Argondia

Tenhle film se fakt povedl. Nejvýraznějším prvkem je tu jednoznačně Will Ferell. Jakoby ani nehrál. Postaral se o většinu vtipných scén a bavil mě stejně dobře jako v "Ledově ostří". Konečně jsem si připomněla, ve kterém filmu má na sobě při běhu po silnici jen bílé ponožky a mokasíny. Také se tu stává mistrem světa v líbání, skoku přes hořící obruč, vybírání dárků, veřejném projevu, nebo tanci se stuhou a zazpívá "Dust in the wind" i když konec už chudák neutáhne. Také velmi stylově nosí punčochu na hlavě. Další plus je perfektní soundtrack, protože ten je od první do poslední písničky fakt nářez. Objevuje se tu řada známých tváří v menších rolích jako například Leah Remini jako manželka Vince Vaughna a dokonce je tu stejná potvora, jako když hrála Carrie ve "Dva z Queensu". Šéfa si zahrál Terry O'Quinn, který se o rok později objevuje v další vůdcovské roli jako Locke v seriálu "Ztraceni". Seann William Scott na chvíli vyměnil roli Stiflera z "Prci, prci, prcičky" za podkoního a jednoznačně heterosexuálního oživovače. Jerryho, jednoho ze členů bratrstva, si zahrál roztomilý skřítek Simon Helberg i když úloha exota mu zůstala stejně jako v seriálu "Teorie velkého třesku". Zápletek je tu hned několik a postavy jsou natolik jedinečné, že nuda skutečně nehrozí. Dodatkové scény na konci filmu jsou už jen třešničkou na dortu. Jediné, co mi tu vadilo, byla maximálně slizká ježibaba Juliette Lewis, která je mi protivná jak písek v plavkách.

Levná, předvídatelná a výchovně zidealizovaná pseudo-sranda s ukrutně přeslazeným, nepravděpodobným happy-endem. Který chlap by po 20 letech manželství odmítnul nádhernou ženu, která se mu sama nabídne? A když má navíc od vlastní manželky propustku na nevěru? Kastrát, nebo správňák Owen, který se svou milovanou chotí ztratil svoje panictví a za celý život poznal jen ji. Mám ráda srandu a nejsem žádná zahořklá jeptiška, ale veškerý vtip tu stojí na "hele,kozy","hele,pták," což mi například v "Prci, prci, prcičky" nevadilo, ale tady to silně vázlo a všechna snaha o legraci působila křečovitě a bez "šťávy".

Chris Bale opět nezklamal a podal vynikající výkon. Na začátku se objevuje se spokojenými, naducanými tvářičkami, postupně však hubne celých 25 kg a svým propadlým obličejem se blíží ztrhanému Trevoru Reznikovi z filmu "Mechanik". V rámci role dokonce sní opravdové, živé červy a tváří se při tom, jakoby si neskutečně pochutnával. Výborný byl i Steve Zahn, který mi zatím nejvíce utkvěl jako partner Milly Jovovich ve filmu "Dokonalý únik". Více mě ale zaujal Jeremy Davies, který zhubnul tak výrazně až vypadal, že se zlomí a díky svému roztěkanému chování působil jako drogově závislý. Způsob jeho mluvy a přehnaná gesta mě často rozesmály a zapsaly se mi do povědomí tak výrazně, že překonaly roli vědce v seriálu "Ztraceni". Ta nejzásadnější část děje se odehrává v překrásné přírodě, která mi i se zajateckým táborem připomněla mou oblíbenou lokaci ve hře "World of warcraft" - "Stranglethorn vale" - " Nesingwary's expedition". Nejvíce mě bavily až překvapivě úsměvné scény v zajetí, při nichž jsem se duchem vrátila na dětský tábor. Ve filmu jsem našla všechno, co od podobného žánru mohu očekávat. Nechybí tu akce, napětí, ani trocha vtipu ("a já mám v prdeli schovaný kladivo a francouzák"), nadsázky a lidskosti. Tip na dnešní den: "Vyprázdněte, co je plné, naplňte, co je prázdné a drbejte se, kde to svědí."

Na mě až příliš zvláštní film o začínající, neúspěšné herečce, která nemá moc štěstí ani v soukromí a navíc funguje jako magnet na zádrhele a trapné situace. Vše sledujeme okem roztřesené, dokumentární kamery a protože je děj docela nevýrazný, tak se nám může zdát, že jsme u toho místo 95 minut tvrdli minimálně dvě hodiny. Jsou tu pasáže, ve kterých jsem se pobavila a zasmála, ale oproti nudnému zbytku jich je opravdu velice málo. Oceňuji Naomi, že si dokáže udělat srandu sama ze sebe, působí sympaticky, přirozeně a jako střelená smolařka byla roztomilá. Také hudba nebyla špatná. Přesto mám pocit, že s tímhle filmem šlápla trochu vedle. Keanu tu s kytarou a svým "jó, jó, díky" podal životní výkon.

Tenhle seriál mi nikdy nepřirostl k srdci. Postavy jsou strašně nesympatické, typické krůty. Nejhorší je divně hranatá, koňská hlava Sarah Jessica Parker. Na povýšený hlas vypravěčky jsem přímo alergická. Nejlepší učitel je život sám a osobní praxe naučí mnohem víc než tenhle americký hnůj o bandě chichotajících se slepic. Všechno působí povrchně, otravně a křečovitě. Kabelky, boty, kostýmy, mašle, pan božský, orgasmus, debilní smích. Ne, díky! Asi jsem měla být chlapem.

Protože mi film doporučila snadno dojmutelná divačka ve středním věku, čekala jsem tuctovou přeslazenost a kulisu k pletení, ale nakonec jsem byla velmi mile překvapená. Křehká Rachel McAdams a pro mě naprosto nový objev Ryan Gosling se svých rolí chopili s citem a jejich láska působila tak přirozeně a opravdově, jakoby ani nehráli. Příběh bohaté princezničky a nemajetného floutka není nijak zvlášť originální a kromě Hříšného tance, nebo pohádky o Popelákovi, je jistě řada dalších podobných filmů. Přesto je tohle zrovna ten snímek, který jen tak nezapomenu, protože byl natočen s velmi zvláštním kouzlem a přidává ještě bonus v podobě skoků do přítomnosti, která sice není nijak růžová, ale upřímná láska vydržela. Romantika, romantika, proč se mě tak mocně týká?

Maximálně úchylná hovadina o posádce pitvořících se dementů. Nic moc jsem nečekala a věděla jsem, že to bude oddychová blbost, ale lhala bych, kdybych tvrdila, že jsem se párkrát nezasmála. Výborná byla hudba u královské hostiny, světelná lupa a pár scén Tila Schweigera. Střeštěností a písničkami mi to připomínalo kreslené pohádky pro děti se zběsilým tempem a připitomělým dějem.

Kdybych film hodnotila na základě nostalgie z dětství, asi bych se s většinou z vás shodla, ale jelikož jsem si ho po mnoha letech připomněla a jsem plná čerstvých dojmů, vaše nadšení rozhodně nesdílím. Zoufale nesympatická a trapně nadabovaná hlavní hrdinka nám tragickým, rezignujícím hlasem vypráví o životě "v Africe, kde měla farmu", což nám pro jistotu oznámí hned třikrát za sebou a abychom nezapomněli, tak to na konci filmu ještě zopakuje. Nudný děj, stupidní dialogy. Příroda byla krásná, ale až se budu chtít pokochat Afrikou, nebudu si to kazit vyčpělým příběhem o protivné farmářce a radši se podívám na nějaký dokument. Hudba mě budila v momentech, kdy jsem, navzdory silné kávě, usínala.

Velmi intenzivní příběh lásky mezi volnomyšlenkářským světákem Robertem a stereotypem znuděnou matkou a manželkou Francescou. V tomto případě mi lehce nadstandartní délka filmu vůbec nevadila, protože tu všechno působilo tak přirozeně, plynule a opravdově, že jsem se do děje opravdu vžila a čas nevnímala. Existují různé druhy lásky a Francesca si nakonec vybere tak, jak je to pro všechny nejlepší. "Láska vždy nesplní naše očekávání. Její tajemství je čisté a absolutní".

Krásně natočený, dojemný film o svérázné, francouzské Marfušce s velkým talentem a těžkým, smutným osudem. Ze spojení Edithina hlasu, hereckého výkonu Marion Cottilard a přiléhavého dabingu Táni Wilhelmové, jsem na mnoha místech měla husí kůži a slzy v očích. Velmi dobře byly vybrány herečky, které představovaly Edith v raném věku. Krásný boxer Marcel, v podání Jeana Pierra Martinse, byl okouzlující. Kromě písní celý film provázela krásná hudba a velmi silná atmosféra. Po nudné biografii železné lady byl tenhle film velmi příjemným překvapením a skutečným zážitkem.