JayZak

Na začátku filmu při oficiálním odhalování sochy je slyšet představitele města a ženu, jak mluví nesrozumitelným žvatláním, jakoby to bylo uděláno pomocí kusu rákosu. Ale tyto zvuky měl na svědomí Charlie Chaplin, což bylo vůbec poprvé, kdy byl ve filmu slyšen jeho hlas.

Natáčení filmu navštívil Winston Churchill, tehdy britský ministr financí, a Charles Chaplin udělal malou pauzu, aby s ním natočil krátký film.

Lon Chaney měl pro některé scény dubléra - doopravdy bezrukého Petera Dismukiho, který dubloval zejména scény kouření cigaret či hraní na kytaru pomocí nohou.

Režisér Tod Browning se v příběhu filmu volně inspiroval na základě skutečné události, konkrétně na své zkušenosti z doby, kdy ještě pracoval v cirkusu. Jeden muž se tehdy vydával za akrobata, aby se vyhnul policii.

Film byl po skandálech kolem projekcí stáhnut a v mnoha zemích zakázán. Například v USA měl snímek oficiální premiéru až téměř po padesáti letech, 1. listopadu 1979 v Roxie Cinema v San Franciscu.

Kromě samotného Picassa se slavnostní premiéry zúčastnila i plejáda tehdejšího surrealistického hnutí. Kromě jednoho z autorů Salvadora Dalího to byli Man Ray, Louis Aragon, Max Ernst, André Breton a Paul Eluard. Z dalších osobností premiéru navštívil básník a mimo jiné i filmař Jean Cocteau či architekt Le Corbusier.

V roce 1966 režisér Luis Buňuel odmítl návrh Salvadora Dalího natočit pokračování.

Obraz, o kterém Ray (Colin Farrell) s Kenem (Brendan Gleeson) v galerii diskutují, se jmenuje "Poslední soud“ a jeho autorem je slavný holandský malíř Hieronymus Bosch. Symbolika tohoto obrazu – například trpaslík – se objevuje v celém filmu. Poukazuje také na to, že Ray s Kenem se dočkávají svého vlastního posledního soudu, nebo že čas strávený v Bruggách se pro ně stává očistcem.

Pracovní název filmu byl Boys in the Bank. Protože ale režisérovi Sidneymu Lumetovi pojmenování znělo jako lehká komedie, byl změnen na název stávající.

Film je původně plný improvizovací. Sidney Lumet teprve po týdnech zkoušek s hereckým štábem výsledné konkrétní scény zapsal do oficiálního scénáře. Běžně Lumet improvizaci příliš nevítá, v tomto případě mu ale připadalo vhodné, aby lupiči, policisté i rukojmí v bance měli možnost rozvíjet své postavy.

Když Sal (John Cazale) na Sonnyho (Al Pacino) otázku: “Kam bys chtěl letět?“ improvizoval svou slavnou odpovědí, že do Wyomingu, režisér Sydney Lumet se smál tak moc, že se pak bál, aby tím scénu nezkazil. Scéna naštěstí zkažena nebyla a byla ve filmu použita.

Sal (John Cazale) v jedné scéně spílá pokladní za kouření, že prý dostane rakovinu. O tři roky později na tu samou nemoc sám John Cazale zemřel, ačkoliv to byla rakovina kostí, nikoliv plic.

Filmová hláška "Attica! Attica!", která poukazuje na incident ze stejnojmenné americké věznice v New Yorku, kdy bylo při potlačení vzpoury zabito 39 lidí včetně civilistů, byla zvolena Americkým Filmovým Institutem jako 86. nejpamětihodnější.

Manželka hlavního sponzora filmu, Vikomtka Marie Laura De Noailles byla údajně přímým potomkem Markýze de Sade, jehož dílem 120 dní Sodomy se Buňuel s Dalím inspirovali.

Film byl roku 1934 stáhnut z oběhu Vikomtem de Noailles a Vikomtkou Marií-Laurou de Noailles, kteří financovali jeho vznik.

Zlatý věk dostal povolení k jeho promítání poté, co byl radě cenzorů prezentován tak, že celý film je snem šílence. Po pařížské premiéře, která se odehrála v říjnu 1930, se rozšířily informace o bizarním obsahu filmu a 3. prosince 1930 projekci v polovině filmu narušila fašistická Liga Patriotů a ostatnch skupiny tím, že začali cákat fialový inkoust na plátno. Poté vběhli do předsálí, kde trhali na kusy obrazy Yva Tanguye, Salvadora Dalího, Joana Miró či Mana Raye

Ve filmu se objevil i Chester Bennington, zpěvák skupiny Linkin Park. Ten kvůli své roli Evana absolvoval několik konzultací s učitelem herectví.

Rating R - tedy přístupno pod 17 let jen s rodičovským doprovodem, byl získán až na 6. pokus. Filmaři se tak úspěšně vyhli nejtvrdšímu ratingu NC-17, tedy pod 17 nepovolen vstup nikomu.

Ve filmu se objeví dohromady 11 pastí, nejvíce za celou sérii.

První Spielbergovou volbou pro ztvárnění postavy Sallaha byl Danny DeVito. Roli nakonec zahrál John Rhys-Davies.