Grand restaurant pána Septima

Louis de Funés vždy slibuje nezapomenutelný zážitek. U Grand restaurantu pana Septima to platí také, ale bohužel ne po celý film. V první polovině, "v restauraci", stojí snímek na něm a vše je tak v pořádku. Bohužel v druhé polovině se začně zamotávat děj, přidávat se další a další postavy a snímek rázem ztratí všechnu lehkost a pohodu. Ve výsledku tedy tři hvězdy. Kde je vaše profesionální hrdost, tradice francouzského pohostinství (28.01.2010)

Dokud se děj filmu odehrává v restauraci, je našláplo na jeden nejlepší film z Funesem vůbec, bohužel pak laťka mírně spadne, ovšem díky vynikající živelné komice Funese ne o mnoho a i kvůli skvělé zábavě odpustím trošku naivní pointu příběhu . Dokonce mám chuť začít navštěvovat místo restaurantů, grand restauranty. (29.10.2006)

Vlastně souhlasím s tím, co tu již bylo řečeno. Grand restaurant měl potenciál stát se Louisovou nejlepší komedií a první část, ve které se seznamujeme s prostředím a provozem restaurace U Septima na to má dost solidně našlápnuto. V rolích číšníků jsou skoro všichni, co si zahráli Louisovy podřízené v jeho hvězdné éře (vlastně chybí jen Christian Marin a Jean Lefebvre z Četníků). Ale jakmile unesou prezidenta Novalese, všechno jde do háje a ačkoli se nadále vyskytují pěkná místa ("Silnice je mnohem lepší."), tak to mrzí už kvůli té nevyužité příleitosti s tím udělat něco víc. A divím se, že si Funés nevybrousil lepší zápletku, víc spjatou s prostředím restaurace, vždyť o podobném projektu snil už od Gentlemana z Epsomu, kde si zahrál menší roli restauratéra. Skvělý dabing F. Filipovského je už vlastně samozřejmostí, ale tady ho musím opravdu vyzdvihnout. Vznikl až v 70. nebo 80. letech, v době, kdy běžěl Septim v kině, byl FF nemocný a tak se dabing udělal v Brně a Funése daboval Jaroslav Dufek. Filipovský film později tedy předaboval a do role se tentokrát vžil snad ještě víc než jindy, až mu při rozhovoru Septima s ministrem ulítlo: "Á, jděte do prdele!" Schválně si toho všimněte. :-) . (06.08.2007)

Dokud Septim řádí ve svém známém území, kde úděrně kombinuje psychické a fyzické násilí na zaměstnancích (je kupodivu, že nestávkují) s podlézavostí vůči hostům podniku, je to dobré. Pak ovšem následuje zmatená honička po horách, plná sněhu, vrtulníku a nudy. A právě nuda posílá celek jen do průměru. (22.06.2013)

Čím to je, že interiérová veselohra s potenciálom omnoho väčšieho množstva vtipov, než akým skutočne disponovala, sa razom zmení na pseudobondovku? Zbytočne nákladná komédia (jedno auto zletí do rieky, ďalšie dve do snehu, helikoptéra v oblakoch...), len aby sa naplnil aj dobrodružný aspekt žánru? Túto kombináciu mohol Louis de Funès radšej nechať Belmondovi. (03.08.2020)