Kaka

Poslední Star Trek se nápadně začíná na první dojem podobat Star Wars. Spousta světů, roztodivných tvorů a vůní, panoramat měst a vesmírných korábů. Jenomže to, co je v Hvězdných Válkách ryzí invence a tvůrčí radost, je v novém dobrodružství posádky Enteprise spíše okopírováné odněkud a dosazené tak, aby to na oko vypadalo fantasticky, ale pod slupkou to tak slavné není. Hlavní děj ani nemá cenu komentovat. V podstatě není - pokud tedy nepočítám záporáka co chce zničit svět, resp. v tomto případě vesmír. Po skvělé úvodní akci a monstrózním galapředstavení bojové základny (trikaři rulez, kamera wtf ?) přichází úmorná půlhodina pachtění se na polopusté planetě v načernalých filtrech s jedinou cool pomalovanou holkou, která nakopává zadky všem kolem a ještě stíhá poslouchat muziku. Konec se vrací do warp módu a svede solidní bitvu, ve které prohrává s předchůdci jen o trochu, ale slabší je. Méně sevřený, méně dramatický a méně temný, zato roztomile rozpustilý se skvěle rozvrstvenými postavami a zdravou esencí humoru.

X-tá variace na to samé. Tedy moderně pojatý western, který ctí archetypální trademarky, zároveň se však snaží moderní koncepcí scénáře o jakési žánrové ozvláštnění/osvěžení. Tzn. Harrelson není klasický vůdce rednecků, ale hlavní duchovní, který má vše ve svém rajónu pod kontrolou, než přijede svérazný a málomluvný ranger Hemsworth. Nepochopení a zbytečnost vedlejčích postav možná trochu tříští film ve své žánrové čistotě, ale finální krvák to podobně jako v Bone Tomahawk, či Salvation vcelku důstojně zachraňuje, ačkoliv samozřějmě klišé nemůže nechybět.

Není to fundamentálně promyšlené a motivace hlavního (anti)hrdiny by se hledaly jen velmi těžko, na druhou stranu je velmi složité hledat smysluplné vzorce v hlavě psychopata (?). Tilda Swinton jako vždy fenomenální a sledovat tuhle atmosferickou, hypnotickou depku není příjemné, nicméně i díky režii a někdy až bizarnímu kontrastu barev a nasvícení různých scén je to velmi unikátní a osobitý zážitek.

Fantastická vztahovka. Není to tak komplexní a osudové, jako třeba rok staré Age of Adeline, ale Emilia Clarke hraje snad nejsympatičtější trubku pod sluncem a to vůbec není k zahození. Emocionální nálož par excellence. Neřešit zda je to OK ze života nebo není, just enjoy the show. A jelikož jsme v době, kdy všechny žánry musí být superchytré a superfundované, idealně koncepčně převratné, či alespoň inovativní, tak tahle svěží oldschool romantika působí trochu jak zjevení z jiného světa. A v ničem v podstatě inovativní není, je jen skvěle vybroušená a natočena s péčí a citem.

Blake Lively, jeden žralok a 87 minut čisté survival dobrodružství. V rámci žánru tedy splněno na výbornou. Je to taková víkendová jednohubka která toho moc nenabídne, ale solidně splní očekávání. Serra vytvořil žraloka, který se spíše podobá tomu z Jaws - tedy tomu co nahání strach. Díky bohu se tak oprostil od digitálních prostocviků, jimž současný trend digifestů vyložene nahrává. Je to napínavé a zbytečně se nekecá. Samozřejmě nechybí odbočka na rodinné hodnoty takovou tou klasicky americkou berličkou, ale to je přece v Hollywoodu samozřejmost. I když to točí Španěl.

Zničení světa s obřím čímsi nad městem, co pracuje s gravitací a dělá velký bordel. Po 201. stále to samé dokolečka, jen v jiném tónování a jiných barvách. Z bad guys jsou během 30ti minut good guys a stopu zanechá jen ultra roztomilá psycho Margotka, která hláškuje a většinu scén krade pro sebe. Zbytečný komix, který měl vybalancovat nadvládu Marvelu a měl do DC dodat to co umí konkurence velmi dobře. Hravost, souhru postav, nadsázku. Takhle to ale nepůjde. BvS nastavila dobrý směr, je potřeba pracovat na něm a učesat ho.

Bird se snaží být stejný fanboy hračička jako Abrams, ale zatímco JJ je totální geek a zároveň velmi sofistikovaný tvůrce, Birdovi tady prokluzuje materiál mezi prsty a patlá tak 130ti minutový spektákl horem dolem jen aby to fungovalo. A příliš nefunguje. Kromě dechberoucích triků a rádoby pseudoposlání to nemá vůbec co nabídnout, jen rutinní hollywoodský standart a to je na tak ambiciózní a velkohubě se tvářící projekt přece jen málo.

Oldschool, s nádechem noir, kde se všichni snaží vypadat jakože se na plátně odehrává remake Basic Instinctu. Ve finále to tak slavné není, nicméně tvůrcům se nedá upřít fakt, že se jim podařilo vytvořit vcelku podmanivou, tajemnou atmosféru, do toho napasovat spletenec zajímavých postav (Berkoff je trefa do černého) a tahoun Brody zajistí potřebný drajv a zvučné titulky. Nepustíte si to znovu, ale je to fajn odvedené řemeslo.

Nejčistší a nejklasičtější pure akční film z celé čtyřdílné série, který opět zdatně míchá prvky hi-tech e-špionáže a typicky thrillerové, stupňující se zápletky, included over the top finále, kdy policejní vozidlo rozráží v Las Vegas desítky aut na silnici. Ještě tam chyběl holohlavý Malkovich s aeroplánem a mohli jsme mít Con Air 2. Krom toho nelze snímku nevyčíst poměrně dost scénáristické vaty, trochu uměle vypracovanou zápletku a dost viditelným způsobem zakomponovaný aspekt náhod. Na druhou stranu pořád je to ten kamerou těkavý a střihem nekompromisní Greengrass, v jehož podání jsou všechny ty CIA špiónské fígle strašně zábavné, strhující a těžko se od toho lze odtrhnout. Vikander/Cassel je osvěžujicí změna. Trilogie je fenomenální a konzistentní, čtyřka funí v těsném závěsu. Pořád ale vyjmečná filmařina.

Už jsme to viděli stokrát, ale kdo by si rád nezopakoval bitky filozofa Jai Whita a například toho 2,5 metru vysokého borce z Troji, který se snad jako jediný stal legendou, ačkoliv si do Brada Pitta ani nebouchnul. Navíc Michael je tady i nebývale sociální a dokonce jde na rande. Jinak pořád stejné fighty, přehlídky různych technik a osmihraná klec, do toho nějaké intriky, motivace, tréning za dunivého hudebního doprovodu a cenzurovaný Apple. Za pár kaček solidní muzika, ale jen pro skalní milovníky mlátiček.