berusche

Hmm, já to věděla. Zkusila jsem tedy přejít k těm starším dílům, abych doplnila svou znalost mutantské problematiky. A upřímně, nijak zvlášť nadšená jsem z toho nebyla, skoro bych řekla, že jsem se malinko nudila. Zachránil to jedině Jackman, ten slaďouš tomu totiž dává alespoň něco. Možná tím, že nejsem fanda komiksů, z toho vypadne, že pro mě je to všechno na jedno brdo: banda hodných odlišných bojuje proti zloduchovi, co chce zničit svět, lidstvo apod. Takže ty ostatní asi už vynechám. I přesto se tomu nedá upřít o něco více akce než v tom posledním díle, stejně jako to, že trikově je to slušně zvládnuté.

Nevím jestli je to nevýhoda nebo výhoda, ale já jsem před tímhle kouskem neviděla ani jeden snímek, ve kterém hrajou tihle mutanti. To znamená, že jde o mé první setkání s těmito lidmi s nadpřirozenými schopnostmi. Osobně pro mě je zklamáním, že toho vůdce telepatickýho hraje pak nějaký pán, co teda vůbec nevypadá jako McAVoy, kterého já mám teda docela ráda. Přišlo mi trochu přitažené za vlasy, jak si například ten telepat dával ručku ke spánkům, když chtěl vnuknout myšlenku, stejně jako ta helmička proti tomuhle vnutkovi byla dost šeredná, a taky neustálá touha "vyrovnat se" vs. "nevyrovnat" se svým "postižením" vs. "nadáním" mi trošku kazila dojem z té akční podívané (vypadá to ovšem, že ostatní díly se této problematice věnují ještě více). No, co dodat, náhodou, mě vždycky tréninky hvězd ve filmu baví, ať už šlo o Rockyho, Laru Croft nebo Spidermana, a to někdy možná i víc než ta akce samotná. A že to Vaughn umí, asi nemusím dodávat.

Nejdřív jsem to chtěla smést ze stolu s poznámkou, že kdyby si kluci udělali obleček jako Spiderman a začali by vážně zachraňovat svět, člověk by již pochyboval o duševním zdraví režiséra, který se husarsky pouští do dalšího podobného remaku na komiksové téma. Nenechte se mýlit, i já byla zmatená, tady nebudou žádné hlášky na téma "I will back", nýbrž uvidíte příjemné scifi, které rozhodně zaujme (včetně mladého DiCapria), v konečném důsledku překvapivě i rozesměje. Dokonce i stopáž je stravitelná tak, že na konci vlastně litujete, že to nebylo o fous delší. Slabší čtyři.

To bylo ale roztomiloučký, multikulturní a bez předsudků a ještě to tak pěkně tlačí na to, abychom šli za svým snem, že bych se z toho normálně pob*ila. Tak ne, dobře. Ale já myslím, že pro jednou mi to stačilo a rozhodně už si to nikdy nepustím znovu. Doporučila bych to tak věkovce 8-15, ta by mohla být motivována k tomu, aby se nenechala odradit překážkami ve svém životě.

Začátek byl slibný. Celkem slušný rozjezd psychopatů potěší nejednoho fandu nesmyslných tendencí ještě nesmyslnějšího gangu, což v tomto žánru až zas takovou roli nehraje. Daleko zajímavější je násilí, jeho představa a pocit, který u diváka vyvolá. Mohu odpustit ty naprosto příšerné dialogy, které jsem těžko kousala, napravily to záběry, které za to stály. Bohužel, původní verzi jsem neviděla, ale dle komentářů možná ani tahle skutečnost nevadí. Jenže, viděla jsem o něco více promyšlnější filmy a bohužel, nachytala jsem se u toho, že některé skutečnosti byly tak nepochopitelné, bez logiky a nesmyslné, že jsem nebyla schopna už jít dál, přenést se a dokoukat snímek bez předsudku. Nakonec se z toho tedy stala jen taková nelogická snaha o brutální horor, který v konečném důsledku té brutality zas tolik neukazuje.

Když se takhle začnete ošívat na sedačce v kině, přemýšlet nad tím, kdy bude konec, a dívat se po ostatních, jestli je to baví stejně jako vás, není to známka punku, ale známka toho, že tady jste diváka nenadchli. Ráda bych řekla, jak mě těší, že se filmu nedá nic vytknout, ale v tomhle případě to neplatí. Dá, možná bohužel. Dá se tomu totiž vytknout, že diváckou pozornost zkouší málo (ba jestli vůbec), že nevíte, o čem ten film vlastně byl (byl ústřední motivem svým způsobem sexuální patologický vztah dvou jedinců, nebo křehké přátelství mezi dvěma velkými psychology nebo byl o metodě zvané "psychoanalýza", kterou Jung slečnu neléčil?). Název považuji za značně zavádějící, stejně jako výkon Keiry, která bohužel na zvládnutí takové role zatím nemá. Co je překvapením, i když asi jak pro koho, je výkon Mortensena, ten je vážně divácky zajímavý. Po skončení jsem přemýšlela, zda se ode mě vlastně očekávalo, abych přemýšlela. A o čem jsem tedy nakonec měla přemýšlet. Možná chyba, dělat z životopisného filmu, který měl popisovat zrod jedné z největších metod v psychologii, film naplněný konverzačním prázdnem, které se tváří moudře a sofistikovaně. Vždyť v důsledku to ani nebylo nutné.

Film byl OK. K čemuž se hned dostanu. Začala bych ovšem tím, že komentáře mě oproti tomu teď po zhlédnutí tak nějak nesedí. Nezlobte se, ale jakou společnost že tenhle film vystihuje? Jako celou nebo americkou? A cože o té americké kromě amerických filmů a od lidí, kteří tam byli, víme? Není tohle náhodou jeden z dalších na podobné téma: mafie, drogy, krimoška a někdo půjde bručet??? To nebylo příliš originální přeci. Originální bylo posadit to na jednoho člověka, který je kousek od toho, aby bručet šel, a zároveň nenápadně přepínat na jeho kamarády, aby to nevypadalo jako monolog lítostivce, který si za to může sám. Chytré. Jak už bylo řečeno, herecké osazenstvo nepřekvapí. Přesto bych tenhle závěr otevřeným nenazvala, stejně jako se musím přiznat, že ani hloubavé zpovědi skoro napraveného dealera mě za srdíčko moc neberou.

Problém je, že se film první polovinu neuvěřitelným způsobem táhne. Osobně jsem vůbec nebyla schopna předvídat, o co půjde, a domnívala jsem se mylně, že pouze o skutečnost, že se kluk spojí s taťkou a zachrání mu život (nečetla jsem totiž komentáře ani obsah). Bohužel, byla jsem v podstatě nemile překvapena, že se z toho vyklube kriminálka, ještě poměrně zkrácená, ještě bez motivací a ještě ke všemu s takovým koncem. Čím dál tím častěji se mi stává, že narazím na snímek s dobrým námětem, ale nějak se to ztratí.

Prej u toho brečela i budoucí královna Kate z VB. No holka, moc si toho evidentně v životě ještě neviděla, protože buď si naivní huska a nebo to měl být dobrý marketingový tah. Já jsem sice taky vypadala, že brečím, ale bylo to tím, že mám rýmu jak blázen a teče mi z očí. Takže ne, mě to nedojalo. Je to tak patetický a vyděračský, že z principu mě to prostě nerozpláče. A to i kdybych se měla rozkrájet. Neupírám tomu to množství peněz, které do toho bylo vraženo, ale to dobrý film nedělá. Otřepaná klišé, klasický námět na téma "důvěrný vztah k mazlíčkovi", trpící scény, západy slunce a na závěr scénář, který někde pozbývá logiky - - - tohle si zaslouží pozornost jednou. Tak akorát abyste mohli říct: jo, to je to do Spielberga, co dostalo ty Oscary, to jsem viděl.

1. Raději bych umřela v pětadvaceti. 2. Justinovo patologický vztah k matce mě nenadchl. 3. Vůbec mě nenadchlo, jak příšerný scénář to je, jak auto čeká, až bude v záběru druhé, aby se rozjelo, jak děvčata běhají na něčem, co se ani nedá nazvat boty. 4. A už vůbec nehodlám hloubat nad tím, jak se to dá projektovat do dnešní doby a do toho, jak nás vysosávají nejbohatší (to nemusíme chodit ani do Emériky, stačí se podívat na to, jakým způsobem se přelejvá daňová zátěž u nás, že). Takže, z výše uvedeného vyplývá, že já nad tím přemýšlela jako nad další bezduchou honičkou, a ráda bych podotkla, že za honičkou, jejíž náplň jsem vlastně ani nepochopila. Já totiž neporozuměla tomu, k čemu je dobrá ta distribuce času. Celkově musím říct, že jedině ten nápad je vcelku vkusný, ale jinak je to skutečně fantasmagorie na té nejnižší úrovni, a to doslova, i té filmařské.