VaHo

Boha jeho. Shodou náhod se přimotám k televizi, zrovna ve chvíli, když tam hraje Barrandov. Následujících 10 minut konsternovaně zírám na obrazovku a v hlavě mám velké a prázdné „nic“. Je to tak mimózní a mimo skutečnou realitu, že se to nedá snad ani slovy popsat. Se skutečným soudem to nemá nic společného. Je to zhmotnělá představa člověka, který u soudu nikdy nebyl, právu nerozumí a má o něm jenom letmé povědomí (získané ze seriálu Perry Mason). Smutné je, že někteří lidé (kteří Barborou berou vážně), tak až budou předvolání ke skutečnému českému soudu, tak budou velmi zklamáni a budou se velmi divit, že se spor nerozhodne za barrandovských 45 minut… Ultimátní bizár!

Dvouapůlhodinová reklama na lékárny Dr. Max, Mazdu a jedno protonové centrum. Docela jsem se bál, aby to nebyly další Babovřesky, ale tak zlé to naštěstí nebylo. Jenže, to je asi jedna z mála pochval, jinak je to totiž nuda. V porovnání s prvními „básníky“ je to utahaná a nezábavná záležitost. Motto filmu by mohlo být „Je nám padesát, ale ještě na to máme!“. Nic proti, ale z povahy věci, tohle není zrovna něco, co by mi mělo co říct. Postavy dětských herců jsou otravně přemoudřelé, Pavel Kříž jede na neutrál a do toho se objevují vedlejší postavy a postavičky, u kterých můžu hádat, koho ze známých (a polozapomenutých) herců a zpěváků poznám. Scény s Josefem Somrem byly nejvtipnější z celého filmu. Nejzajímavější zase byla úvodní a závěrečná animační vložka Adolfa Borna. Ano, párkrát jsem pousmál, a dokonce i zasmál. Ne, není to zlé a k nepřežití. Jen je to prostě k uspání.

Tohle není jeden z těch mála případů, kdy je film/seriál lepší než kniha. Ze začátku jede všechno podle předlohy, a čtenář ve mně si liboval. Postupem času se začalo objevovat stále více a více změn, z kterých jsem nebyl šťastný, neboť mi připadaly nesmyslné a hloupé. Příkladem je jedna konkrétní postava, která dostala opravdu hodně prostoru nad rámec předlohy. V závěru se ovšem ukázalo, že tam byla jen proto, aby se měl Jake s kým bavit, a aby seriál mohl být natáhnutý asi o dva díly. Jinak neměla pro závěr žádný význam. Kromě toho jsem ale více méně spokojený. Atmosféra je výborná, Franco baví, Sadie je půvabná, jak má být a vše bez nějakých větších zádrhelů dospěje až do uspokojivého konce. Solidně natočená kingovka, která patří k tomu lepšímu, co podle Kinga natočeno bylo. Kniha je ale kniha. Apropo, mrzí mě, že vynechali Derry…

České psycho. Tak chladný a depresivní film, že jsem si na začátku říkal, jestli to vůbec dokoukám. Vydržel jsem to, ale vůbec se na to nekouká dobře. Chvíli je vám Olgy líto, chvíli je vám z ní zle. Michalina Olszańská si tu roli neskutečně dává. Bez ní by ten film byl sotva poloviční.

Začátek byl slibný. Kostýmy, interiéry, kulisy – všechno bylo dokonalé. Je to ten nejklasičtější horor ze všech klasických hororů. Což nemusí být nutně na škodu, ale tohle bylo moc. Jestliže mi to ze všech hororových filmů připomíná komedii Strašidelný dům s Edddiem Murphym (a směju se u toho skoro stejně), tak se někde stala chyba. A sakra velká.

Nechápavě kroutíte hlavou, ale přitom se na to nemůžete přestat dívat…

Viděno už asi po desáté. A znovu jsem se přesvědčil v tom, že se to prostě neokouká. Směju se u vtipů a scén, které znám z paměti, dojím se Rákosníkovým příběhem, a na konci se usmívám od ucha k uchu. Jojo, klasa.

Jasně, že to je blbost. V tomhle případě, ale nevinná - něco mezi Hádej kdo jsem a Star dance. V hodně odlehčené formě. Neublíží to, a párkrát jsem se opravdu zasmál.

Neměl jsem velká očekávání, ale tohle jsem opravdu nečekal. Úvodní scéna, kdy Bruce sleduje bitvu Supermana a Zoda v Metropolis z pozice bezmocného mravence je úžasná. Je to správně děsivý a frustrující pohled na Batmana, kdy nemůže nic dělat. Zároveň je to ale taky nejlepší scéna z celého 2 a půl hodinového filmu. Jednoduše jde říct, že když se na scéně objeví Ben Affleck, tak je to v pohodě. Jeho stárnoucí Batman, je drsný, brutální a nekompromisní. Byla radost se na něj dívat. Se Supermanem je to už horší, Clavill má pořád výraz „utrápený“, pouze ho občas vymění za „ustaraný“. Jeho Superman je nudný, bez života a pasivní. Lois Laneová je otravná. Lex Lutor – mistr zločinu… Kecy! Tady je to jen přehrávající idiot, který by zasloužil pár facek. Většinu filmu, se jen žvaní a žvaní. Nic z toho mě nezajímalo, žvásty o ničem. První polovina filmu ještě celkem šla, ale pak to šlo dolů. Kde byla ta osudovost, atmosféra a velkolepost? Nemám problém, přistoupit u komiksového filmu na hru a přijmout kdejakou blbost, pokud věřím postavám a jejich motivacím. Tady to jednoduše nebylo, a já neměl čeho se chytit. Zack Snyder je vizuální režisér. Samé zpomalovačky, výrazně stylizované scény, barevnost a komiksovost. Nemám s tím problém, ale když tam není nic jiného (smysluplný, a v rámci světa uvěřitelný příběh), tak mě to prostě nebaví. Závěrečná bitva by měla být vrcholem filmu. Jak si můžu užít vrchol filmu, když scény s bojem jsou točené roztřesenou kamerou, ve tmě a v dešti? Do absolutní tmy problikává ostré světlo, záblesky, výboje energie apod., takže už tuplem není nic vidět. Nemohl jsem si to vychutnat, nemohl jsem si říct, „Wow, to bylo skvělé!“. Trailery vykecaly příliš… po šarvátce mezi Batmanem a Supermanem vytáhnul Lex z klobouku hnusného jeskyního trola a bylo vymalováno. Uznávám, že teď to píšu pod vlivem rozhořčení, objektivně to asi není špatný film – jen tu není nic, co by ho mělo oprávněně pasovat na filmovou událost. Men of steel se mi přitom líbil (dal jsem 5*), možná to bylo tím, že ten byl, co týče děje přímočarý a jednoduchý, tohle je mišmaš. Viděl jsem už hodně komiksovek, a už mi bohužel není 15, aby mi ke štěstí stačilo, že v jednom filmu jsou Bruce a Clark. Buď to, anebo prostě nemám vkus.

Skvělé! Napínavý thriller, který se nebere vážně. Fungující romance a odlehčený humor. Charismatický Cary Grant, který je zde takový předchůdce Jamese Bonda. Výborná (skoro až westernová) scéna „Čekání na Kaplana“ s vyrušením dvouplošníku. To vše v balení z roku 1959. Vůbec to nezestárlo. Tedy… v rámci možností. Těch 5* si to ale bezesporu zaslouží.