Kaka

Mix Independence Day a 2012, ale ani jednomu to nesahá po kotníky. Jasně, tohle je primárně lehká zábava, či snad Emmerichovina, chcete-li. Tedy ještě lehčí než obvykle, protože to prací s postavami, dialogy a levelem stupidity překonává i jeho vlastní Godzillu a to už je sakra co říct. Překvapivě ani trikové veletoče neoslňují nijak extrémně a kdysi tak vynalézavý trikový mág spadl do průměru zeleného plátna, na kterém mastí jednu omalovánkovou scénu bez nápadu za druhou. What would Elon do ? Určitě by nenatočil tuhle občas vtipnou patlaninu.

Dechberoucí dialogová improvizace v režijně pevně uchopené koncepci analýzy rozpadu vztahu. Precizně zahrané oběma hlavními představiteli, emoce bublají non-stop a když už by toho bylo moc, Hagai Levi to proloží nějakým krátkým kamerovým záběrem zasněženého studeného Bostonu, umocněného depresivně střiženým jednotónovým hudebním motivem. Puristicky jednoduché, maximálně efektivní.

Mít "trojka" Kingsmanů trochu lepší, než-li strašný scénář, mohlo to být solidní rodeo. Protože Vaughn umí reflektovat skrze specifický kumšt soudobou politickou situaci, vtipně alternuje nedávnou historii a nebojí se vytasit rafinovaný a odvázaný humor a svérázný režijní styl, kterým osloví širokou škálu diváků. V tomhle je to za jedna. Ale přece chceme od filmu více než jen to a nažehlený vizuál s plejádou známých ksichtů v krkolomných akčních scénách, které jsou dobré a některé dokonce fantastické.

Chvíli vypadá Death on the Nile jako moderně inscenované divadlo, občas jako vesměs působivé omalovánky. Avšak pro film takovéhoto charakteru nevhodně působící. Celá tahle show jede tak trochu prkenně, upoceně, na sílu, potažmo na efekt. Branaghův Poirot je OK, ale zbytek osazenstva veskrze pajdá a přicmrndává kolem něj. Chybí opravdový vizuál, poctivé kamerové záběry, reálná výprava a hlavně, lépe vykreslená zápletka.

Skvělá práce s vedením herců, výborné dialogy a mraky zajímavých, nosných myšlenek o vztahové problematice. Vypadá to na komplexní dílo, bude zajímavé sledovat další díly a vývoj, potažmo jeho dynamiku, u hlavních postav.

Nezávislá indie vztahovka, tak akorát vyvážená a dramaturgicky dobře vybalancovaná na hraně dramatu o dospívání, krimi detektivky a teenagerské komedie. Shailene Woodley exceluje. Plus za snahu tvůrců o co možná nejrealističtější podání pubertální bábovky, včetně lehce explicitnějších scén se sexuálním podtextem, kde se toho naznačí hodně, ale ukáže tak akorát. Závěr ucházející, avšak odhadnutelný. Malý nenápadný film, který je dostatečně hutný a napínavý na jedno pokoukání, na opáčko to už není - není tam co dál objevovat.

Film, ve kterém se na sebe hlavní protagonisté v různých hereckých pozicích a skoro celou dobu potutelně dívají, hudba podporuje celkovou tenzi a jakési neviditelné pnutí a kameraman válí zabíráním panoramat Montany. Mohlo se toho dít hodně, ale nakonec se neudálo vlastně vůbec nic. Nedobře uplácaný film režisérky, která zřejmě chtěla zopakovat křehkost a poetiku z Piana, ale zakomponovat to do drsné westernovské výpravy nefunguje. Oscara nechápu, věřím, že nejeden divák usnul. Skoro se to povedlo i mne.

Na hraně mezi 3 a 4 hvězdami. Porovnání s filmy: Reacher Alana Ritchsona je bezesporu lépe odpovídající knižní předloze. Svoji muskulaturou, kukučem i suchými hláškami. Tom Cruise je ovšem lepší herec. Reacher seriál ctí předlohu lépe a přesněji, leč v polovine poměrně dramaticky ztrácí tempo, storytelling kolem celé té zločinecké konspirace není úplně nejlépe podaný a některé kroky hlavních a vedlejších hrdinů jsou místy velmi diskutabilní. Cruise se přece jen, jak bývá jeho zvykem vrhal poctivěji do akce a i když se toho seriáloví tvůrci, notabene hlavní představitel také nebojí, na kaskadérské kousky Cruise nemají. Resumé je tedy takové, že zatímco filmy se dají uchopit širším spektrem diváků a především jednička působí dobře i jako "univerzální" kriminálka, seriál bude spíše pro skalní fandy a milovníky osmdesátkové nostalgie a vůně starých dobrých nasvalených akčních hrdinů.

Škoda nabubřelého, přehnaně akčního a celkově tedy přepáleného finále. Kde se dějí výbuchy a technické parádičky a zároveň chybí production budget, tam to obvykle zavání průserem. A nejinak tomu bylo v posledním Reacherovi. Být to celovečerák, tak to nebude ani průměr. Protože všechny ty zlé trademarky nepovedených osmdesátek to tady má a bohužel se poslední díl netváří ani příliš parodicky. Z Reachera se stal minimálně v této epizodě heroický klaďas a to mu nesluší. Mnohem lépe hraje vychytralého svéráze s jedovatým humorem a velkými pěstmi pohybujícím se na hraně.

Zřejmě vrchol celé série. Efektní rozplétání celého případu, efektivní přepadovka v domě a Reacher s béčkem a desertovkou dělá dobro po většinu času co je na place. V takovémhle rozpoložení bych si představoval celý seriál. Rychlé tempo kde není místo na přešlapy a přespříliš plků.