MatyM

Mix Vetřelců, Na hraně zítřka, Interstellaru, Věci, Tichého místa… jen nefunkční, totálně jalový a dramaturgicky rozpadlý.

Jednoduchounký příběh i interaktivita, přesto však pro seznamování s VR efektní a imerzní.

Hodně špatný pilot seriálu, který se sám kvalitním stal až po několika sériích.

Poutavý, napínavý, komplexní a šokující krimi příběh, který překvapí úplností záznamů, který diváka provede případem skutečně od A až do Z, stejně jako nezpochybnitelnou filmařskou kvalitou, ukrytou v práci s kvalitní kamerou, stiřhem a zbukovým mixem i dramturgií. A zároveň jde o počin bulvárně senzacechtivý, necitlivý, a své vydělávání na neštěstí, které proměnil ve spotřební zábavu, alibisticky v posledních vteřinách hází na své obecenstvo. PS: Jednomu zdejšímu komentáři "Nejlepší příbehy píše sám život" se v kontextu tohoto seriálu nejde než nevěřícně nasmát. To nevymyslíš.

Indie nádech ve stylu The F Word nebo Pěkně blbě je spolu s aktuálně velmi vděčnou 80s estetikou příjemnou kombinací, která zejména v první polovině pobaví jako málokterá nedávná komedie. Kdyby tempo vydrželo i poté, co z plátna na dlouhých několik minut sleze Cristin Milioti a scénář nejel úplně přesně podle očekávané šablony, stvořili by na Hulu novou kultovku.

Hallmarkovsky béčková pohádka - navzdory evidentně drahým, ale přesto špatným trikům, a nejcharismatičtějšímu herci na světě, zabitým brutálně mdlou rolí s fakt nepovedeným huhlavým akcentem.

První polovina je mrazivá, audiovizuálně geniální, napínavá a originální. Někdy po terminátorské vybíjené na psychiatrii se to ale zvrhne v tuctový slasher a byť chápu emancipační komentář závěru, dojíždí Neviditelný bohužel na půli dechu.

Audiovizuálno a herecké výkony jsou naprosto špičkové, ale stopáž je prostě monstrózní. Film si celou dobu drží tempo, ale jede asi tak ma čtvrt plynu. Kdyby měl svižných 100 minut, šlo by o velkou pecku.

“S teroristy nevyjednáváme.” Co zní racionálně v globálním a obecném měřítku je ale jen těžké přijmout, když je v sázce život milované osoby. Danielův příběh je tak ilustrací velice obtížné ambivalence tohoto postoje. Chladně logický přístup za účelem zachování většího dobra stojí v kontrastu s osobní touhou přežít, popř. vidět znovu své milované. Danielova touha zachytit život obyčejných lidí chycených uprostřed války stojí v kontrastu s určitou nezodpovědností jeho počínání. Jeho počáteční nechuť žít obyčejný, stereotypní západní život stojí v kontrastu s nelidským mučením fanatiky na Dávném východě a osudem některých spoluvězňů, kteří příležitost vrátit se do blaha stereotypu nedostali. Danielův příběh je ve filmu zpracován obrovsky silně, ne ale pateticky. I proto tolik rezonuje ještě několik dní i týdnů po zhlédnutí.

Jak vyplyne na konci, debata o vydání, nebo nevydání knihy - která je v podstatě jediným rámováním celého příběhu - umně celé Hovory s TGM obalí do sexuálního tématu. Jedná se o jednu z mnoha drastických odboček od století starého zdrojového materiálu, který se zaobírá jak Masarykovým životním příběhem (který by na plátně otevíral možnosti pro mnohem výpravnější scény, než je hodinová procházka po zahradě), tak např. jeho filosofií realismu, vztahem k náboženství a tehdejší geopolitickou situací. Tyto odbočky mají pravděpodobně tématiku intelektuálních debat s prezidentem přiblížit řadovějšímu podniku a glorifikovanou, až deifikovanou postavu TGM pravděpodobně i polidštit. Dojde tedy i k naprostému překrucování Čapkova svědectví o sobě samém i samotném prezidentovi - ať už se jedná o Čapkovy zápisky do notesu, Masarykově filmové prchlivosti a rychlé mluvě či o tom, jaký vztah má k pravdě a lži. Spolu s televizní kamerou a střihem se tak bohužel jedná o naprosto průměrný filmový zážitek, který hravě strčí do kapsy kterýkoli díl Českého století.