Jezinka.Jezinka

Na náměstí, kde trhovci nabízeli své zboží, jednoho dne přišla žena, kterou až dosud nikdo nikdy neviděl. Všichni se na ni dívali úkosem, protože měla hrb a velký, velikánský nos. Jenom zelinářka, u které koupila šest hlávek zelí, se k ní chovala vlídně a dokonce přikázala svému synovi Jakubovi, aby staré paní těžký koš odnesl domů. Stařenka bydlela v malém domku hodinu cesty od města. Jakubovi tak po cestě notně vyhládlo a rád snědl talíř výborné polévky, kterou mu stařenka nabídla; usnul a zdál se mu podivný sen. Zdálo se mu, že je jedním z morčat sloužících čarodějnici. Jaké bylo jeho překvapení, že sen nebyl snem, jeho služba navíc trvala sedm let. Čarodějnice Jakuba proměnila v ošklivého trpaslíka, kterého ani matka nepoznala. Nezbylo mu, než se ucházet o službu na zámku. Jakub zachránil život mluvící huse, která byla zakletou princeznou. Pak už zbývalo jenom najít způsob, jak zrušit dvojí zakletí.
Pohádka je natočena na motivy pohádky Wilhelma Hauffa O trpaslíku Nosovi.

Film podle jedné z Puškinových "Bělkinových povídek" s klasickým námětem dvou znepřátelených rodin a jejich potomků, kteří se do sebe zamilují.
V romanticky hravém příběhu z první poloviny 19. století jde o vztahy dvou rodin. Otcové rodin (oba shodně vdovci) na sebe nevraží, pro své rozdílné způsoby. Grigorij Muromskij obdivuje anglické způsoby, vede v anglickém duchu své panství a i své dceři Líze opatřil trochu nudnou a upjatou anglickou vychovatelku. Oproti tomu jeho soused Berestov je v pravém smyslu slova ruský bonviván. Za otcem přijíždí mladý Alexej Berestov, mladý muž dráždící svou odlišností, dávanou vehementně a trochu hejskovsky najevo, zvědavost a zájem všech dívek z okolí. Zvědavosti podlehne i Líza a vymyslí rafinovaný plán, jak se s Alexejem seznámit. Aby neodhalil, že je slečna z dobré rodiny a nezískal dojem, že za ním běhá, převlékne se za selku a seznámí se s ním inkognito. Mezi mladými lidmi postupně vzniká láska. Líza chce svou hru dotáhnout až do konce; chce, aby jí Alexej vyznal lásku jako prosté venkovance. Sblížení otců rodin a jejich nápad korunovat své přátelství sňatkem svých potomků jí plány zkomplikuje.

Baron de Sigognac žije sám, pouze ve společnosti jediného sluhy, psa a kocoura ve svém zchátralém zámku. Jednoho večera je požádán o přístřeší hereckou společností, jejíž členkou je i půvabná plavovlasá Isabelle. Baron Sigognac se do dívky zamiluje a rozhodne se ke společnosti přidat, nejdříve jako průvodce a později i jako herec vystupující s maskou pod přezdívkou "kapitán Fracasse". Do Isabelle se zamiluje kníže de Vallombreuse, který dívku unese. Baron de Sigognac Isabelle za přispění mladé zlodějky Chicquity zachrání a smrtelně zraní knížete de Vallombreuse. Ukáže se, že Isabelle je nemanželskou dcerou vévody de Moussy a nevlastní sestrou knížete de Vallombreuse. Baron Sigognac opouští Isabellu, která zůstane u svého otce a vrací se na svůj zámek. Kníže poté, co se uzdraví ze svého zranění, navštíví svého dřívějšího soka barona de Sigognac a kromě svého přátelství mu nabídne i ruku své sestry.

Roku 1985 dostane plukovník Chlystov obálku, ve které je posmrtná fotografie Sergeje Jesenina. Proč někdo posílá fotografii básníka, který se zabil již před šedesáti lety? A byla jeho smrt skutečně sebevraždou? Komu vadil známý básník a proč ještě šedesát let po jeho smrti vyvolávají otázky v některých lidech obavy? Čím hlouběji Chlystov proniká do tajemství kolem básníkovy smrti, tím více otázek přibývá.

Netradiční kombinace válečného a rodinného filmu vypráví o dívce, která je okolnostmi nucena postarat se o dítě, jehož otec spáchal sebevraždu. Vzápětí se ujme dalšího dítěte, které nemá rodiče. Během krátké doby se její rodina rozroste o další děti, ať se již jedná o válečné sirotky ze sousedství, opuštěné potomky cizinců, nebo děti partyzánů, kteří nemohou mít děti u sebe. Po její smrti se v rodině dodržoval zvyk, že vždy v den jejích narozenin se rodina sešla k hostině, kde se podávaly pečené brambory.
Film je inspirovaný skutečným životem Alexandry Avramovny Děrevské, která vychovala 48 dětí různých národností.

José Luis pracuje u pohřební služby, ale stále touží odjet do Německa, pracovat jako automechanik a hlavně zbavit se stigmatu funebráka, se kterým žádná dívka nechce nic mít. Milostný románek s katovou dcerou Carmen naprosto změní jeho životní plány, když nejen, že jsou nachytáni jejím otcem in flagranti, ale Carmen je navíc těhotná. Naštěstí to vypadá, že budou moct poklidně žít ve služebním bytě. Byrokratický šiml je neúprosný a Amadeo s odchodem do důchodu ztrácí na služební byt nárok. José Luis je tak nucen podat žádost o místo kata. Ačkoliv výhody plynoucí z Josého druhého zaměstnání umožňují rodině slušný život, José trpí noční můrou z představy, že jednoho dne bude muset svou profesi začít vykonávat a skutečně připravit o život člověka. A chvíle první popravy se neúprosně blíží. Při setkání odsouzeného a kata bude na popraviště nutné odvléct jenom jednoho z nich.

První z filmů zachycujících dobrodružství Erasta Petroviče Fandorina natočený podle novely populárního současného ruského autora Borise Akunina, který je zároveň spoluautorem scénáře.

Na začátku příběhu je sebevražda mladíka spáchaná v centru Moskvy za bílého dne a před zraky mnoha svědků. Sebevražda vzbudí zájem policejního zapisovatele, Erasta Fandorina, který se svolením nadřízeného začne objasňovat několik drobných nesrovnalostí v policejních zprávách. Čím víc proniká do tajemství neodůvodněné sebevraždy, tím více nových záhad se před ním objevuje. Kdo je neznámá kráska na fotografii s věnováním a proč mladý sebevrah odkázal svůj majetek mecenášce lady Esther? Když už se zdá, že záhadě začíná přicházet na kloub, dojde v jeho přítomnosti k vraždě a poprvé zazní tajemné slovo Azazel. Případ vzbudí zájem nejvyšších míst v Petrohradu a do Moskvy přijíždí „člověk budoucnosti“ Ivan Francevič Brilling, nový Fanodorinův šéf. Za užití nejmodernější techniky, kterou má policie v roce 1876 k dispozici, a deduktivní metody se snaží odhalit tajemného Azazela dřív, než si vyžádá další oběti.