kriplozoik

Jsou studentské filmy, na které je radost se dívat. A to i když mají malý rozpočet a neznámé herce. Knoppův hned první film má rozpočet dost velký na přední herce, sofistikované svícení, rozmanité kostýmy, lokace atd., ale stejně působí nejistě, nezkušeně. Hudba mi přišla protivná a blbě použitá, scénář je strašně povrchní a přímočarý, kamera je místy otřesná, ve stylu „máme steadicam, tak ho musíme použít na všechno“, hrdinové jsou šablonovití, tempo (v)leklé, zvuk jak z amatérských filmů, střih ničím neobjevný… Ale přesto je to dost na to, aby režisér ukázal, že dokáže jakž takž zpracovat téma, které si zvolil, a později dostal ještě šanci u rozsáhlejších a celovečerních filmů.

Otřelá žánrovka, na kterou se dá dívat, ale je z ní cítit, jak je syntetická. Pár nápadů, které ve filmu jsou, nejsou žádné zásadní inovace, ale jen domyšlené parametry do odrhlé šablony. Postavy jsou šablonovité, nevykreslené. Hezká kamera, svícení a barevná postodukce.

Nevtipné, otřelé, nezábavné.

7/10. Docela příjemná etudka, i když možná trošku roztahaná. Řemeslně je to solidní, režisérsky a herecky, řekněme chvalitebné, chvílemi to vypadá příliš televizně. Scénáristicky a filmovou řečí ne úplně dotažená do konce. Místo závěru je anagnorize v úplně poslední vteřině před titulky, ale tu nebudu prozrazovat.

Průměrná až podprůměrná žánrovka. Ploché, klišovité postavy, naprosto otřesný zvuk a hudba (viděl jsem anglickou verzi, kde se mistr zvuku asi aktivně snažil vyhnat diváky z kin), ale pěkná ucházející kamera a výprava.

Takový chudý příbuzný Interstellar – stále koukatelný a vizuálně povedený, ale zapomenutelnější, trošku poetický a prostřednictvím vnitřního hlasu hlavního hrdiny (rádoby?) zamyšlený, filosofický.

Za mě rozporuplné. Viděl jsem španělskou verzi s anglickými titulky. Přestože anglicky umím a myslím si, že čtu rychle, musel jsem často pauzovat, abych vůbec stíhal ta kvanta keců vstřebat. Většina situací je strašně, ale opravdu strašně nervní, kdy nejen, že hlavní hrdinové nezavřou hubu, ale je tam několik dalších vedlejších postav-'narušitelů', kteří konstantně narušují, něco chtějí, něčeho se dožadují, doprošují, potřebují něco vyřešit a nedají pokoj. Často tak mluví přes sebe několik postav a je opravdu nepříjemné nepochytávat asi 150 kilobajtů textu v cca 85 minutách, kdy v titulkové verzi některé vydrží na obrazovce tři desetiny vteřiny a obsahují dva předměty od čtyř postav. Záběry jsou často dlouhé a odehrává se v nich krom spousty mluvení i spousty akce, takže klobouk dolů za veškerou tu práci, aby se všechno ve správném čase a na správném místě odehrálo. Další, co mě napadá, je, že přesto, že některá témata jsou věčná (např. hledání bytu pro novomanžele), je to z doby, která se už nebude opakovat a řada principů z ní už lidem pod šedesát řekne pramálo. O to víc film působí jako dokument té doby (a místa). Nevím, nakolik je to moje vina, ale v Katovi tak nějak nedokážu vidět víc, než je na jeho povrchu. Žádné vtipy (ve smyslu anekdoty, které by vloudily smích do tváře) jsem během filmu nezaregistroval. Kamera nezajímavá a průměrná, zvuk taky.

Jedna hvězdička putuje lidem, co k tomu udělali postprodukci, speciální efekty a vytvořili 90+ % toho, co na plátně vidíte - ti svou práci odvedli. Scénárista nikoliv. Tenhle film se ani nesnaží zaujmout. Je přibližně na úrovni jedné mise v nějaké nízkorozpočtové strategické hře. Nebo horší.

Nevtipné, nezajímavé, nudné. Takhle nedotrávená sračka nestojí za váš čas.

Tohle se imho skvěle hodí pouštět americkým vojínům před večerkou.