kedu

Syn vychovatele etikety, homosexuál, tvůrce magazínu queer, člověk, který nikdy nesloužil v ozbrojených složkách, obdivovatel Havla a Karla... co dodat, Snad jen, že oslavné pajány na ozbrojené složky točili různí lidé - i Vláčil makal pro Armádní film... Holt, byli tam chlapi, tak si pan režisér povyrazil formou, kterou dosud nevyzkoušel, i když jisté náznaky byly již v době jeho studií, kdy se vydal do Sarajeva a natočil, jak Mladí muži poznávají svět, z čeho vyplývá, že on se nenaučil nic, jen se propadá hlouběji a hlouběj do kompostu jménem oportunismus

Děti mají smůlu, když jsou nablízku pedofilové, pederasti, homosexuálové a lesby upřednostňující efeby a "mladé maso", úchylové obecně. Znamená to jediné. že film s tématikou pedofilie je obludně zaměřen na jednu skupinu a ty ostatní nechává stranou. Pozornost společnosti se díky tomu soustředí na určený cíl. Přitom v samotném filmovém průmyslu, teleizi, rozhlase a v médiích obecně existuje takřka jistota, že pedofilie, znásilnění, zneužití, sexuální obtěžování a tak dále je na denné pořádku - stačí se projít je nejkřiklavější žaloby na rlzné komiky, moderátory a podobně - nebo režiséry (Polansky). Když připočtete domácí násilí, kterého je absolutně nejvíc, kdy hlavně příbuzní ukájí na dětech své pohlavní choutky, pak se nutně film Spotlight jeví jako velmi pokrytecká snaha odpoutat pozornost od problematiky v obecné rovině... Ostatně vzpomeňte se ne Dutrouxe, okolo které se vyjevila utajovaná síť pedofilů, mezi kterými byli lidé bohatě zastoupení lidé z njvyšších kruhů společnosti... Líbil by se mi více film, kde homosexuální redaktoři s pedofilními sklony odhalí například soudce, že je normálním heterosexuálem. To by mohlo být mnohem poučnější a zábavnější:-)

Hvězdu za masky, obzvláště ta Deepova je zdařilá. Nicméně to je asi tak jediné pozitivní, co se dá o tomto filmu říci. Je to velké zklamání. Nuda, celý film prakticky bez rytmu, velké množství postav rychle navozuje u diváka pocit bezradnosti z toho, že neví kdo je kdo - vzpomínám si na filmy Martina Scorseseho, kde například v Casinu je postav velké množství a vždy jsem věděl na koho a proč se koukám a v jakém je vztahu s ostatními... U těchto filmů, kde je potřeba používat racionální rozměry vztahů, je toto nesmírně důležité, stejně, jako v detektivkách Conana Doyla. Samotný Deep je pro mne frustrujícím mementem herce, který dokáže už jen šokovat, ale to asi tak vše. Postava, kterou hraje je neživá. Nevěřím mu ani slovo, nikoli proto, že by to bylo k neuvěření, ale proto, že se to uvěření tak snadno nabízí. Hraje stejně jako v Pirátech a jediný rozdíl je v kostýmu, masce a herecké stylizaci. On prostě neumí být sám sebou - škoda ho ale není, Marlon Brando byl také velký exot, ale v momentu kdy hrál, tak tím i vytvořil iluzi živé postavy, které nebylo těžké přijít na chuť a představit si, že je něco takového možné. Režie je naprosto zoufalá. Vedení herců, jejich motivace, přirozenost chování je prakticky vždy špatně, protože akcent je kladen na pocitologii, na prvoplánovité emoce, které mají vytvořit domnělou atmosféru, ve které mají být i nějaké myšlenky, nějaká sdělení, ale ono tam není naprosto nic. Ve střižně asi nebyl přítomen střihač a všichni řešili jen grading, film painting, retuše, triky a podobně - prostě jim to budování atmosféry 70tých let vlezlo na mozek a úplně zapoměli, že nejsou na pískovišti, ale že natáčí film pro dospělé. Viděl jsem od Coopera jeho předchozí snímky a ty se mi líbily. "Pryč od pece" velmi. "Crazy haert" méně, ale i to je příjemný filmeček. Uvidíme, kolik dostane ještě příležitostí spravit si reputaci, věřím, že to klapne, ale jestli podělá další celovečerák, skončí jako televizní nomád.

Film nefunguje. Proč? Protože má špatný scénář, špatný casting, špatného režiséra a špatného střihače a hudebník je také hňup, protože kromě hlomozné patetické vibrační polohy nic jiného nepředvedl. Jak se to mohlo stát? Je to prosté. Producent je také hňup. A má maličkost? Jsem také hňup, protože jsem se podíval na trailer, něco si přečetl a získal dojem, že jdu na film, který má ambici popasovat se s filmem Mlčení jehňátek... Jak jsem psal jsem hňup, ale podotýkám, že nejvíce mi vadí nesmírně chybějící institut, který by nahlížel na klamání filmového diváka, který by měl mít možnost v případě shlédnutí filmu, na který byl prokazatelně zmanipulovaně nalákaný, získat zpět své vstupné a zároveň finanční odškodnění za ztrátu času a psychickou újmu. Nebo by mohlo pomoci jiné řešení. Před premiérou by se o filmu řeklo vše podstatné, co by umožnilo divákům svobodnou volbu, zda si koupí na ty slátaniny lístek nebo si to raději stáhnou z internetu a v klidu se tou hrůzou proklikají pro klid své duše a ubezpečí se tak, že kritici měli opět pravdu. Byl by to konec filmového průmyslu v podobě, jak ho známe? A vadilo by to někomu jinému, než lidem, kteří z filmového průmyslu žijí? :-)

http://debatniklub.webnode.cz/debaty/cesko-nemecke-vztahy/ škoda, že se tyhle debaty neobjevily v mainstreamovém prostoru... Podíval jsem se, jací hodnotitelé se tu vyskytují a poněkud nepřekvapivě jsem zjistit, že většina hodnotitelů je hluboce pod jakoukoli hranicí něčeho, co by se jen nepatrně blížilo dobrému vkusu. Je to velmi smutná vizitka ČSFD, která je díky takovým lidem schopná vytvářet neakceptovatelné iluze o domnělých kvalitách filmů zde prezentovaných. Je to ploché, nanicovaté a naprosto k ničemu. Proto nezbývá než pokračovat v sysifovské práci a času od času sem zaskočit, aby filmy mající šanci být výplní maximálně nudného čtvrtečního odpoledne, dostaly co si zaslouží...

Je velmi dobře, že existují filmy informující diváka v rozporu s poválečnou propagandistickou mašinérií vítězných mocností, které se nijak neštítily vykreslit vše německé, jako to nejhorší, nejstrašnější a nejzkaženější.

Varbal již napsal podstatné k samotnému filmu, nezbývá než upozornit zájemce o historii, že v předválečná Evropě a z velké části i během samotné Druhé světové války, probíhal velmi čilý a nesmírně ziskový kšeft s uměním. Účastnili se ho všichni a všude, protože šance nesmírně výhodných nákupů uměleckých předmětů od lidí prchajících z Německa a posléze i z Evropy byla extrémně vysoká. Zároveň probíhal obchod s nemovitosmi, kde docházelo k převodům obrovských majetků za tehdejší běžné ceny, což bylo velkým množství lidí, jak jinak, po válce zpochybňováno - jedním z nich byl i strýc Havla, který během války odprodal barrandovské ateliery (před tím se ještě stihl zbavit zbývajících akcionářů) a v Německu po válce vysomroval ještě jednou tu samou částku... Dnes najdete značné množství uměleckých děl ve významných galeriích celého světa a množství sbírkových předmětů pochází právě ze zmíněných nákupů. A teď to hlavní. Tyto nákupy nebyly nikdy právně zpochybněné a tehdejší německé zákony jsou v tomto kontextu stále v platnosti. Proč asi? .-)

Aneb ruský sandálový film, bez děje, beze slunce, bez živých osob, jen plný mátoh, které pro vlivem hypnotizéra papouškují věty a slova vložená jim do úst. Co si o tom myslet? Že podstata Ruské duše je viděná člověkem, který nakonec skončil v emigraci? To mám vnímat tak, že Tarkovskij byl hlava pomazaná jen z tohoto důvodu, že měl západní filozofii, skrze kterou nahlížel na Rusko a na ruského člověka? To je poněkud odporná představa a připomíná mi to jeden rukopis, který měl napsat francouzský šlechtic na útěku před Francouzskou revolucí pobývající v Rusku, kde má pohled na Rusko a na Rusy hodně podobně nevlídný a v jádru kritický jako Tarkovskij, který možná od něj opisoval... Dávám hvězdu za režii komparsu a práci kameramana a jeho teamu - to musel být chvílemi slušný organizační masakr.

kniha docela ujde a film je neskutečně umělý a nudný

Příjemný náznak poctivosti amerických filmařů, kteří jsou ochotní veřejně otevřít otázku oprávněnosti útoku US army na Irák. Damon se tak řadí po bok několika mála hvězd, které podobnou štrapáci dosud podstoupili, tedy otevřeně více či méně kritizovali americký výklad dějin. Vzhledem k vývoji situace však před američany stojí mnohem větší výzvy...