Mavrix

Aneb jak jsem si pořídil nového psa.

Jen díky mým oblíbeným herečkám (Natalie a Zooey ) a občas vtipným scénám - 50%.

Pro některý filmy má člověk prostě slabost... :)

Původně jsem chtěl tenhle snímek označit jako tipickou Bruce Willisovku s podobným námět jako v hodně další filmech a s hláškami u kterých se člověk fakt zasměje, ale jsou už hojně použity v dalších podobných filmech... ALE pak mě opožděně došlo, že tenhle 20 let starej snímek je vlastně tatíček všech těch filmových pecek s hrdinou, který ze sebe chrlý všechny ty drsňácký slova jako chrlič (okap), který ze sebe za bouřky chrlí proudy vody, a tím dává správnýmu akčnímu filmu ty správný grády ;)

Kouzelná pohádka, úsměvu a pěkných pocítů... Pobaven, rozbroukán, rozúsměven, ale také dojat :)

Další příjemný film... lidské radosti s maličkostí, kterou člověk často pomíjí... ale také příběh podivné ženy a muže, který našel útěchu života na opuštěném ostrově (uprostřed velkoměsta) a s toho zával příjmených pocitů... A to si zaslouží 5 hvězdiček :)

Příjemný snímek, který mě nenudil a jen jsem si ho užíval... Asijské filmi mě pořád udivují, nevím, jestli svou kvalitou (možná zdánlivou) nebo tím, že nejsou tak profláklé jako například americké filmy...

Ukázka dětského (snílského) smyšlení, příběh dvou mladých lidí a jejich vzájemné střety s obou pohledů :) Nostalegické vzpomínky prvních lásek a znovu rozehřátí určitých míst na srdíčku... Velice příjemný zážitek, který potěší...

Mě se to prostě líbilo. Odlehčená ukázka pozitivního myšlení, které (snad) vede k šťastnému životu. Příjemě, optimisticky, vtipne a při tom se zajímavou myšlenkou natočený snímek. Jim Carrey je prostě úžasnej herec, vždy je radost se s ním setkat (ve filmu). K tomu ještě krásná, srnadovní a roztomilá Zooey Deschanelová a s ní také mnou oblíbený romantický podtext. Vím, že tenhle film není žádná kinematografická pecka, ale s příjemným pocitem po shlédnutí se tenhle snímak zařadil mezi mé oblíbení filmy.

Ze začátku jsem byl dost zmatený, nevěděl jsem co se děje, co je pravda, a nic na nic nenavzovalo... Později to už mělo nějaký řád, však člověk si přesto nebyl jistej co je co a proč to tak je... Zajímavá ukázka rozhodnutích, kterých člověk v životě udělá nespočet... Člověk může jen spekulovat o tom, jak to funguje... Je snad nějaký osud, který ví, jak se kdo rozhodne nebo dokonce nakonec nějak člověka přesvědčí aby si myslel, že se svobodně sám rozhodl a přitom jede přesně podle plánu osudu?? Nebo je člověk opravdu strůjcem svého života a můžu žít svůj život podle svých rozhodnutí? Lze vůbec následky svých rozhodnutí předvídat? Je v tom snad nějaký systém? Nebo každé rozhodnutí vede ke stejnému cíly? Snímek se uklání k variantě "miliony rozhodnutí = miliony scénářů"... Pro tolik variant by film byl nejspíš vysoce nákladný a člověk by tímto jedním rozhodnutím "Podívám se na tento film." strávil celý život... :) Co by to vlastně bylo za život, kdybychom při každém rozhodnutí viděli, co nás čeká? Život snad není o tom prožít si nalinkovanej zdánlivě nejšťastnější život, i když by se mohlo zdát... A pokud áno, tak je to pěkná nuda. Je to jak zavřít oči, snít a vytvářet si vlastní scénáře, jsou pěkné, dokonalé, avšak tomu chybý napětí z něčeho nečekaného, co nás čeká za každým rozhodnutím... Není zdrávo příliš přemýšlet a právě tenhle film divákovy k tomu nedává ani příliš příležitostí (za jeho trvání)... a to je dobře.. Pokud nad tím člověk začne přemýšlet, tak oběví nejasnosti a když se s touto pomateností spojí pomatený děj filmu, tak se v tom člověk naprosto zamotá a neužije si tenhle bravůrně natočený snímek...