Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Krimi
  • Animovaný
  • Akčný

Recenzie (130)

plagát

Byli jednou dva písaři (1972) (seriál) 

Jednoznačně nejlepší český komediální seriál minulé éry. To co Jiří Sovák a Miroslav Horníček předvádějí s humorem sobě vlastním způsobuje záchvaty smíchu. Improvizace na špičkové úrovni, která by se neobešla bez kvanta odborných knih...i s obrázky. Na počest tohoto veledíla jsem si ráčil vypůjčit pro uživatelské jméno "odborný vědecký termín" který zde zazněl. Dokáži si velmi dobře představit, že bych také odjel někde na chalupu a tam se do konce života oddával vědám, umění a filosofickým rozpravám - určitě lepší náplň života než chodit z práce do práce..

plagát

Indiana Jones a Chrám skazy (1984) 

Pro mne jednoznačně nejlepší díl ze série. Archeologie přece není jen o nudném oprašování nějakých hliněných střepů někde ve výkopu. Jak můžeme vidět, archeolog musí počítat s tím, že během cestování letadlem bude muset vyskočit v nafukovacím člunu, V jeho vědecké činnosti ho může občas rozptýlit neomalená žena, nesmí se však bát pavouků a další havěti, na kterou narazí na každém kroku. Musí být obdařen vysokou inteligencí, aby si poradil s řešením zapeklitých hádanek a zároveň obezřetný, aby jej neohrozila nějaká nastražená past. Konečně správný archeolog ví, že se na žádné vědecké výpravě neobejde bez patřičného vybavení (bič, klobouk, pistole..). Po dobře vykonané práci se pak může odreagovat např. tím, že se projede v důlních vozíčcích a k večeři si jako dezert dá oblíbenou specialitu...chlazené opičí mozečky! No není ta archeologie zábavná a napínavá!?

plagát

Napoleon Dynamit (2004) 

Málokdo tenhle film pochopil (netvrdím že já ano), málokdo ho má rád, pár podivínů ho ale miluje. Ne opravdu nevypadám jako Napoleon, ani netrénuji na bojovníka v kleci a prodejem plastových dóz se živit taky nehodlám. Nevím přesně proč, ale to prostředí typické americké školy kdesi v zapadákově a neuvěřitelně sympatické hlášky hlavního hrdiny jsem si prostě zamiloval....pár nostalgických hudebních pecek k tomu. Nejlepší role Johna Hedera...ostatní filmy s ním jsou už pak jenom velmi slabý odvar.

plagát

Grand restaurant pána Septima (1966) 

Jeden z mých nejoblíbenějších filmů s "Funesem". Opravdu prostředí luxusní restaurace poskytlo živnou půdu pro kvantum obzvláště vypečených a polosladkých situací. Špičkový výkon pana Septima spolu s vynikajícím českým dabingem není snad třeba zdůrazňovat. Jedinou pihou na kráse je, že zhruba od druhé poloviny, když se děj přesune do exteriérů, to začíná ztrácet kouzlo. Na výsledku to však u mně moc nemění. Jednou bych si chtěl, coby rozmazlený host, vyzkoušet v nějakém lepším podniku objednat ředkvičku....ale nééé já nemám nůž!!

plagát

Já už budu hodný, dědečku! (1978) 

Jó holt pro mne naprosto nejzábavnější film s Milošem Kopeckým. Hlavně ty neuvěřitelně směšné reakce cholerického pana Bergnera (někteří si ho pletou s Valdaufem). Obzvlášť je třeba připomenout, že film si všímá ožehavého problému mezilidských vztahů...tak často diskutovaných a právem diskutovaných tak často neboť je to problém velmi ožehavý. Docela zamrzí, že Schulhoffovy filmy jsou zde tak zatracované.... jasně nemá to žádnou extra kvalitu, ale na tyhle filmy se dívám když si chci odpočinout a pobavit se u něčeho nenáročného....a to tyhle "normalizační ptákoviny" (jak se tady někteří rádobygurmáni vyjadřují) splňují dokonale....

plagát

Le Mans (1971) 

„Dokumentární film“, který si najde své obdivovatele hlavně z řad automobilových nadšenců. Příběh příliš nezaujme, ale proč by také měl? Vůně spáleného benzinu je cítit z každého záběru, stejně tak každého zachvátí vlna nostalgie dob, kdy se závody jely doslova na život a na smrt. Steve McQueen toho ve filmu příliš nenamluví, o to více však působí autenticky, jako protřelý závodník, pro kterého je důležitější vědět, kdy správně zařadit rychlost. Když jsem si zjistil pár informací o pozadí natáčení, finanční náročnosti, skutečné tragické havárie i osobní výkony na silnici v podání hlavního hrdiny, nelze o filmu hovořit jinak než v superlativech.

plagát

Černý Petr (1963) 

Jeden z důvodů proč si oblíbit českou novou vlnu. Neustálý stereotyp mladého muže, kterého pozorujeme v jeho každodenních situacích, které jsou mi však svou absurdností tak sympatické. Vtipné příhody při pronásledování nenechavého „spotřebitele“, trapné rozhovory se slečnou a ubíjející, moralizující rady otce, to vše zanechává dojem šedi, nudy a bezcílnosti, kterou mladý hrdina prožívá, a která je přitom tak skutečná jako nadčasová.

plagát

Hoří, má panenko (1967) 

Filmový klenot čs. nové vlny, u kterého se vždy královsky bavím. Excelentní výkony (ne)herců, kteří působí právě tak uvěřitelně a přirozeně, jako směšně…aneb jako to vypadá, když se na vesnici koná hasičský bál, se vším co k tomu patří. Každá postava je jedinečná, brilantně napsaný scénář okořeněný špetkou amatérské improvizace a máme vrcholné komediální dílo, které svým významem uzavírá jednu epochu v dějinách našeho filmu. Smějeme se, a přitom se smějeme sami sobě, naší české mentalitě, kterou film tak krásně prezentuje. Scénu s tlačenkou si budu pamatovat do konce života.

plagát

Duel (1971) (TV film) 

Spielbergův raný film krásně ukazuje, že není třeba popsat stohy papíru na dialogy postav a vymýšlet složité zápletky. Americký bourák a zrezivělá cisterna (která však dosahuje děsivě nenormální rychlosti), highway, písek a strach. Napětí, které až do konce filmu nepolevuje, pěkně vykreslená paranoia a základní pud sebezáchovy spojený s touhou našeho „hrdiny“ zvítězit v tomto souboji na život a na smrt. Zajímavé a oživující jsou také intermezza na cestě (autobus, motel..). Snímek je třeba asi v prvé řadě vnímat jako psychologický thriller - případné myšlenky o technické nereálnosti celé honičky vlastně jen umocňují dojem, že cisterna je jen jakýmsi nadpřirozeným zjevením.....

plagát

Krstný otec (1972) 

Dílo, které právem patří na vrchol filmové tvorby. Excelentní výběr herců, kteří si zde zahráli své životní role. Po té, co jsem nejprve přečetl dvakrát knižní předlohu, jsem byl uchvácen tím, jak dobře se podařilo tvůrcům přenést ten pocit svázanosti rodinných tradic, hierarchie, cti a pomsty na filmové plátno. Přesně tak jsem si představoval Michaela, Sonnyho i Dona Corleone. Mafie, to nebyla jen krev, Thompson, Omerta a Vendeta….kdo shlédne tento mistrovský kousek si uvědomí, že za všemi těmi obchody s alkoholem a olivovým olejem bylo asi něco mnohem složitějšího, co mělo kořeny v historii a osudech italských přistěhovalců, kteří přicházeli do USA s vlastním chápáním modelu rodiny a spravedlnosti.