Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Dokumentárny
  • Mysteriózny
  • Animovaný

Recenzie (474)

plagát

Pestúnka Franny (1993) (seriál) 

Tak hrozný sitcom to zase není. Sice to nedosahuje takových kvalit jako tady např. zmíněných "Bundovic rodině" aj. podobným seriálům, ale já se aspoň trochu pobavila snad u každého dílu. Gagům chůvy Fran dost zřídka, zato sluha Niles a jeho neúprosný sarkasmus, obvzvlášť vedoucí k neurotické slečně CC Babcock, mě dostával do kolen. Nebo Franina matka byla taky speciálně zábavná.

plagát

Hancock (2008) 

První půlka se líbila a druhá už pěkně "kulhala", zkrátka průměr. Ale Will Smith jakoby k tomu ladil.

plagát

Kráľova priazeň (2008) 

Portman - Johansson - Bana, sice ani jeden z nich není anglické krve, jejich obsazení však nebylo velké klopýtnutí. Přesto je film lepší standard.

plagát

Howlův kráčející hrad (2004) 

Opravdové snění "v oblacích". Na počátku jeden neví (pakliže nezná Miyazakiho filmy) co se z toho vyvrbí, ale když se vžije do děje, pohltí ho to fantastično. Plný počet sráží jen ten natahovaný (imo) závěr. Teď to ještě vidět v anglickém znění s hlasem Ch. Balea a možná to bude plný počet.

plagát

Anjeli a démoni (2009) 

Tady se nezadařilo, třetí * je za účast Ewana McGregora a Armina M. Stahla. Nic naplat - aspoň dobré doporučení, co nečíst.

plagát

Spalovač mrtvol (1968) 

Ohromující snímek. Ohromující především děsivým fanatismem R. Hrušínského, který v této roli neuvěřitelně exceluje. Jeho "klid" v hlase je vskutku mrazivý. Nemluvě o záběrech kamery, které tak dotváří atmosféru.

plagát

Nicholas G. Winton - Sila ľudskosti (2002) 

Opravdu hodně emotivní dokument. Cítila jsem se jako zmražená ještě dobu po skončení. Hodně mě zasáhl, a to kompletně.

plagát

Deviata brána (1999) 

Skutečně pouze průměr. V mém případě velké zklamání.

plagát

Placebo: Soulmates Never Die - Live in Paris 2003 (2004) (koncert) 

Jeden z nejlepší viděných koncertů. A to i dnes, několik let po vydání DVD zhltnu všechny záběry se zájmem. V době, kdy "ještě" Spřízněné duše neumírali a kluci byli ještě za prahem 'komerční zóny', ale především v původní sestavě, je to výborná a gradující show (zvlášť k závěrečnému kusu s Frankem Blackem). Ale ani předchozím songům nic neubírá na "chemii" (z pohledu fanouška). Obzvlášť si pak cením speciálního materiálu z backstage - vidět skupinu taky v jiném světle než zrovna s instrumenty.