Kaka

Alternativní přístup se hrubě nevyplatil. Loki je přepálený, nesourodý, zmatený, místy lacině vypadající, s akcí na úrovni televizních popkulturních fláků z devadesátek. Zdánlivě superchytrý scénář je patlanina všeho, co v jiných marvelovkách bylo lépe provedené, s větším emocionálním zápřahem směrem na diváka. Loki je místo obávaného padoucha jen bezduchá figurka, skákající z jednoho nesmyslného světa do jiného. Nic nedřzí pohromadě, nic nedává smysl, všechno je divákovi úplně jedno. Dokoukáno jen z úcty k dnes již klasickým filmům, jinak je to v polovině na vypnutí.

A žádného smysluplného finále se nedočkáme, bohužel.

Totální úlet a cesta do pekel. Pokud se poslední díl nevytasí s nějakým zcela transcedentním a odzbrojujícím finále, vysvětlující celou tuhle taškařici plnou prapodivných monster, skákání v čase, alternativních realit a netradiční lovestory, nebo alespoň jejího náznaku, nelze to považovat za nic jiného, než sofistikovanou komiksovou parodii, bohužel zřejmě nechtěnou.

Je to zajimavá psychologická hříčka. Sice divák vůbec netuší jak a proč, ale zrovna tenhle díl zábavný je.

Real-time dokumentaristická odysea o stárnutí a umírání v nekompromisním podání kontroverzního tvůrce, který se nebojí tnout do živého a neuhne v momentech, kdy ostatní stříhají a odvracejí kamery tak, aby si divák mohl "domyslet" zbytek. Gaspar Noe zprostředkovává komplexní zážitek odlišným stylem, který někomu vyhovuje, jiní odchází během projekce. Vortex není o tom vidět ho vícekrát, ale o tom, prožít ho v kině jen jednou, ačkoliv je to chvílemi velmi těžké, až nesnesitelné.

Woody Allen po franouzsku. Trochu méně užvaněný a vtipný, za to křehčí, romantičtější a zamyšlenější. V obou případech však je o parádní mix filmové zábavy a životních mouder o vztazích od té doby co je svět tak jak ho známe.

Komorní retro alternativa k The Island Michaela Baye. Bez monstrózního rozpočtu, cool podhledů a vlakových náprav létajících po dálnici. Never Let Me Go je pomalý, zdánlivě obyčejný romantický film s nekompromisní dávkou syrové reality alternativní verze přítomného světa, kde jsou základní pravidla medicíny a lidského života v některých zásadních směrech postavena úplně jinak. Smutné housle fungují, zadumané pohledy do západů slunce také a vnitřní monology rovněž. Chytrý a uvědomělý film, který se uprostřed sice trochu táhne, ale finálních 20 minut je spolehlivý wrap-up a konfirmace, že na tenhle film se jen tak nezapomene.

Bohužel to zase padá zpět do stylu naprosto zbytečných dílů 2-3-4 z minulé dekády. S neslanými nemastnými hrdiny a tunou zbytečné akce s neskutečně špatnými triky. 15 let zpátky jsem to ještě chápal. Jednalo se o lehká akční béčka, kde chyběl rozpočet, ale chodilo se na auta, ne na monstrózní vysokorozpočtovou akci. Tady je to ale pochopitelné těžko, protože se postupem času stal z FF miliardový kolos, takže peníze nejsou problém. Přesto je výsledek ohromně špatný a je na pováženou zda vůbec pokračovat a pokud ano, tak jakým směrem to dál uchopit. Vlastně všechno je špatně a nic nefunguje. Kdyby se slepilo těch pár highlightových scén, tedy všechny ty, kde fungují klasické mechanické triky a neděje se šílený digifest a nějaké ty 2-3 hlášky osvědčené černošské dvojky, tak to trvá 20 minut a mission accomplished. A bohužel i ten Cena je charizmatičtější a zábavnější než Diesel. Velké zklamání.

Srandokaps. Vypadá a tváří se to jako akční plošinovka ve stylu Super Maria, kterou hrajete na malém NIntendu ve vlaku kde není signal na to, dělat něco více smysluplného.

Dvojka solidně přebírá štafetu a rozevírá více do široka nůžky příběhu. Zatím to není příliš akční, ani typicky nahláškované, spíše je zajímavé sledovat 100 procentní scenáristický úlet a jakýsi prapodivný retro-futo styl přítomný na každém kroku.