galiea

Utrpení. Čisté, nefalšované a hlavně nekonečné utrpení. Přiznávám, že jsem odešla po dvou hodinách filmu a i ty bylo pozdě, protože první záchvěvy ála "to je o ničem" a "nemohla bych dělat něco užitečnějšího" jsem měla už po patnácti minutách. Bohužel, ani kostýmy a vizuální stránka fimu to nevytáhly na jedinou hvězdičku. Dívat se 150 minut (!!!) na fetující trosku, chovající se jako mužský úd (abych se vyjádřila slušně) a další údy bez jakéhokoli příběhu či jediné postavy budící sympatie je pro mě nejhorší formou mučení. Jediný efekt je, že jsem získala totální antipatii ke značce YSL celkově a jejímu zakladateli zejména.

Nevím, co bych ještě měla dodat k této kultovní klasice. Nemám ráda scifi a přesto je RD jedním ze seriálů, jehož díly si pouštím kdykoli, napřeskáčku, který často hláškuju a prostě miluju včetně všech postav. Nové série už mě tolik neberou, možná i proto, že hodně dělá výborný český dabing. Nejoblíbenější postava? Určitě Kryton! Teda, možná Kocour... Co blbnu, myslela jsem Hollyho! Nebo Holly? :-) --- "To nejsou moje trenýrky. Tyhle jdou ohnout!" --- "Krytone, jsou mrtvé!" "Vy jste lékař?" --- "Proboha, za tři dny mám rande! To abych se začal připravovat!"

První díly mě vůbec nebavily. Pak mě to docela chytlo, první série s Brianem pro mě byla nejlepší. V druhé sérii jsem fandila Doaksovi, aby toho debila Dextra dostal. V průběhu dalších sériích se nejenže stupňoval můj odpor k Dexíkovi, ale začala jsem nenávidět i ostatní postavy. Všichni totální křiváci, nakonec i té Debře definitivně přeskočilo. Jediná pozitivní postava pro mě byl Batista, sympaťák a správňák od začátku do konce. A velmi se mi líbil i syn Toma Hankse, měl parádní roli. Nakonec jsem se na seriál ani nedodívala, protože mě štvalo, že Dexter zůstává stále naživu a ničí životy všech okolo. Ale jako prokrastinace při učení mi to na jistou dobu stačilo.

Mám za sebou první čtyři díly a chytlo mě to neuvěřitelně. Damiana mám zafixovaného jako Soamese ze Ságy rodu Forsythů (ach sladké dětství), ale tady je prostě k sežrání. Vtipný, svérázný, neustále žeroucí nějaké ovoce (toho by si sadaři měli vybrat do reklamy - prodej jablek by vzrostl o 100 %). Sarah je krásná, drsná a sexy. Navíc to není ten seriál pro dementy, kde se vše řekne na plnou hubu a ještě radši dvakrát zopakuje, aby to jako každej pochopil. Vnucuje se mi srovnání s Dexterem, který se sice rozjížděl slibně, ale byl příšerně a zbytečně brutální a hlavně tam pro mě nebyla jediná sympatická postava. Life je takový mírnější, vtipnější a chytřejší bratranec ze Západního pobřeží.

Nemám ráda cirkusy. Miluju zvířata. Dokud budu hodná, tak můžu říct, že vizuálně film funguje úžasně, hrozně se mi líbily kostýmy, pojetí cirkusu jako takového, samozřejmě zvířátka a Reese, u které bylo od první scény jasné, že je krasojezdkyně, díky vznešené a pevné chůzi (kde to dnes vidíte!). Když budu hledat mouchy, pak nesnáším takové ty příběhy aka staré děda na sklonku života vypráví, jak to vlastně tehdá všechno bylo... A pár nelogickej věcí ve filmu - doběhnutí vlaku, slonice ve vagóně (připadalo mi, že v některách záberech byla zvětšená do velikosti mamuta a v jiných asi jen jako velký plnokrevník), August brečící před Jacobem (jasný, tím, že to byla JEHO retrospektiva, to tak museli udělat, aby ukázali bohatost a rozpolcenost jeho postavy, ale já spíš věřím, že takovýhle člověk navenek nedá najevo slabost ani před svými pravými přáteli, což Jacob nebyl). A teď budu nejzlejší: nesnáším všechny ty filmy plné záletných flunder, které před očima manžela v lepším případě jen flirtují, v horším i souloží s jiným a je to vylíčené jako správná věc. Tahleta kráska, berme to realisticky, si našla manžela, který je pracovitý, milující a má své chyby, které mu ona tolerovala ("Tentokrát mi neodpustí." - kolikrát to tedy udělala předtím?), protože jí bylo jasné, že bez něj by skončila na dlažbě. Pak si přijde nedostudovaný floutek, který je citlivý a romantický (už jen z toho spojení se mi navaluje) a ona se mu samozřejmě vrhne do náruče. Ve skutečném životě by to dopadlo tak, že po prvním euforickém půlroce by jí začalo lézt na nervy, že manžílek je sice ťuťu na ni i na dítě, ale nemá co do huby strčit a dře jak mourovatá a se naštvaně vzpomíná na velkorysost svého bývalého. Jenže toto je film, kde hezounek řekl, že jí udělá šťastnou, a tak to muselo bejt. Hodnocení je těžký, protože ten příběh je podle mě slabej, takže tři hvězdy a z toho dvě plně patří Christophovi.

Čekala jsem nenáročnou komedii s typicky allenovskými vtípky a sexy Colinem v hlavní roli a přesně to jsem dostala, ani o chlup víc. Nicméně Woody senilní, ač se opět převtělil do hlavní postavy, ta břitkost a sarkasmus již nejsou, co bývaly. SPOILER: Stanley na můj vkus moc rychle uvěřil podvodnici a co mi připadá na jednu stranu v protikladu s jeho proklamovaným racionálnem a na druhou stranu pochopitelné z hlediska lidskosti je jeho slepá důvěra v přátelství, svolat tiskovou konferenci, aniž by podezíral přítele a konkurenta v jedné osobě z podvodu, to se mi k němu nějak nehodilo. SPOILER Ale nemá cenu rozebírat podružné detaily, když sluníčko svítí, Sophia se směje, Stanley je v podání Colina Firtha k sežrání a závěr nechutně patetický.

Krátce: To bylo blbé. Dlouze: Krobot je možná vynikající divadelní režisér, ale seriál Čtvrtá hvězda byl bohužel víc trapný a sprostý než vtipný. Díra u Hanušovic je pak už jen sprostá... a možná občas, když se hodně snažíte, i vtipná. Nemůžu se ubránit srovnání se Slámovýma Divokýma včelama, jak prostředím, tak podobnou výpovědí o beznadějnosti života kdesi u hranic a hlavně výbornou Táňou Vilhelmovou (jediná světlá stránka filmu). Jenže Krobotovi chybí grácie, nadhled a slušnost. Zápletka se "štěstím" Jaruny, záměrně postavená do kontrastu s osudem její sestry, byla skoro stejně pitomá jako ty holky, co celou dobu filmu chlebárnu nezavřely.

Že bych byla shovívavější po tom, co mě potkalo to neštěstí a viděla jsem kus Kameňáku? Jasný, že je dvojka v podstatě blbost, ale skvělé herecké výkony (až na Sypala, to už přehnali, ale aspoň nemá tak hnusné zkažené zuby jak v jedničce) a pár dokonalých hlášek z ní dělají super film třeba k žehlení. A promovaný psycholog Kudláková je vykreslená fakt skvěle. -"Každý čestný muž by se na tvém místě zastřelil. Viď, René, že by ses zastřelil?"- -"Já se budu vdávat. On je letec!"-

Narozdíl od americké "předlohy", která je je jen trapná, tato česká verze je i dost vtipná. Po X letech jsem se na BJJP dívala jako na čistou oddechovku a moje nízké nároky splnila bezvadně. Navíc spousta skvělých českých herců ho svým hereckým výkonem povyšuje na solidní komedii. Ladislav Potměšil září a jeho oscilace mezi jednodušším policajtem a těžkým machrem je jedinečná. Nejlepší je ale Miroslav Moravec!

Začínám být alergická na filmy, které se snaží propojit osudy několika postav a vůbec jim to nejde. Tři hlavní hrdinky by klidně mohly žít na opačných koncích světa a vůbec by to příběh nezměnilo, ale ne, ony se musí jakoby náhodně někde setkat, ačkoli to jejich životy naprosto neovlivní. Dobrá, popojedem. Nejsilnější je jednoznačně příběh "levné východní pracovní síly", zvláště když se na konci dotkne života staré paní, kterou opatruje. O nevěstě se toho moc nedovíme, kromě toho, že je ztělesněním toho, proč šovinisti neustále zmiňují prototyp hašteřivé, náladové ženské, která neví, co chce a nedá pokoj, dokud to nedostane (dokud ji nějaká událost dostatečně neprofackuje). Hlavní dějová linie servírky si potom zahrává řekněme s mystičnem tak neobratně, že jsem vlastně vůbec nepochopila, co to má znamenat, i když mohu aspoň hádat, co zhruba jí autor zamýšlel. Nicméně pominu-li zápletku, která mne příliš neoslovila, Medúzy se mi dost líbily. Vizuální stránka filmu byla super (nojo, Tel Aviv...) a civilní a uvěřitelné herecké výkony pro mě byly po všech těch afektovaně uřvaných filmech pohlazením na duši. Ráda bych také zmínila, že ve filmu se mihne spousta vedlejších charakterů, jejichž životní osudy jsou naznačeny maximálně několika scénami a přesto lze vidět, jak zajímavé a mnohdy těžké byly. Proto nakonec dávám čtyři hvězdy.