Neviděli jste Bobíka?

Jak bych označil tuto ztřeštěnou "crazy" komedii o honbě za ztraceným foxteriérem, mimochodem poslední protektorátní film Vladimíra Slavínského..Její ozdobou pro mě byli skutečně jen samotné herecké výkony (které tu převyšovali samotný děj) a to jak vyloženě slavných a v té době už poměrně slovutných jmen jako Baldová, Marvan, Futurista nebo Kreuzmann, tak i těch mladších, třeba zrovna začínajících herců, jako byli Frýbortová, Smejkalová, Beneš, Homola nebo Rudolf Hrušinský, zde ve zcela netypické, ale jinak skvělé figurce připitomělého "klacka", který se zde uchází, stejně tak jako kreslíř Ludvík Zoubek (Svatopluk Beneš) o ruku Marcely (Jarmila Smejkalová). "NEJ" scény tak určitě všechny ty ve kterých se mihl Jára Kohout, zde jako zloděj psů Vendelín Šiška s Podolí, a nebo pak ta se zahradníkem Havrdou (potrhlý Ferenc Futurista) a Matyášem Čtvrtkem (Jaroslav Marvan), kdy ho Futurista kropí svou zahradní hadicí, a kdy Marvanovi v té chvíli nezbývá nic jiného než se dát na ústup.Grimasy Futuristy jsou nezapomenutelné, stejně tak jako Marvanovo nadávaní, poskakování a vyhrožování za plotem honosné vily..Film který neurazí, ale také nijak vyloženě nenadchne, lepší průměr. (22.09.2007)

Na první pohled strašně jednoduchá, ale zároveň krásná česká komedie, kde jde jen o to najít správného psa. Ne, samozřejmě, že to není tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo. Bobík je malý filuta, ale stejně takoví filutové jsou ostatní postavy. Výborný scénář s neustálými zvraty, a všechno pořád jen okolo jednoho psa. Tohle je prostě klasická paráda. (29.11.2014)

"Pro nikoho nejsem doma." "Vždyť von taky nikdo nepřijde!" Niekoľkonásobná strata a znovuobjavenie domestifikovanej šelmy psovitej s hmýriacimi sa postavičkami, gradujúcimi vtipnými zápletkami a romantickým happyendom s bozkávacou stmievačkou. "Některé matky jsou hrozně nebezpečné, než se votočíš, jsi ženatej!"  Príbeh nie je žiadne extra terno, herecké obsadenie to ovšem vyvažuje a tak je radosť sledovať moderných mladých ľudí ako módnu návrhárky Smejkalovú a výtvarníka Beneša, blbečka na preplesk v podaní mladého štíhleho Hrušínskeho, ráznu zazobanú tetušku Valentovú, ženbychtivého vypočítavca Marvana, podvodníčka Kreuzmanna, mužného ochrancu žien a psov Peciána alebo kriminálny živel Kohouta. "Život bez rozčilování to je pro mne polévka bez soli." Veľmi nenáročná a pritom pohodová komédia, ktorá pravdepodobne v čase vzniku slúžila na odreagovanie sa od hrôzostrašnej reality mimo kina a nám potvrdzuje, že psíčkarsky ošiaľ nie je len fenoménom dneška. (11.10.2023)

Významný český novinář a žurnalista Vladimír Peroutka (1902 – 1956), jedna z nejvýraznějších tváří populárního zábavného časopisu Ahoj na neděli, uvízl také krátce v lákavých osidlech filmové scénáristiky. Po úspěšném entrée, kterým byla Fričova crazy komedie Eva tropí hlouposti z konce třicátých let, se takřka na sklonku protektorátního temna Peroutka seznámil také s režisérem Slavínským, který v poněkud zakřiknutém redaktorovi odhalil talentovaného humoristu. Slovo dalo slovo a během letních prázdnin se v barrandovských ateliérech a také v honosné vilové čtvrti na pražské Ořechovce začala natáčet situační veselohra plná důmyslných záměn, které mají na svědomí hrubosrstí foxteriéři, podobní si jako vejce vejci. Možná, že to byla pouhá náhoda, přesto tento nenápadný čapkovský motiv ještě dnes vzbuzuje potutelný úsměv a naznačuje leccos ze skrytých asociací směřujících k nesmrtelné Dášeňce. Slavínský, který se přes veškerá očekávání nakonec umně zbavil svých předchozích stigmat, nezaváhal ani tentokrát s výběrem členů hereckého obsazení, v němž se ovšem objevila také celá plejáda nových, mladých tváří v čele se sympatickou Jarmilou Smejkalovou, prudce elegantním Svatoplukem Benešem a Rudolfem Hrušínským, který tu s výrazným nadhledem sehrál poťouchlou karikaturu snobského svůdce. Film, který se v roce svého uvedení prostě nemohl nelíbit divákům hledajících v přítmí biografu alespoň ostrůvek zapomění, si plným právem získal nové generace dávno potom, co válka a její pohůnkové navždy zmizeli v prachu dějin. Vladimír Peroutka a jeho hrubosrstý foxteriér slyšící na jméno Bobík zůstali naštěstí stále přítomní. (03.10.2008)

Kouzelná, legrační, trochu roztomile pitomoučká komedie s úžasným Rudolfem Hrušinským v naprosto netradiční roli natvrdlého blbečka z bohaté rodiny, kterého si přetáčím zpátky a užívám, protože i na herci samém je znát, jak si tu roli užil. A už tehdy zamlada - mistrně. Zajímavá je stejně i postava Jaroslava Marvana, známého spíš z charakternějších a důstojnějších rolí, takových podvodníčků jako zde, si také moc nezahrál a sedne mu to. No a do třetice Jára Kohout - zloděj psů. Nemá chybu. (28.01.2013)