem na tu "novou hvězdu smrti" - tam mi slovo remake vyvstalo na mysl asi nejvíc. Ze závěrečného cliffhangeru mám smíšené pocity, ostatně jako z celého Skywalkerova osudu, jenž ve mě ironicky evokoval Hamillovu hereckou kariéru (záměr?), ale o něm bude snad mnohem více v další epizodě. Nové tváře ok, záporákovo charizma fungovalo nejvíc do chvíle, než si sundal masku. Že by byl Driver vyloženým propadákem si nemyslím, zatím ale nijak neohromil a jeho motivace by potřebovala doladit, argument "má v sobě příliš mnoho Vadera" je sám o sobě nedostačující, zvláště pak s ohledem na to, kdo jsou jeho rodiče. Do dalších dílů by to chtělo lepší (rozuměj mnohem méně kopírující) scénář, protože režiséry (Johnson, Trevorrow) už to lepší mít nebude. PS: Kdo má z tolika výtek pocit, že se mi film nelíbil, tak to tak rozhodně není. Je to výborné a určitě se na to vyplatí jít do kina. Výše rozepsané vady na kráse jsou jen důvodem, proč tomu nedat plné hodnocení.

Žasnu už jenom nad tím, jak někdo komedii s Melissou McCarthy v hlavní roli může srovnávat s Kingsman a tuplem pak, že jí někdo je schopen označit a to cituji jako "nejlepší mix komedie a akce za poslední dekádu" - zajímalo by mě, co uživatel EvilPhoEniX hulí za matroš, musí to bejt fakt síla. Nepopírám, že to má několik velmi vtipných momentů, nicméně o ty se starají převážně vedlejší postavy. Komediální potenciál boubelky je vyčerpán, když se s ní o půlku lehčí skútr položí na bok. Navíc je to nepochopitelně dlouhé.

Nerad to říkám, ale největší slabinou jinak výborného filmu je Schwarzenegger. Ten se do role Hausera-Quaida zoufale nehodí a ať se snaží sebevíc, nedokáže jí herecky utáhnout. V akci je samozřejmě perfektní, to ale tentokrát nestačí, protože scénář je až příliš dobrý na herce, co sice dokáže zahlásit cool hlášky, ale doopravdy hrát fakt neumí.

S1: 85%, S2: 80%, S3: 85%, S4: 85%, S5: 80%. S6: 60%. První série je do "bodu zlomu" (Russo) v zásadě zábavnou exkurzí do nejvyšší politiky, kde se Underwood jeví ještě jako celkem sympatický hajzlík, který sice umí tahat za nitky a jde si tvrdě za svým, ale důvod nenávidět ho (zatím) nemáte. Jakmile ale začnou skutečně padat hlavy, veškeré sympatie vůči hlavní postavě jdou stranou. _____ Vysoký standard vydržel 5 let. Pak ovšem přišla kauza Spacey a závěrečná šestá série, která působí dojmem, že si jí pár školáků vycucalo z prstu, aby se to jakože nějak ukončilo. Mrzí vás to? #MeToo. Byl to jeden z nejlepších seriálů posledních let, důstojného konce se však nedočkal.

Ne, prostě to tam není. Celá tahle série mě bavila tak napůl, což je o dost méně, než jsem čekal. Jedině dvojka vyčnívá nad průměr. Tento (asi definitivně) závěrečný díl má stejné klady i zápory jako díly předešlé. Dobrá akční scéna střídá špatnou akční scénu, vtipná hláška střídá nevtipnou hlášku a do toho se až příliš kecá o přátelství a rodině. Tahle série si mě bohužel nezískala, když už něco smrtonosného, tak radši past.