VaHo

Ti lidi by měli točit delší věci než jen tříminutove skeče. A taky by na to měli mít větší rozpočet. Sakra jo.

Z původní verze si pamatuju dva vtipy a temnou digi bitvu v temné továrně nedaleko Moskvy. V téhle verzi Snyder oba vtipy odstranil (digi bitvu tu nechal) a celé to natáhnul ze 120 na gigantických 242 minut. Jako jo, má to něco do sebe (Cyborg a Flash), ale většinu času to nudí. Při akci zase trpím při pohledu na ošklivou a rozplizlou digitální rubačku, ve které je milion zpomalovaček. Uznávám - Snyderův styl se mi přejedl.

Ještě, že jsem to neviděl v kině. Zabití Star wars.

Trochu se stydím, ale nemohl jsem od toho odtrhnout oči. Nechtěl jsem. Zatracenej Netflix...

Je tam víc Zaklínače než jsem čekal a než jsem si vůbec dovedl představit. Po dvoudenním zaklínačském maratónu si teď kladu už jen jednu otázku. Na co budu koukat teď... :-(

Všechny tři řady mají celkem asi 48 hodin. To není ale zcela přesné. Pravda je taková, že to je 48 hodinový horečnatý sen, ze kterého se zoufale toužíte probudit, abyste v mžiku změnili názor a chtěli snít dál. Navždy. Nemá cenu snažit se v rozsahu jednoho odstavce, tady na CSFD, popsat nebo nějak komplexně zhodnotit tohle mimořádné dílo. Nebude se to líbit každému, ale já jsem si to užil. Poslední řada (z roku 2017) byla něco, co jsem ještě nikdy neviděl a myslím, že už nikdy neuvidím. Dívat se ovšem na poslední (18 hodinovou řadu!) a za celou dobu si říkat: „Co se to sakra děje!“ a zároveň si to (nevědomí) neskonale užívat. Nevím, co tím chtěl Lynch říct. Nevím, co byla to pointa (jestli vůbec nějaká byla). Vím jenom, že každý díl jsem hltal a toužil po zodpovězení alespoň nějaké mé otázky… Něco jsem dostal, většinu ne. Čert to vem.

Chápu, že hrdiny tohoto díla má být celý ten zástup maskérů, kaskadérů, komparzistů, tesařů, kostymérů a já nevím čeho všeho ještě, ale přeci jenom – radši bych si spíš poslechnul, co říkají herci a samotní tvůrci. Chlápek, jehož práce je zasněžovat, je sice zajímavej, ale možná jen tak na dvě minuty… na nějakých 10 minut je to už fakt moc. Nicméně je zajímavé vidět výrobu osmé řady z tolika různých úhlů pohledu, a o to víc zamrzí celý ten (někdy až naprosto nesmyslný) hate. Jinak díky za Vladimíra Furdíka.

Je to sice ptákovina (na trikách, kulisách a celkovém vizuálu je znát, že tohle je hodně jiná liga než normální hollywoodská produkce), ale svým způsobem to baví; prostě je to tak divné, asijsky bombastické a uječené, že chcete vědět, jak to skončí a jestli ten Jupiter opravdu zapálí…

Trilogie Návratů do budoucnosti mi dlouho unikala, z nějakého důvodu jsem jí v tom mladém věku nezachytil. A tak jsem si ji pustil už v tom „ne zrovna“ správném věku (prostě nejsem nejmladší); a teď se nestačím divit. Nečekal jsem, že to bude taková pohodová, zábavná a fantastická jízda. Všechny tři filmy mají stejně vysokou kvalitu, je úžasné jak se podařilo navázat na svěží jedničku a dodatečně ji provázat s dalšími dvěma filmy a vytvořit tak jeden velký kompaktní příběh. Každý by chtěl znát jednoho takového bláznivého vědce, který vás zatáhne do úžasného dobrodružství napříč časem. Zároveň s tím je strašně vtipné všímat si všech těch malých detailů, kterými jsou filmy prošpikované. Kolikrát jsem si při sledování říkal: „To byla ale cool scéna.“, „Tak tohle je hustý.“, „Tohle se opravdu povedlo.“. Kdybych měl vyjmenovávat všechno, co se mi líbilo, tak by to byl hodně dlouhý komentář, takže se omezím jen na konstatování, že jsem to určitě neviděl naposledy a teď mě omluvte, jdu zjišťovat, kde bych mohl sehnat nějaký ten DeLorean.

Poměrně kvalitní výběr, je tu skoro všechno: horor, humor, absurdní humor, drama, pixarovka, steampunk, filosofie, velryby, Mary Elizabeth Winstead, cut scény ala videohry, Rusové a i ten Hitler se tu objeví. Vizuál je různorodý (z 95 % jsou to digitální triky a stylizace); většina povídek (nevím, jak jinak to nazvat) je vystavěná tak, že neustále něčím překvapuje a kolikrát jsem si při sledování řekl: „Škoda, že z toho není seriál. Chtěl bych vědět, co bylo dál.“. Jen těch robotů tam moc není.