Jezinka.Jezinka

Na lovu je záhadným zvířetem chycen sám lovec a není sám. Obluda už před tím polapila dva jiné lovce. Obluda lovcům slíbí, že pokud jí poví pohádku s hádankou, kterou neuhodne, pustí je na svobodu. První, estonská, pohádka je o tom, jak jedno zvíře přišlo o zuby a zůstaly mu jenom dva přední. Druhá, čínská, pohádka je o tom, jak jedno zvíře přišlo o dlouhý ocas a zůstal mu jen úplně krátký ocásek. Třetí, ruská, pohádka, je o témže zvířeti, tentokrát o tom, kterak přišlo k dlouhým uším. Ani napotřetí se obludě nepodařilo uhodnout a podle dohody musela lovce pustit. A co vy, uhodnete, které zvíře má velké řezáky, krátký ocásek a dlouhé uši? 
Film byl promítán v soutěžním programu filmového festivalu v Suzdalu v roce 2011.

Národní ruská pohádka z oblasti Archangelsku vypráví o malém statečném psíkovi, který si sám poradí se smečkou vlků, přiměje k úprku lesem chaloupku na kuřích nohách, chytí zloděje a zažene na útěk zlého šlechtice, který obírá vesničany o nejcennější majetek. Statečný Rozka se nelekne ani samotného Kostěje Nesmrtelného. 
Film byl promítán v soutěžním programu filmového festivalu v Suzdalu v roce 2009.

Lovec a medvěd společně rybařili, až se jim podařilo chytit rybu. Co s jednou rybou pro dva lovce? Rozhodli se, že rybu dostane ten, kdo poví hezčí pohádku. Medvěd tedy začal vyprávět. Medvědova pohádka byla o tom, jak přišla vrána k černému peří. Lovec potom vyprávěl pohádku o tom, jak vrána, která okradla jiné ptáky o jejich píseň, za trest přišla o hlas. Vyprávění pohádek však nakonec to, kdo si odnese rybu, neurčí.

Liška si v noci vyjde na lup do kurníku. Hon na slepici se jí málem nevyplatí, když se za ní rozběhnou psi z hospodářství. Při svém útěku před psy liška spadne do hluboké jámy, odkud se sama nemůže dostat. Výhrůžkou, že když jí nepomůže, zboří mu hnízdo, přinutí drozda, aby jí z jámy pomohl. Liška se však s pouhou záchranou života nespokojí a nutí drozda k plnění dalších a dalších příkazů. Drozd musí napnout všechny síly, aby se vychytralé lišky zbavil.

Žila byla kdysi kdesi, jedna šťastná rodina, pracovitá, láskyplná, v chaloupce a kouskem pole, kravku měli, taky dcerku, dobře se jim všem žilo. Když tu jednou přišla smrt, mámu, tátu vzala, zůstala jen malá Chavrošečka a kravka. Jela kolem baba Bazilicha, která když kravku viděla, rozhodla se vzít ji s sebou, a když to jinak nešlo, i s Chavrošečkou. Uvázala kravku u své chalupy a z Chavrošečky udělala služku pro své tři dcerky, Jednoočku, Dvojočku a Trojočku. Zle by se Chavrošečce vedlo bez pomoci laskavé kravky. Protože však kravka byla nejen hodná, ale i kouzelná, Chavrošečce pomohla k setkání s rodiči na onom světě. A navzdory závisti baby Bazilichy i jejích tří dcer, byla to Chavrošečka, kdo se zalíbil mladému careviči.

U vody si hrají dvě děti, chlapec hraje na flétnu a jeho sestřička ho poslouchá. Hlas flétny přiláká malou myšku. Myšák Pik je důvěřivý a nechá se chytnout do dlaně a vyslat na lodičce na dobrodružnou plavbu po řece. Racci však jeho loďku překotí a Pik má co dělat, aby se dostal na břeh. Společně s Pikem procházíme celým rokem, kdy přes léto žije volně, s přicházejícím podzimem si dělá zásoby a pak se ocitáme uprostřed kruté zimy. Ve svém doupěti by zimu nepřežil, musí vyhledat lepší skrýš. Náhoda ho zavede do domu, kde žijí děti, které byly na začátku jeho dobrodružství. I teď Pika z jeho skrýše vyláká hlas flétny.

Vova byl jediné dítě ve velké rodině a podle toho o taky vypadalo. Kolem Vovy, jak planety kolem Slunce, lítala maminka, tetička, dědeček, babičky, všichni se mohli přetrhnout, aby chlapci podali hračku, opatřili džíny, pověděli pohádku nebo mu upekli dort. A tak Vova rostl jak skleníková květina, až jednoho dne přišel povolávací rozkaz. Vova, ke zděšení velení, narukoval s celou rodinou. Situace hrozila přivodit veliteli infarkt, až jednoho dne přišel z velitelství telegram mající jen pár slov: Přebytečné pryč - a stop.

Santa Claus je v Chile známý pod jménem "Viejo pascuero". Prostřednictvím komického dopisu, který píše malý chlapec, žijící jako dítě ulice, je divák nucen přemýšlet o extrémní chudobě v zemi.

Ze shonu velkoměsta, džungle výškových budov a hluku předhánějících se aut unikne chlapec do klidu obchodu s loveckými potřebami. Zbraně a trofeje zdobící stěny probudí jeho fantazii a on se ocitá v africké savaně. Sleduje jeřábí tanec, majestátní slony, žirafy spásající listy akátů, hrochy nořící se do vody. Běží společně s antilopami a pštrosy v oslavě přírody a života. Náhle spatří pod stromem lva a o kus dál skutečného lovce. Výstřelem ze své zbraně trefí lovce neškodnou přísavkou doprostřed čela. Lev je zachráněn, Sen končí. Prodavač zavírá obchod a chlapec se vrací do víru velkoměsta. 
Ve filmu je použita hudba J. S. Bacha.

Zvědavý mravenec vylezl na strom, aby se rozhlédl po okolí. Zvědavost se mu vymstí, když poryv větru utrhne list, na kterém stojí a odnese ho daleko od jeho mraveniště. Musí se do západu slunce dostat domů, protože venku by sám noc nejspíš nepřežil. Při dopadu listu na zem si ale poranil nožku. Cestou zachrání blechu od jisté smrti a ta na oplátku pomůže jemu. Film je natočen podle pohádky Vitalie Biankiho. 
Film získal první cenu v kategorii dětský film na festivalu animovaných filmů v Záhřebu.

Medvědí rodinka si vyšla do přírody, aby si užila krásného počasí. Na louce rozhodí ubrus a vybalí kastróly, misky a mističky plné báječných věcí. Malého medvídka mnohem víc než kaše, kterou ho chce nakrmit máma medvědice, lákají kolotoče v zábavním parku. Rodiče jsou však pevně odhodlaní synka nakrmit. Teď se musí ukázat, kdo s koho.

Co se může stát, když si koupíte plyšového medvídka? Pokud vám ho prodavač dá do červené tašky, která je propojená s jinou, úplně stejnou taškou, může se stát prakticky cokoliv. Karthi a Priya zjistí, že kouzelnou taškou může nečekaně přijít i láska.

Rybáře může čekat na moři mnohé překvapení, jen zřídka však v podobě úlovku ženské kostry. Snaha zbavit se nečekané souputnice je marná a muž v sobě objeví soucit vůči té, která kdysi utonula.

Vládci zvířat a jeho ženě lvici se narodil malý lvíček; nevěděl, kdo je a přál si být krokodýlem či holubem, dokud nepotkal hyenu. Ta mu řekla, že je pán zvířat a jako takový je nej, nej, nej: nejsilnější, nejstatečnější, nejmoudřejší a nejkrásnější. Každý, koho lvíček potkal, se mu však jen vysmál, že je nejhloupější. Malý lev svou pýchou rozhněval slona a na poslední chvíli ho zachránil laskavý orel. Ten mu dal ponaučení do života, že nemá říkat, že je nejsilnější, protože vždy může potkat silnějšího, nemá říkat, že je nejstatečnější, protože může potkat odvážnějšího, stejně tak může potkat moudřejšího. Lvíček musí poznat sám, kdy a pro koho bude tím nej, nej, nej.

Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma. Stačilo pár okamžiků, píchnutí božím prstem a Země se zazelenala a ožila, leč pustá byla Země bez zvířátek a bez lidí, jeden pohyb všemocným prstem a Země pod boží rukou ožila životem. Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil. A Bůh jim požehnal a řekl jim:
"Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe." Bůh viděl, že všechno, co učinil, je velmi dobré. A nebo taky ne.

Na dalekém severu se z ničeho nic vyloupl z ledu malý mamut. Těžko bylo opuštěnému mamutkovi bez maminky. Jeho kamarád lední medvěd měl dobrý nápad požádat o radu, kde má hledat svou maminku, starého moudrého dědu mrože. Mrož nevěřil svým očím, když viděl malého mamuta, bylo to již velmi dávno, kdy odešel poslední. Poradil mamutkovi, aby se vydal na cestu do Afriky, kde žijí tvorové jako on - s velkým nosem a ušima. Malého mamuta při hledání maminky čeká dlouhá a napínavá cesta.

Kocour, zahnaný psem na strom, vysloví neuvážené přání být velký a silný, aby se ho pes bál. Vrána ovládající kouzla jeho přání vyslyší, promění ho v hrocha a kocour se ocitne v Africe. Kocour jako hroch není ve své kůži, ve skutečnosti zůstal kocourem a navíc se mu stýská po rodné Voroněži. Jak rád vidí po dramatických zážitcích vránu kouzelnici.

Co všechno se může stát, když na letišti Šeremetěvo oslovíte neznámou dívku. Mladý talentovaný bubeník Čibis žije ze dne na den, proplouvá životem. Jeho život se změní, když potká Lenu. Krásná a záhadná mladá žena se nechce vázat, vztahu s lehkomyslným mladým mužem se brání. Snaží se vypořádat s minulostí a pomstít se za sebe i své přítelkyně, které uvízly v sítích obchodníků s bílým masem. Má láska šanci tam, kde člověk zkřížil plány mafie?

Nepovím. Příběh, který by se mohl stát každému, kdykoliv, kdekoliv. Příběh, který se odehrává denně. Ivan a Anna, dvojice, která stojí na konci bouřlivého vztahu. Jedná se o pár, který se přestal milovat a každý z dvojice už žije v jiném vztahu, nebo o dvojici, která přes všechna nedorozumění pozná, že jejich láska je stále živá a zůstane spolu? Rozezní se ještě v jejich bytě zvon, který zvoní jen tehdy, když je v jejich vztahu všechno dobré? Nepovím!

Co by dělal malý zelený žabák, kdyby byl velkým zrzavým býkem? Předně by změnil barvu ze zrzavé na zelenou. A taky by nechtěl rohy, mohl by uváznout v blátě. No a co teprve kopyta, ta by překážela .... je mnoho důvodů, proč je malý žabák spokojený takový, jaký je. 
Pohádka je natočena podle předlohy Gennadije Cyferova.