790511

Tyhle normalizační filmy a seriály mi dnes připadají spíš jako dost účinná kritika všeho, co se u nás dělo po 2. světové válce. Konkrétně z tohoto filmu na mě úplně nepříjemně působí depresivní atmosféra po odsunu Němců, uzavření hranic a nastolení nového režimu. To, co v roce 1971 popisovali filmaři jako stav "takhle my to tady máme a tak se nám to líbí", se dnes nechtěně vykresluje jako série historických omylů, které vyvolaly řadu osobních tragédií. Za sebe musím říct, že takovýto historický exkurz je pro mě mnohem účinnější, než všechny ty rádoby dojemné "poučně historické" porevoluční filmy, které jsou díky vší té vlezlé popisnosti spíš trapné. Ano, tento film byl ve své době taky trapný a pokud bych se na něj díval očima naivního husákovského pionýra, připadal by mi trapný stále. On ale neúmyslně popisuje a naznačuje věci, ze kterých člověku mrazí a díky němu si uvědomí souvislosti, které jsou dnes pro někoho, kdo žije ve vnitrozemí poněkud vzdálené.

Celkem rozporuplný film. Věřím, že původní scénář byl naprostý blábol. Pan Menzel si musel odčinit své hříchy a tak mu nezbylo, než něco takového přijmout a natočit. Nedal ale svou kůži zadarmo a s pomocí pana Svěráka scénář zlidštili. Nakonec vzniklo cosi, co není úplně odsouzeníhodné, byť je to typ filmu, který nestráví úplně každý. Pro technicky zaměřeného diváka je to svým způsobem balet plný stavebních strojů, hlavně Tatrovek včetně neustálého hřmotu silných motorů. A možná právě zvuková stopa v kombinaci s prostředím plným prachu vytváří až fyzicky únavný pocit z takové velké stavby. A tak je to určitě lepší, než kdybychom měli jen poslouchat hrdinské řeči ušlechtilých stavbařů. Bez uvědomělých frází se to ale tak úplně neobešlo. Celý příběh je poněkud bizarní. Hodinář, který se touží stát bagristou a svou kariéru začíná jako řidič Tatrovky. Film má větší cenu jako obraz skutečné stavby a strojů, které se na ní používaly. Chvála, která se pěla na norské Bröyty není nemístná a kdo o stavebních strojích něco ví, ocení, že je v tomto filmu vykreslili jako jakousi ikonu spolehlivosti a výkonu, se kterou touží každý cílevědomý muž pracovat :o)

Přestože jsem ten film viděl už nesčetněkrát, nemůžu se od něj odtrhnout, když na něj někdy narazím v televizi. Kromě vynikající Liškovy hudby je to i díky bravurnímu scénáři, kdy na sebe jednotlivé lapálie navazují s hodinářskou precizností. Ten film je vyladěný jako skvělá symfonie, bez hluchých míst a zbytečných přívažků. Výborný příklad skvěle zpracované komedie, kdy se nesmějeme jen gagům samotným ale i právě té vybroušené přesnosti, s jakou se bez zaváhání řetězí a rozvíjejí. Dost možná je to nejlepší Sobotova role. Toho koktání by sice mohlo být i méně, ale tady ještě toho troubu hrál v těch správných mezích, kdy nezašel do trapnosti. I Marta Vančurová je neodolatelná a divák má pochopení pro Koudelkovy rozpaky před jejím pronikavým pohledem a atraktivním úsměvem. Pro takovou ženu jistě stojí za to pustit se do křížku s tím prďolou, co tady čepuje pivo.

Za něco stojí jen scény s Lasicou a Satinským. Jejich dialogy jsou velmi povedené. Jeden je skeptik, druhý infantilní nadšenec a to je ideální podhoubí pro sympatické komické scénky. Bohužel, haranti v čele s nějakým pubertálním kníračem už tam sympatičtí nejsou. Nikdy jsem nechápal, proč v těchto "dětských" filmech bývá hlavní dětský hrdina nějaký darebák, který se vždy ze všeho nějak vylíže.

Tyhle staré filmy občas umí překvapit. Řekl jsem si, že tomu dám šanci, protože jsem chtěl vidět, jak se dá natočit film o přepravě lokomotivy. Nakonec to nebylo vůbec tak hloupé, jak to mohlo vypadat. Právě naopak. Příběh je logicky vystavěný, dialogy příjemně gradují, dokonce i herecké výkony jsou z velké většiny dobré. Cosi tomu ale přesto chybí. Možná svižnější tempo, vypustit hluchá místa a pár nepovedených scén. Snad pro tyhle nedostatky se na film zapomnělo. Nebude to jen dobou vzniku, vždyť i ze 70. let máme hodně nesmrtelných komedií.

Několik dobrých gagů, u kterých jsem se i spontánně zasmál, což je na skoro 70 let starý film slušný výkon. Nicméně zápletka je na můj vkus moc roztahaná. Nikdy jsem tak nějak neměl rád filmy plné nekonečných omylů. Nicméně jako odpolední víkendová zábava je film stále vynikající. Za války se opravdu točily jedny z nejlepších komedií.

Tak nákladná výprava a přitom je to taková slátanina. Zase jednou film, který mě ke konci začal opravdu štvát. Nekonečné zbytečné tlachání a milostné scénky, které by mohly být v miliónu úplně jiných filmů, bez ohledu na prostředí a děj. Americké představy o Sovětech se drží pořád stejných stereotypních klišé. Příběh nepůsobí moc věrohodně. Tohle téma se dalo zpracovat neskonale lépe a to i při větším využití skutečných událostí. Byly na to peníze, byl na to čas, jen asi nebyl nikdo, kdo by to uměl. Nepovedený scénář a režie takto degraduje práci všech zúčastněných.

Oceňuji, že tento film vcelku systematicky mapuje vývoj Vietnamské války. Mrzí mě ale, že se někdy až příliš zaobírá osobním životem J.P. Vanna a místy působí dost nepřesvědčivě. Nepovedlo se mu nenuceně vysvětlit souvislosti této války, pořád zůstává jen na povrchu.

Tohle mi dost připomínalo film Muž na Měsíci, který se taky snaží vykreslit něčí komiku naprosto nevtipným způsobem. Williams je v téhle roli tuplovaný slizoun. Dokonce se mi stalo, že jsem si jednu chvíli říkal, že to možná kazí dabing, pak jsem si ale uvědomil, že se na to dívám v originále. Co se týče příběhu je to velice špatný film, který ani neodpovídá předloze. Snad jen výprava si zaslouží jakési ocenění. Celkem dost exteriérů s vojenskou technikou, na to že to hlavní se odehrává v rozhlasovém studiu.

Je to sice hodně špatný seriál, ale přesto si myslím, že je dobře, že vznikl. Hlavně první díly mi připadají jako celkem autentický doklad doby, kdy nikomu nepřišlo divné, že mladé muže na dva roky stát v podstatě zbaví svobody a zašije je někam do kasáren. Je z toho přímo cítit strach a deprese. Začátek seriálu ve mě opravdu probouzel emoce, které odpovídají situaci, v jaké se aktéři ocitli, což beru jako plus. Neviděl jsem žádný porevoluční retro film, nebo seriál, který by takto dokázal fungovat. Naopak jsou všechny ty Pelíšky a Vyprávěj naprosto nevěrohodné a umělé. U tohoto seriálu z roku 1988 všichni věděli co a jak mají hrát, protože to byla každodenní realita. Seriál jsem viděl už při premiéře a vzpomínám si, že už tenkrát mě díky němu vize vojny dost vyděsila. Naštěstí se záhy doba změnila a v době, kdy jsem šel k odvodu už takové "Kyslíky" jako jsem já ani nebrali :) Abych jen nechválil; řemeslně je tento seriál příšerný. Režisér se snad vůbec nedíval, co se děje na place. Herci se chovají jak vesničtí ochotníci, někteří předvádí opravdu neuvěřitelné věci. Scénář je dost naivní, na můj vkus je tam až moc vyšinutých ženských postav.