AIMÉE

Celý Earlův život byla taková jedna velká Chmatácká procházka, jak to jednou nazval, jenže jednoho tragikomického dne ho navštívila "sudička" jménem Karma a od té doby Earl chce sekat latinu...

Jednoduchý příběh obyčejného člověka. Hugo Haas byl vždycky klasa, ačkoli v české kinematrografii bezpochyby vynikal více. Byl to muž mnoha tváří a dokázal se zhostit rolí jakéhokoli charakteru. Proto toto americké drama o charakterním žebrákovi není výjimkou. Průměrné Jednou nohou v pekle nemá nijak velkolepý potenciál, ale Hugo si v něm reputataci rozhodně nezkazil. Bohužel závěr působí trochu teatrálně.

Fronta tehdejších zářivých hvězd stříbrného plátna na "hřišti" George Cukora, který tento hvězdný tým vede správnou cestou k úspěchu. Ve Filadelfii se odehraje příběh, který zamíchá aktuálním děním v životech všech protagonistů. Katharine Hepburn, která je zde nejvýraznější hvězdou, s převahou šarmu v porovnání s ostatními nadmíru dobrými herci. Její bezprostřední talent a půvab výměny replik snoubený s lehkostí fyzického projevu vyvolává v divákovi (alespoň v mém případě) pocit spokojenosti, s jakýmsi požitkem kvalitního herectví. Sekunduje jí Cary Grant, který jistojistě fungoval v tehdejších dobách jako spolehlivý tahoun, už i vzhledem k faktu, že dokázal ztotožnit jakékoli role v různých žánrech: drama, komedie, thriller. Proto Hepburnovým partnerem v dialogových vodopádech nemohl být nikdo jiný (asi mohl, ale proč si představovat někoho jiného - Grant je Grant). Dalším účastníkem je James "výšková budova" Stewart s rolí, která mu přesně pasuje, nejen kvůli nižšímu věku oproti ostatním. Nicméně pisálek od novin kontra citlivý spisovatel (ne)vhodně zamotá situací, ve které se další "kvalitář-nastávající ženich" John Howard ocitá a s nelibostí, ale s nonšalancí nese celou zápletku odehrávající se před i za jeho očima. Tudíž jeho Kittredge zůstává mým favoritem coby jeden z tří nápadníků Hepburnové. Závěr je trochu nesourodý a mírně přemrštěný, avšak snímek zůstává klasickým projevem Cukorovy filmařiny jakožto unikátního uměleckého řemesla.

Jedna z nejlepších Haroldových rolí, kde dokázal (také proto, že v té době to jinak nešlo), že komedie nemusí být vždy o mletí pantem některých komediálních herců; v naší době obzvlášť (J. Black a jiní jemu podobní). "Safety Last!" je decentní komediální úsek v životě člověka aspirujícího na lepší život, kterého na této cestě za štěstím čeká bezpočet kaskadérských příhod (počínaje od rozzuženého davu látek chtivých zákaznic, po na hodinách budovy vysícího poctivce konče).

Nezaměstnaný "Dude" Lebowski se má rád, tak proč by marnil čas a život ve světě zaúkolovaného pracovního trhu. Jeho životním údělem je poflakování se kolem, vysedávání u bowlingové dráhy se svými "třemi" kumpány: Walterem, Donnym a bílým medvědem (white russian). Tento smysluplný život vede do doby než navštíví skutečného původce vzniklého problému s milovaným kobercem - a Dude má svůj koberec opravdu velmi rád. Začíná tak efektivní jízda po "dudovsku", jehož doprovodný poradce Walter ví, jak a kdy se vmísit do děje, aby Dude nesešel na zcestí! Výborná povalečsky (ne)marnotratná komedie, ve které exceluje především Jeff Bridges a John Goodman, se skvěle sekundujícím Stevem "druhé housle" Buscemim.

Taková nádherná stínohra jednoho z nejlepších Shakespearovců na filmového plátně. Jeho úlisně mazaný a vychytralý Richard neznající své meze, si klestí cestu na královský trůn svým lstivým způsobem. Celou situaci zamotává do takového pomyslného kokonu, ve kterém se nakonec on sám, v pevném sevření, zadusí - samozřejmě za pomoci přisluhovačů, jež prokoukli Richardovy zvrácené úmysly. Olivier byl vždy schopen excelovat v jakékoli roli, tudíž ani jeho Richard III. není výjimkou.

Film vypráví jeden životní úsek Homera, který nečekaně opouští "rodnou hroudu". Tato cesta za poznáním není nijak nervy-drásající, celé je to především postavené na výkonech herců, Tobey, Charlize a Michael Caine vytříbeně předvádějí to nejlepší ze sebe. Jakoby jim jejich role padly přímo na tělo a díky Hallströmovu čichu na křehké příběhy obyčejných lidí s nakažlivou atmosférou rámující inteligentní "polodrama" opět dosahuje vysokých kvalit.

Často se mi nestává, že přesně co od filmu zpočátku očekávám, nakonec dostanu. Slibná anglická krimi komedie lákající na "nostalgickou" atmosféru, herecká ese a absudní konfrontace lupičské bandy. Ale ne úplně každý vyčnívá, např. Peter Sellers tu odvádí na můj vkus jen "standardní" práci a je spíše do počtu. Má sice i světlejší chvilky, nicméně takový Alec Guinness je jiná káva. Scénář není nejhorší, ale nelze čekat výbuchy smíchu, vzhledem k suchopárnému přednesu (nejen díky paní domácí), tudíž masivní salvy pouze sporadicky. Film to není špatný ani zbytečný, spíše oddechový a možná v mnoha případech jednorázový, pokud si člověk nenajde nějaké památné momenty.

Zatím jsem viděla jen dabovanou verzi a nemůžu říct, že bych sledovala něco speciálního, až na kouzlo Petera Sellerse, který je zde za nešikovného Inda, kterého bohužel dabing ochudil o ten významný přízvuk. Takže z toho vzešla trochu prapodivná směsice mluvy pana Postráneckého s občasným (prazvláštním) akcentem. Příběh je jednoduchý a sympaticky rozehraný na půdě, kde se večírek koná. Avšak od doby, kdy se na scéně objevuje slon, rázem to ztrácí humornou pointu. Tento mírně atypický večírek se liší od těch paušálně běžných, na kterých se jistě nečistí chobotnatec od hippiesáckých hesel nebo kde by vypukla povodeň v celém domě.

Snímek rozhodně není pro každého. Byť je vybaven atributy jako art film, film noir, francouzské prostředí, plíživá atmosféra... a přitom by se nejeden mohl ztrácet v této ódě na citové splétání mezi mužem a ženou. Hudba je naléhavá až útrpná, která podkresluje dramatickou mlhu. Je to taková experimentální zfilmovaná báseň.