Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Krimi
  • Komédia
  • Thriller

Recenzie (2 917)

plagát

Hodiny (2002) 

Intelektuální film pro ženy.

plagát

Telefónna búdka (2002) 

Joel Schumacher je skutečně zvláštní člověk. Dokáže natočit sračky typu Batman a Robin, ale na druhou stranu dokáže natočit pecky typu Falling Down či 8mm a právě jeho další počit Phone Booth se v jeho filmografii řadí na absolutní vrchol, protože má všechno co má film tohoto žánru mít. Skvělého hlavního hrdinu, až démonického padoucha, strhující atmosféru, vynikající kameru a solidní hudební doprovod.I proto je Phone Booth jeden z nejlepších thrillerů roku.

plagát

Slzy slnka (2003) 

Příliš jednoduché, ploché a v druhé polovině i těžko uvěřitelné, nicméně Fuqua ví kdy je limit patosu vyčerpán a drží naštěstí drsné vojáky na uzdě a nehraje histerické divadlo o nápravě srdcí a touze pomoct nevinným za cenu vlastního života - jde to věru i bez divadla. Škoda tak nevěrohodně konstruované akční scény na konci. Ocenit se dá tak kromě výborného Willise i čistka vesnice a především pak vykreslení vojenské jednotky - jejich komunikace, chování, jednání. Jako v jednom z mála filmů s válečnou tématikou je právě zde na tyto atributy dán velký důraz a celé to vypadá maximálně realisticky.

plagát

Gangy New Yorku (2002) 

Scorsese se vrátil. Pro mě osobně jeden z vrcholů historického žánru. Skvělé kulisy a Daniel Day-Lewis. Není to rychlé, není to dravé. Nebál bych se to nazvat poctou klasice. Tedy pomalé vypravování s důrazem na postavy, s mininem vizuálních efektů, podbarvené dobovou hudbou. Impozantní freska.

plagát

Údolie tieňov (2002) 

Jakožto průměrný příspěvek do žánru válečné drama je to celkem solidní. Co zde však nalezneme, jsou solidně natočené válečné sekvence. Dostatečně surové a dynamické na to, aby diváka vtáhli do děje. Zajímavé jsou i některé momentky (deník japoneského vojáka, rozesílání dopisů, dámské posezení). Bohužel však válečná tématika jako taková nedokáže nějak hlouběji oslovit a tak nám ve výsledku vychází pouze průměrný válečný film, kde si člověk bude užívat výbuchy a přestřelky, nebude však šokován válečným peklem. To zde kromě několika záběrů (rozřezávání tváře) nenajdeme. Zamrzí i přílišná dávka patosu, která nás ke konci čeká (zpomalené záběry jsou velmi otravné). Žádná hlubší myšlenka. Celek je až příliš povrchní.

plagát

Agent bez minulosti (2002) 

Tak jsem tomu napodruhé asi přišel na chuť. Je to pecka, nejde říct nic jiného. Matt Damon je jako agent neskutečně cool a především realismus, který z něj čiší je to, co na něm má člověk nejraději. Hudba dodává neskutečné grády, chladná atmosféra je také víc než povedená (tónování a filtry). Na můj vkus možná ne tak úplně precizní akce, kterou sem tam kazí pár odfláklých střihů, ovšem co se obsahové stránky týče, je to jízda. Možná ještě lepší než Bourne Supremacy.

plagát

Chicago (2002) 

Chicago patří k filmům, které se snad ani nemohou vyloženě nelíbit, potažmo házet do odpadu, přesto však tento snímek nenabídne prakticky nic nového/inovativního a divák se po čas projekce pravděpodobně neubrání pocitu nudy. Strhujícím způsobem natočené taneční scény v kabaretech nepokryjí poměrně tristní scénář a hlavní zápletku filmu. Výtečné herecké výkony jsou plně na místě a především herci tvoří motor filmu, který by bez nich trpěl syndromem nudy ještě o trochu více než by bylo zdrávo.

plagát

Hannibal (2001) 

Je nesmyslné srovnávat Hannibala s Mlčením jehňátek, neboť jsou to dva naprosto odlišné filmy. Jediná spojující indicie je hlavní osoba filmu - Hannibal Lecter. Je jasně patrné, že režii si vzal na starost vizuální mág Ridley Scott a tah to nebyl vůbec španý. Děj je o dost jednodušší a lineárnější, přičemž se tvůrci soustřeďují více na skloubení vizualizmu (úchvatná Florencie) a brilantní atmosféry (Zimmerova hudba, vynikající kamera). Úvodní syrová přestřelka tak působí v tak citlivém, záběr po záběru detailně vypiplaném filmu, jako pěst na oko. Hopkins zde těží především ze svého hlasu, než-li skutečného herectví, což opravdové fandy Lectera může trochu mrzet, oproti tomu Oldman v roli Masona je vynikající a maskéři si zase jednou vyhráli.

plagát

Statočné srdce (1995) 

Jeden z mých nejoblíbenějších filmů vůbec. Užasný Gibson (jak za kamerou, tak před ní), nejlepší bitvy, autentická středověká atmosféra, dokonalá hudba a nádherná Catherine McCormack.