TwoFace

— It's not personal. It's strictly business. — Legendární, nesmrtelná, kultovní a dokonalá klasika. F. F. Coppolovi se povedlo skvělé a věrně zfilmovat úžasnou knižní předlohu a celá trilogie Kmotr je naprosto zaslouženě jeden z klenotů kinematografie. Moc, respekt, zrada, pomsta, ale hlavně rodina. Kmotr je především příběhem o rodině a o tom, že rodina je silnější, než vše ostatní. Příběh dynastie Corleonů je jako z vystřižen z antického Říma. Perfektní hudební doprovod (který úžasně vyčnívá především ve scénách na Sicílii) na diváka skvělé přenáší atmosféru cti, respektu a tradic. Život organizovaného zločinu je sice zidealizován, přesto však končí tak jako vždy – smrtí, zničenou rodinou a mocným a respektovaným mužem, který ale ve skutečnosti ztratil vše. Síla Kmotra kromě dokonalé režie, perfektního scénáře a skvělé hudbě tkví hlavně v bezchybných hereckých výkonech. Al Pacino a Marlon Brando (a Robert De Niro) jsou ve svých rolích dokonalí. Proměnu Michaela z nevinného a slušného mladíka v nejmocnějšího mafiánského bosse je Pacinovou zásluhou a zásluhou bezchybného scénáře naprosto dechberouci sledovat. Závěrečné scény všech tří filmů jsou i beze slov a podkresleny pouze hudbou, jedny z nejlepších a nejsilnějších a o Michaelovi vypovídají naprosto vše. Kmotr je zkrátka nezapomenutelnou, věčnou a dokonalou trilogií, a především první dvě části jsou kulturní povinností pro všechny.

— Rorschach's journal, October 12th, 1985: Tonight, a comedian died in New York… — Jestli chcete dokonale převést komiks na filmové plátno, řekněte Zacku Snyderovi. Jeho adaptace jednoho z nejdůležitějších a nejoceňovanějších komiksových příběhů všech dob je mistrovské dílo. Tři hodiny dlouhá, efektivní a dospělá inteligentní podívaná s netradiční narativní strukturou, která po celou dobu nedá vydechnout, předkládá témata k zamyšlení a věrně převádí komiksové panely do filmových scén. Na klaďase a záporáky se tu nehraje, svět se potácí na pokraji jaderné války a příběh, který je zpočátku netradiční detektivkou, rychle zvyšuje sázky, žene se vpřed do morálně šedého, překvapujícího finále a stejně jako brilantní předloha je tou nejlepší a nejpropracovanější dekonstrukcí superhrdinského žánru, která kdy vznikla. Veškeré změny v příběhu jej dle mého ještě vylepšují a dávají větší smysl. Tomu všemu se dostalo dokonalého technického zpracování podtrženého Snyderovým nezaměnitelným režisérským rukopisem, skvěle padnoucím soundtrackem a hereckým obsazením, které skoro jako by z oka vypadlo původním komiksovým postavám. Stejně jako komiks, i jeho filmová adaptace předběhla svou dobu. Watchmen lze právem označit za jednu z nejlepších komiksových filmů vůbec a co se věrnosti předloze týče, nejspíše i jako tu nejlepší. — What happened to the American Dream? It came true! You're looking at it. —

— Say "what" again, I dare you, I double dare you, motherfucker, say "what" one more Goddamn time! — Dokonalý film se skvělým scénářem a naprosto skvělými hláškami. Nejkultovnější z kultovních filmů 90. let. Vlastně jsem nenašel nic, co bych filmu vytknul a proto dávám nejvyšší hodnocení, protože tohle je jeden z mála filmů, co si to zaslouží. Navíc vidět tenhle film na velkém plátně bylo neskutečné. – (29.5.2014)

— I think his world had vanished long before he ever entered it. — Bláznivá směsice skvělých nápadů odehrávající se ve svém vlastním malém milém světě, se skvělým hereckým obsazením, v čele s naprosto úžasným Ralphem Fiennesem. Poetické, místy bizarní, místy připomínající disneyovku. Co okamžitě zaujme je kamera a úžasný střih, obojí dělající z filmu umělecké dílo.

— I am Paul Muad'Dib Atreides, Duke of Arrakis. The Hand of God be my witness, I am the Voice from the Outer World! I will lead you to paradise! — Tam, kde první část z velké části působila komornějším dojmem, je druhá část Duny velkolepější snad ve všech ohledech – více akce, monumentálnější scény, osudovost a epičnost. Villeneuve do toho šel naplno, předčil sám sebe a svůj první díl a přinesl dokonalou filmovou adaptaci legendárního románu a dokonalý filmový zážitek podobný Návratu krále. Víceméně platí vše, co platilo i o první části. I druhá Duna je nádherně natočené umělecké dílo, skoro artové sci-fi s dechberoucím vizuálem a hudbou, fantastickými hereckými výkony a jedná se o skvělou a věrnou adaptaci, která ctí předlohu (i když se samozřejmě oproti knize mnoho změn z pochopitelných důvodů událo). Nebudu se tedy moc opakovat (viz komentář k první části) a vyzdvihnu prostě fakt, že každá scéna od momentu, kdy Paul vypije Vodu života a převezme roli mesiáše, až do chvíle kdy se stane imperátorem a rozpoutá džihád, je každá scéna dechberoucím filmovým zážitkem. Scény, kdy se Muad'Dib naplno ujímá své role mesiáše jsou neuvěřitelné a mrazivé, Timothée Chalamet je jako Muad'Dib naprosto dokonalý. Jakou moc má víra a fanatismus a jak nebezpečné je následovat proroky a hrdiny? Za jakých okolností je správné tuto moc vzít a využít a jak snadno může snaha konat dobro vést ke krveprolití? Duna úžasně převrací klasickou hrdinovu cestu a doufám proto, že se dočkáme i třetí části příběhu – následků Muad'Dibova džihádu a hlavně toho, jak se hrdina a mesiáš vypořádá s hrůzami, které byly jeho jménem způsobeny. Duna je komplexní filozofické sci-fi navždy zapsané do historie a těší mě, že o filmové adaptaci lze nyní říct to samé a že své předloze dělá velkou čest. Villeneuveho Duna je svým významem pro kinematografii jako další Jacksonův Pán prstenů, už teď jde o kultovní klasiku, která bude dávána za zářný příklad a která bude zcela jistě po zásluze sklízet jedno ocenění za druhým. — Lead them to paradise… —

— My planet Arrakis is so beautiful when the sun is low. Rolling over the sands, you can see Spice in the air. — Nejnovější filmové zpracování legendární Duny je vizuálně naprosto dokonalé dílo a příklad toho, jak má vypadat správná adaptace. Filmová sci-fi estetika dovedená k dokonalosti, jeden záběr hezčí než druhý, Zimmerova naprosto fenomenální a unikátní hudba (možná jeho nejlepší soundtrack vůbec) a herecké obsazení rovněž výborné (Timothée Chalamet jako Paul Atreides je naprosto bezchybný). Všechno, od hudby až po architekturu a technologii, působí cize a vzdáleně, ale zároveň velmi povědomě a uvěřitelně, jako skutečně pocházející z naší tisíce let daleké budoucnosti. Duna jakožto artový blockbuster opravdu působí a vypadá výjimečně. Což je v dnešní době skutečně téměř zázrak – jeden by čekal, že půjde o adaptaci velmi zjednodušenou, ale naštěstí tomu tak není. Jde o dospělé a seriózní filozofické sci-fi pro vyspělé diváky, které se svým stylem a výslednou originalitou zvysoka povyšuje nad všechny mainstreamové žánrové trendy. I když Villeneuvova Duna některé příběhové linky zkracuje či vypouští, a mnoho věcí a postav zjednodušuje, a jiné naopak přidává a dovysvětluje, stále se podařilo zachovat jistou komplexnost narativu a rovněž svojí atmosférou, snovostí a cize povědomou, přesto zvláštní estetikou dokonale zachycuje a přenáší legendární knihu a její svět na filmové plátno. Znalost knižní předlohy velmi doporučuji. Mnoho momentů a scén, především Paulovy vize, a vlastně celý film, mají na diváka úplně jiný dopad, když ví, jak se budě děj dále vyvíjet a jaký osud čeká jednotlivé postavy. Po prvním zhlédnutí jsem byl z filmu rozpačitý, jakmile jsem se ale ponořil do knih a zamiloval si je, naplno jsem si zamiloval i film. Největší výtku tak mám jako nedočkavý divák spíše jen k tomu, že film působí jako dlouhý úvod končící v momentě, kdy celý příběh vlastně pořádně začíná, čemuž explicitně dává za pravdu i samotný závěr. Druhá část prostě měla být natočena zároveň s první a jít tak do kin přesně po roce (stejně jako to bylo v případě filmového Pána prstenů). Vůbec ale nepochybuji o tom, že až Villeneuve za pár let svou plánovanou trilogii dotočí, stane se jeho filmová Duna stejně kultovní a oceňovanou adaptací jako již zmíněný Jacksonův Pán prstenů (po druhé části je zcela jasné, že ano). Koneckonců, Duna je pro sci-fi to, co je Pán prstenů pro fantasy, a už bylo načase, aby se jí dostalo kvalitního a vysoce oceňovaného filmového zpracování. Neuvěřitelně moc se těším na pokračování, na závěr druhého dílu a především na díl třetí a jeho dekonstrukci celé, diváky neznalými předlohy očekávané, hrdinovy cesty i převrácení mesiášského příběhu (už teď si dokážu živě představit, jak dechberoucně budou zajisté vypadat scény fremenského džihádu či scéna Muad'Dibova odchodu do pouště). Těch šest Oscarů je naprosto zasloužených. Z posledních let mě nenapadá žádný film, který by si je zasloužil více. — My road leads into the desert. I can see it. —

— They said the age of heroes would never come again. — Říkali, že Snyder Cut neexistuje a nikdy nespatří světlo světa, že jde jen o sen hrstky bláznivých fanoušků. A hleďme! Snyder Cut nejenže existuje, ale jde o obrovský úspěch, který se ještě před svým vydáním zapsal do filmové historie. Při sledování filmu jsem ještě nikdy neměl tak vítězoslavný pocit jako právě během Zack Snyder's Justice League, a snad nikdy jsem při závěrečných titulcích necítil tolik emocí. Tenhle film je masivní úspěch a splněný sen nás, fanoušků Zacka Snydera, a každého, kdo alespoň jednou použil onen legendární hashtag #ReleaseTheSnyderCut. Tenhle film je pro statisíce (ne-li miliony) fanoušků, kteří léta podporovali Zacka Snydera a dovolávali se jeho pravé vize; kteří věřili, bojovali a vyhráli. Dokázali jsme něco neskutečného! Snyder Cut však není jen film. Celá myšlenka a úspěchy hnutí, které se zasloužilo za jeho vydání, úžasní lidé, kteří se do toho zapojili a všechno dobré, co díky téhle kampani vzniklo, to vše dalece přesahuje film, který je i manifestem umělecké integrity. A ne, opravdu nejde jen o jakýsi director's cut s několika vystřiženými scénami, ale o úplně nový film. Vlastně staronový, neboť jde o původní Snyderovu vizi natočenou a de facto dokončenou už před lety, ještě předtím, než šel do kin propadákový paskvil, který stvořilo vedení WB a Joss Whedon. Absolutně nechápu, jak se mohli neschopní kravaťáci z WB podívat na Zackův film a pak si říct, že Whedonova trapná spatlanina je kvalitnější produkt a pustit ji do kin. A zcela ironicky je to právě Zackův film, který teď přináší úspěch, který si Warneři tehdy slibovali od Josstice League. Nechť je ta věc, která šla před lety do kin, navždy zapomenuta. — Take your place among the brave ones. — Snyderův velkolepý čtyřhodinový epos je mistrovským uměleckým dílem s rozsahem filmového Pána prstenů, kterým mistr dokazuje, že si největší a nejlepší superhrdinský tým na světě nemohl přát lepšího režiséra. Věřím, že kdyby šel nyní Snyder Cut do kin, tak jde o ještě masivnější úspěch, než se komukoliv kdy snilo. Vidět tenhle snímek v IMAXu totiž musí být neskutečný zážitek. Dost možná jde o nejlepší DC Comics film, který kdy vznikl a rozhodně je jedním z nejlepších filmů svého žánru. Režisérův nezaměnitelný rukopis je znát v každé scéně a Zack Snyder's Justice League je jedním z nejunikátnějších superhrdinských filmů posledních let. Ikonické postavy a scény z komiksů ožívají ve velkolepém stylu moderní mytologie tak, jak to umí jenom Snyder, navíc mnohem větší a intenzivnější než kdy předtím. Tak jako předchozí dva Zackovy filmy, je i tento plný paralel, inspiruje se historií a uměním, užívá a odkazuje na mytologickou a náboženskou symbolikou, a samozřejmě nechybí ani přímá inspirace komiksovými předlohami a pocta jim. Jak už je u Zacka Snydera zvykem, je vizuální stránka filmu naprosto bezchybná, unikátní a nádherná, a to i díky jeho prezentaci v původním neseříznutém formátu 4:3, ve kterém postavy skvěle vynikají tak, jako na stránkách komiksu. CGI je fantastické, zpomalovačky efektní – celý film je zkrátka naprosto dechberoucí a jeho vizuál vyniká jak v normální verzi, tak i v černobílé Justice Is Gray, ve které nejenže film vypadá vskutku artově, ale zároveň znamená i něco víc pro fanoušky, kteří byli součástí kampaně za vydání Snyder Cutu od samého začátku a pro které tehdy byly Zackem sdílené černobílé fotografie důkazem i snem. Sledovat Snyder Cut je jako číst skvělý grafický román od těch nejlepších autorů. Ty čtyři hodiny mi pokaždé utečou jako voda, film ani na chvíli neztrácí tempo. Fantastická akce se prolíná s pomalejšími, lidskými momenty, skvělým humorem, worldbuildingem a budováním atmosféry. Holkenborgova hudba je neuvěřitelně epická, jednotlivé hudební motivy plynule přecházejí z jednoho do druhého dle postavy, která je středem dění, a dokonalé natočená a dynamická akce je díky tomu ještě lepší. A naopak, když je třeba, dokáže soundtrack správně podkreslit emotivní scény. Herecké obsazení je excelentní a Snyder opět naprosto skvěle pracuje s postavami. Každý člen týmu má svou osobní dějovou linku důležitou pro celkový skvěle napsaný a poskládaný příběh, a klíčovou roli v jeho epickém finále. Především dechberoucí moment, kdy Flash dokáže, že je nejlepším z nejlepších a zachrání svět, je jedna z nejúžasnějších scén v historii superhrdinských filmů. Premiéra největšího komiksového záporáka Darkseida je dechberoucí, vůbec ale nikterak nezastiňuje Steppenwolfa, který je nyní mnohem propracovanější postavou s vlastní motivací a děsivým záporákem, který pro hrdiny skutečně představuje hrozbu. — Dad, whatever happens, I want you to know your kid was one of them, dad. One of the best of the best. — Návrat Supermana je naprosto fenomenálním a emocionálním završením trilogie – Man of Steel byl o Supermanově zrození, Batman v Superman o jeho smrti a Justice League je o jeho vzkříšení. Hrdinova cesta je dokončena a třetí film se tematicky váže zpět k začátku trilogie. Padlý Temný rytíř se opět stává hrdinou a po boku ostatních se přidává na výsluní k poslednímu synovi Kryptonu, který konečně nachází své místo ve světě. A s tím vším se otevírají brány do obrovského DC univerza – Darkseid, Apokolips, Martian Manhunter, alternativní reality, Speed Force, a mnohem víc. Snyderova Justice League naplno využívá mytologii světa DC, je plná nejrůznějších odkazů a DC univerzum tak ožívá v dokonalém a ohromujícím zpracování. Ray Fisher, jehož Cyborg je skutečně srdcem filmu, Snyder Cut přirovnal k velké hostině a já musím souhlasit. Pro fanoušky DC Comics je Zack Snyder's Justice League ultimátní filmový zážitek, který nepřestává dávat a po jehož konci budete chtít okamžitě víc. Snyder opět dokázal, že je jedním z nejlepších režisérů současnosti a že nikdo netočí superhrdinské filmy tak jako on. Neskutečné díky všem, kdo věřili a po tři roky s vášní bojovali za to, aby mohl Zackův film spatřit světlo světa. A samozřejmě obrovské díky Zacku Snyderovi za to, že natočil další film, který se může řadit mezi nejlepší komiksové filmy všech dob. Stejně jako Man of Steel a Batman v Superman je i Zack Snyder's Justice League jeden z absolutních vrcholů žánru. — Make your own future. Make your own past. It's all right now. — O tomhle filmu bych mohl psát ještě hodně a dlouho, moc pro mě totiž znamená. Mám ohromnou radost, že spravedlnosti bylo učiněno zadost a že Zack dostal možnost svou vizi uskutečnit a film dokončit. Nezapomínejme ale, že Justice League je teprve třetím filmem z původně plánované pentalogie. Doufám, že Zack bude moct někdy v budoucnu své plánované příběhy dokončit. Tenhle film je důkazem, jak moc důležitá může původní režisérova vize být a jak dokáží hloupé zásahy studia tuhle vizi zničit. Před WB teď stojí zajímavé dilema, jak budou s DCEU pokračovat. Protože tenhle film, a především jeho půlhodinový epilog, otevřel brány mnoha úžasným příběhům, které zkrátka musí být vyprávěny a které fanoušci budou chtít vidět. Jedním z nich je i závěrečná postapokalyptická Knightmare sekvence, představená už v BvS, která měla být hlavním jevištěm pokračování. Rozhovor Batmana s Jokerem je mrazivým a intenzivním momentem jako vystřiženým z komiksu a já jsem moc rád, že se Jared Leto do role vrátil a že jsme v DCEU konečně mohli vidět obě ikonické postavy spolu v jedné scéně. Doufám, že ne naposledy. Darkseidova vojska jsou totiž připravena a SnyderVerse musí pokračovat. #RestoreTheSnyderVerse

— As far back as I can remember, I always wanted to be a gangster. — Kultovní klasika mafiánských filmů, která inspirovala mnoho dalších děl, včetně naší české Mafie. Bezchybná režie a scénář, vynikající herecké výkony, ikonické scény, nezapomenutelné dialogy, černý humor, skvěle padnoucí soundtrack,… Tomuto filmu zkrátka není co vytknout. Goodfellas jsou nejvěrnějším filmovým pohledem do mafiánského života. Bez příkras a s morálním ponaučením. Tak, jak to ma být, a stylem, kterým to umí nejlépe jedině Scorsese. Bezpochyby jeden z nejlepších filmů všech dob.

— We're gonna be doin' one thing and one thing only… killin' Nazis. — Tenhle film prostě zbožňuju. Jeden z nejlepších Tarantinových počinů, jako vždy se skvělým scénářem a úžasnými herci, tentokrát v čele s bezchybným Bradem Pittem a Christophem Waltzem, na kterém je vidět, že si v roli Hanse Landy užíval každou sekundu. Úžasné hlášky, skvěle vypointované dialogy, bezchybně a nápaditě zrežírované scény, které budují napětí svou délkou, aby nakonec skončily často zcela nečekaně. Závěrečná věta zkrátka naprosto dokonale shrnuje celý film. „I think this just might be my masterpiece.“ To si tedy zatraceně piš, že je, Quentine.

— Let me tell you something. There's no nobility in poverty. I've been a poor man, and I've been a rich man. And I choose rich every fucking time. — The Wolf of Wall Street je bezpochyby jeden z nejlepších a nejzásadnějších filmů posledních let. O to víc mě překvapilo, že nedostal ani jednoho Oscara, hlavně pak Leonardo DiCaprio za jednu ze svých nejlepších rolí. Svižné tempo skvěle střídá vážné momenty s těmi vtipnými, často naprosto šílenými. Fantastické herecké výkony, bezchybná režie, skvělá kamera, sexy Margot Robbie, a ve středu toho všeho naprosto úžasný Leo DiCaprio v roli morálně pochybného Vlka z Wall Street. Chcete životopisný snímek, komediální drama, sociální kritiku nastavující zrcadlo kapitalismu, závidět boháčům jejich život, rozplývat se nad Margot Robbie, nebo jen sledovat, jak se DiCaprio a Jonah Hill sjíždějí vším možným? Tenhle film má všechno. Natáčet ho musel být neuvěřitelný zážitek, jak pro štáb, tak pro herce.