VaHo

Výjimečně... se stane, že jsem u filmu dojatý... skoro vždycky za to může Mijazaki. Jaká to náhoda! Zvedá se vítr je krásný melancholický příběh o velkých snech, lásce, smutku a o létání. Není to taková pastva pro oči jako Cesta do fantazie nebo Princezna Mononoke. Je to spíš civilní a držící se při zemi (paradox), o to víc je to působivé.

Děj utahaný, triky, které strašně zestárly, část s fremeny tak zkrácená a zrychlená, až to bylo směšné, herec hrající Vladimira Harkonena nesnesitelný úchylný slizoun, Sting s čírem na hlavě, celková vážnost předkládaného materiálu v protikladu s patetickými dialogy a naprostým bordelem, kdy nevěříte tomu, na co se to díváte. Děsivá holčička, která snad vypadla z nějakého satanského hororu. Myšlenky, polopaticky nahlas předříkávané, to co si jejich nositel skutečně myslí. U závěrečné bitvy jsem se už jen smál. Guláš – nekoukatelný guláš.

Moje nová droga. Chytnul jsem se asi po prvních třech dílech a pak už s tím nešlo přestat. Nevím, kde začít. Je to nekonečná jízda napětí, emocí a dějových zvratů. Dobře zvolený formát, kdy jeden díl má cca 25 minut, takže – sotva to začne, tak už je konec a vy honem honem pouštíte další díl. Hrdinové jsou zajímaví a celkem rychle jsem si je oblíbil. Takřka neustálá akce a nevídá (pro mě) brutalita, děs a deprese. Něco takového jsem jednoduše nikde jinde ještě neviděl. Už jen ti titáni – patnáctimetroví nazí tvorové, kteří vypadají jak mentálně zaostalí muži středního věku, kteří pomalu kráčí nebo klátivě utíkají. Mají připitomělý úsměv od ucha k uchu a neřeknou ani slovo. Vypadají děsivě sami o sobě, ale ten nápad, že zabíjejí lidi tím, že je žerou (doslova) je za milion… Nejde to popsat, to se musí vidět…

Nesmíte myslet na původní filmy z 60. let. Jen tak si to budete moci užít. Pravdou je, že to má sestupnou tendenci. První díl je nejlepší, vše dýchá něčím novým, nepoznaným. Krásná přírodní scenérie a příslib něčeho velkolepého v budoucnu. Zbylé dva díly ovšem podstatně ubírají na "dobrodružnu" a jsou čím dál víc ukecané. Nejvíc je tím poznamenám třetí díl. Jeho vrchol - závěrečná bitva, je tak nudná, že jsem se jen díval na hodiny, kdy to skončí. Nechápu, proč každý padouch - má nějakou charakterovou vlastnost, která ho dělá směšným. Chybí mi ty časy, kdy padouch budil repsekt a ne smích. Celkově je ale nový Vinnetou slušnou alternativou k Mayovkám, jak je znám s ohraných videokazet. Nicméně si novou verzi pravděpodobně už nikdy nepustím.

Talk-show, jaké není rovno. Místo, kde se střetnou odborníci s naprostými lajky a podivíny. Taková slušná inscenace diskuze po článkem na Novinky.cz. Křik, skákání do řeči, nesmysly, hysterie a uprostřed toho Jílková, která se snaží ten chaos udržet na uzdě. Moc se jí to nedaří. Skvěle by se ten pořad vyjímal na TV Barrandov nebo na TV Pohoda, ale nechápu, jak to tak dlouho dokáže přežívat na ČT. Vlastně chápu, ale je mi z toho smutno...

Pohádka s velkým "P". Bavil jsem se, byl jsem dojatý, všechno do sebe zapadá, Ivan Trojan je správný zmatkář a Jiří Dvořák je čert jak se patří. Jako že mě novodobé pohádky nebaví, tak tady jsem podlehnul.

Když se mi v půlce filmu klíží oči, je něco špatně. Upřímně si nejsem jistý v čem je chyba. Přijde mi, že tady chybí celá řada scén, která by víc přibližovala motivace a charakter jednotlivých postav. Takhle je většina z nich (kromě Jyn) bez života a mě chybí důvod proč dělají to, co dělají. Vůbec to celé působí dost „vychtěně“. Ve chvíli, kdy vím, jak celý film skončí, moc nemám důvod hrdinům fandit (snadno šlo uhádnout, jak to s nimi dopadne). Triky, efekty a letecké souboje jsou v pohodě. Není to špatné a v podstatě se na to hezky kouká (a lhal bych, kdybych řekl, že to nemá pár úžasných momentů), ale tam kde byla Epizoda VII. svěží, tak tady většinu času jen zívám. Nemám moc chuť se na to znovu podívat - samotného mě to trochu děsí... Připomínky staré trilogie (a nové) jsou jen na pokrčení ramen. Takhle to celé působí, že to bylo natočeno jenom proto, aby tady „Vy víte kdo“ měl dvě scény.

Zvířata baví. Teprve po projekci jsem si uvědomil, jak mi za těch 5 let začal svět Harryho Pottera chybět. Zvířata se stávají ucházející náhradou, je osvěžující vidět nové hrdiny v novém prostředí, a to vše s novým příběhem. Postavy jsou sympatické, jen s tím Redmaynem si nejsem jistý, ale budiž. Líbí se mi to pojetí „pojďme z toho udělat víceméně samostatný příběh“. Spousta narážek na původní filmy, ale přitom si film jde svou cestou. Největší výtka je ta zlá černá mlha/kouř/mrak – aneb když nevím jakého záporáka udělat, vyřeším to zlou entitou, která všechno ničí… nuda. Nemám potřebu vidět to znova, ale bavil jsem se a dovedu si představit, že za dva roky půjdu na potenciální nový díl.

Hm, nevím co říct. Na jednu stranu jsou to postavy nesympatické, chvílemi protivné (zvlášť Damián), na druhou stranu vás to nutí sledovat dál a dál. Forma a zpracování je v daném formátu špičkové, vyžaduje to soustředění, Semestr naplno využívá cit pro detaily a to samé musí mít i sám divák. Jestli ale tohle má být generační výpověď... Pff, tohle je mi tedy hodně vzdálené a přitom věkově bych měl být jejich vrstevníkem... Líbilo se mi to, jen mě ten obsah dost míjí.

Snadno, snadno z toho mohl být sci-fi blábol. Jenže! Kolikrát už to tu bylo. První díly vám ukážou nový svět, nová pravidla. Sžíváte se s postavami, objevujete tajemství, dáváte si dvě a dvě dohromady. V půlce se to na chvíli začne vléct, jo, ale bez toho by nebylo posvícení. Pak si za večer dáte dva poslední díly najednou. A pak už běží závěrečné titulky, máte otevřená ústa, drbete se na hlavě a říkáte si, jak snadno, jak snadno, ten konec mohli zmršit. Díky všem bohům, že to neudělali, takhle to skončilo tak, jak má. Nic tu nepřebývá, nic nechybí, všechno do sebe zapadne a svět je v pořádku. Anthony Hopkins znovu jako mazaný ďábel, tak jak ho mám rád. Nikdo nikdy nenosil černou tak stylově jako Ed Harris a do Dolores jsem se zamiloval. Chci navštívit Westworld. Ne! Vlastně nechci, ale možná… sakra, bojím se, že bych mu propadnul.