dubinak

První díl jsem s čistým svědomím radši přeskočila a přesunula se rovnou na dvojku, kde bylo slíbeno poměrně hraniční a nadmíru brutální gore. No, jo a ne. Gore by možná bylo, ale styl jakým je to celé pojaté a jak totálně nelogický, anarchický a směšný mess to všechno je, si ani nezaslouží dobré slovo. Scény na sebe "navazují" totálně random, postavy se tam objevují random a mají random dialogy a celé je to naprosto necelistvé a nehodné sledování. Motivace zdejších zvířecích zabijáků mi dosud nebyla objasněna a věřím, že za to nemůže neznalost jedničky. :D Fakt to byla celkem bolest. Plusové body bych dala za docela kvalitní výkon Kryštůfka Robina. :D

2. série je určitě o dost zábavnější a údernější oproti první a k mému překvapení nabízí poměrně silné epizody a hodně vtipných scén. Zdejší postavy se začínají rychle rozvíjet a jsou mnohdy k sežrání. Nevěřila jsem, že se to bude lepšit, ale spíš naopak a díky bohu, dostala jsem pořádnou porci zábavy a originálních gigů. Už se těším na třetí sérii, doufám, že to bude bomba.

1. série: Po Extraordinary jsem sáhla na doporučení, hlavně proto, že jsem chtěla něco úderného, svižného, zábavného a svěžího. Tato série se do toho trefila tak na 60%, poskytla zabavení, ale ne v tom smyslu, že bych si ji v dohlednu měla někdy zopakovat. Scénář fajn, ale bez vyhlídky na nějaké další originální twisty a spíš to leželo všechno na výkonech zdejších postav než na scénáři.

Hodně velká artovka, s pár opravdu silnými scénami, ale natočena pro mě nepříliš vděčnou formou. Taky mi tam vadila ta jistá nedořečenost, ale zase je to něco k zamyšlení a po skončení to ve mně přece jen chvíli rezonovalo, hlavně asi díky závěrečné scéně. Takže má to poměrně silný hlas, ale zároveň ne až tak silný. Líbilo se mi ale jakou to mělo atmosféru a tajemný, až záhadný feel.

Málem jsem se na ten film ani nepovídala a když jo, tak téměř žádná očekávání a nakonec taková paráda. Miluju, když mě úplně nenápadný, nevykřičený malý hororůrek takhle brutálně překvapí. Od tohoto režiséra jsem už viděla povedený nízkorozpočťák Wyrmwood, který mě odzbrojil humorem, který mám ráda a Sting nebyl jiný případ. Tady je to ještě ke všemu financováno poměrně většími penězi a přesto, že zrovna vešel do světla ve stejnou chvíli jako podobně pavoučí Vermines, Sting to podle mě topuje a má navrch, hlavně díky sympatickým, dobře napsaným postavám a faktu, že se nebál kombinovat žánry a příjde si u něj na chuť i milovník humoru i milovník hororu, takže tu funguje ten správný balanc. Opravdu jsem se chvílemi až chechtala. Na Roache-Turnera si dám do budoucna určitě pozor.

Krásný vizuál, ale co z toho, když je to scénářem totální brak jenom s náznakem nějaké hlubší myšlenky, která ale stejně v tomto příběhu nemá šanci fungovat. Postavy se chovají jak idioti, mají nelogické úvahy a ještě debilnější promluvy a moc jsem nepochopila, co se tím básník snažil říct. Ještě, že jsem na to nešla do kina.

Důležité politické a uvědomnělé téma, která ovšem až moc zapadlo do veškeré té dlouhé, husté omáčky přestřelené stopáže, která je v kontrastu s rozebíranými tématy vážně až nepřiměřeně dlouhá. Psychologie a charaktery postav jsou vyobrazeny skvěle. Hlavně teda taťka a mamka Ábela, kteří byli fakt suprově napsaní. Řemeslně obecně je to taky povedená záležitost, režisér má pěkný cit pro obraz a ten feel je takový celkově příjemný. Se scénářem mám ale prostě problém, protože se ve mně téměř ničím neotiskl a horko těžko si, až na pár důležitějších scén, vzpomenu na některé ty menší, doplňkové. Hodně to sestříhat a na čtyři by mi to možná dalo. KVIFF 2024

Já poznám dobrou komedii tak, že se v plném sále lidí tlemím a usmívám celou dobu a v tu chvíli neřeším, že tohle nebylo dokonalé, tohle tomu chybělo, támleto bylo až moc přehnaný. Prostě tady mě bavily ty nekonvenční postavy, jejich psychologie, ztřeštěnost, humor, estetika, navíc to vše podtržené zábavným hudebním podkresem a barevným evropským vizuálem. Navíc tyhle multižánrovky si u mě prostě šplhnou už jen tím, že fungují na více úrovních a ještě navíc v tomhle případě představovala sociálněkulturní přesah v propagaci nové feministické vlny. Ano, možná tomu trochu přilepšuju, ale v tu chvíli jsem žila momentem a bylo to prostě fajn. KVIFF 2024

Zároveň hejtuju i cením. Filmařsky mi to přišlo celkem neutěšené, jako taková hodně cheap variace na possession horory, která se snaží něco říct, ale vůbec jí to nejde a vypomáhá si zbytečně citáty z filozofie. Na druhou stranu, něco mě k tomu příběhu pořád táhlo a nemohla jsem odtrhnout oči, protože vás pořád drží v jakémsi napětí a v příslibu šokující pointy. Ve finále mi ten film hned po skončení připadal jako blbost, protože ta závěrečná scéna byla prostě taková extrémně odfláknutá, ale zároveň, světe div se, strašně silná, ale až po tom rychlém utnutí? FIlm Bez duše pro mě byl zkrátka strašně polarizujícím zážitkem a přišla jsem si po něm trochu jako schizofrenik. Postupem času jsem si ale v hlavě začala promítat veškeré ty detaily a náznaky a myšlenky, které byly hodně dobře schované a musím říct, že přesto, že jsem měla extrémné rozpačité pocity, není to vůbec blbý film. Hodně chladný a odtažitý, ale v dobrém slova smyslu. KVIFF 2024

Tomuto filmu dám v hodnocení ve svém komentáři asi tak tolik snahy, co on dal mně, když se mě snažil zaujmout svojí "originálně" pojatou odyseou imigrantů v honbě za svobodou...?  .......???? KVIFF 2024