KarelR

Na Ferrella překvapivě normální komedie - bez nechutností a sem tam padne i slušná hláška. Neurazí ani nenadchne, prostě průměr. "Use small children as sheilds, bears like soft tender meat!" :)

I dostal se myšlenkově hodnotný film do rukou dnešního Hollywoodu a vznikl remake, který se pokusil jednotlivé dílky skládačky přeházet a jít na to trošku jinak. Ale protože k sobě skvěle pasovaly tak, jak byly, vylezla z toho jen vizuálně honosná mainstreamová fraška, ve které Klaatu bez špetky osobnosti jezdí mezi McDonaldy a lesními chajdami, aby měnil svá zásadní rozhodnutí dle toho, v jaké fázi se právě nachází vztah jeho nové kamarádky a jejího "synka". Derrickson se sice snaží, a hlavně díky němu je první hodina nadmíru fajn (přistání má dokonce atmosféru jak sviň), jenže pak se scénář utrhne ze řetězu a film zamíří do horoucích pekel. Závěr je potom čirá demence, nad kterou budu ještě dlouho kroutit hlavou. 6/10

Druhý Den nezávislosti jede přesně podle mustru sedmých Star Wars a Jurského světa. Pečlivě se oživuje starý svět s (převážně) novými hrdiny a hodně se brnká na nostalgickou strunu, jenže tím to bohužel hasne. Emmerich sprintuje jako zběsilý, aby se bůhvíproč vešel do dvou hodin, takže se všechno děje ráz na ráz a nikdo a nic nemá šanci vyniknout. Hlavně péče o postavy je veskrze tragická a lavíruje mezi odfláknutým kecáním a WTF momenty, pročež baví především akce. Té je naštěstí dostatek a je patřičně epická, ve finále tedy dostanete ucházející blockbusterovou jízdu, v níž se vydařené scény střídají s momenty zralými na facepalm. Nový útok prostě nepřekvapí ani nenadchne, ale vlastně neurazí. Což je vzhledem k fenomenální jedničce obrovský sešup, ale po trailerech snad zázraky nikdo nečekal. (6/10)

"Ahoj, jmenuji se Frank a mám problémy s alkoholem. Jsem nájemný zabiják a pití zasahuje do mojí práce. Tak jsem tu mezi vámi, abych se z toho dostal." Moc fajn oddychovka na sobotní večer.

Krutě neobjektivních pět, protože když někdo takovýmhle způsobem namixuje Casablancu s Maltézským sokolem a dosadí do toho geniálního Falka, nemůžu jinak. Samozřejmě se tu paroduje i Mít a nemít nebo Hluboký spánek a čím víc máte tyhle filmy nakoukané, tím víc se budete bavit. Navíc je tu přehlídka luxusních slečen (víc Ann-Margret!), neuvěřitelně přesný "bergmanovský akcent" Louise Fletcher a kupa geniálních hlášek... ano, byl jsem v sedmém nebi :) "You don't give a hill of beans about me, do you." "That's not true, Louis. I do give a hill."

Scarlett svůj sex-appeal poslední dobou nechává doma a začíná brát jednu nezajímavější roli za druhou. Co naplat, že hlídané dítě ke docela fajn a knižní předloha drží příběh nad vodou, když se nás každý deset minut snaží režisér zabít srazem příšerně vypadajících newyorských matek nebo nějakým ultratrapným fórkem. Ani Giamattiho snaha o taťku za všechny prachy nic nezachrání a musí to s Evansem (který stihne hrdinku sbalit během pár minutových setkání a na konci vyfasuje odporně růžovou košili) přetrpět až do sladkobolného konce. Nejedná se až o takové zlo, protože to příběhově celkem drží pohromadě, ale krom svátečních divaček nad tím zřejmě nikdo jásat nebude. 50% Dodatek: Alicia Keys je tu mnohem víc sexy než Scarlett, což by se rozhodně stávat nemělo. We want blond back!

Slovy Nicholase Angela: "It was the single most painful experience of my life."

Shia hoďku a půl balí sexy novou sousedku a patnáct minut odhaluje tajemné vraždy v protějším domě. Lepší mix si teenageři nemůžou přát.

Festival vyhořelých herců neskončil zdaleka tak špatně, jak se předpokládalo. Becker dávkuje rockovou hudbu, záběry na mocné stroje i komediální vsuvky v rozumné míře a scénář je postaven tak, aby se chlapci herecky nepředřeli, ale nebyli za bandu pitomců. Mohlo být hůř, znáte to, Fonda je satan.

Daleko žánrově čistější, než jsem čekal. Trochu sice zamrzí, že se Tarantino vzdal komplexnějšího pojetí příběhu. Na druhou stranu je ale nehorázná zábava sledovat jeho podání tradičního pistolnického westernu, kde bok po boku vládnou ultimátní hláškař a neoblomný motherf*cker. Vůbec tak nevadí, že má film jen jednu regulérní přestřelku (zbytek jsou spíš "brutálně násilné chvilky"). I v téhle podobě film skoro nestihne nudit a nechává diváka hltat jak vypiplané dialogy, tak nekončící zástup cool momentů, ve kterých se můžete kochat nádhernými scenériemi, stylovou hudbou nebo přepáleným krvavým násilím. Všeho je zkrátka tak akorát, aby to vydalo na ultimátní žánrovou žranici, která už snad nemohla být divácky vděčnější.