see_sawandrew

Znovu Argentovo skvělé kouzlení s kamerou, hezcí krkavci, výborná Verdiho hudba a metalové řezanice v těch hektičtějších scénách. Bolest očí během několika scén zaručena, smích ale bohužel také. Nastavovaný konec mi nedovolí jít s hodnocením výše. Argento už není co býval. 60%

Přestože je tento snímek pouze průměrným teenagerským horůrkem, který sází na atraktivitu Megan Fox, lehce nahoru ho vytahují především trefné a živé dialogy, které mě leckdy rozesmály, dobrá mizanscéna využívající hru světla a stínů a nadprůměrný herecký výkon Amandy Seyfried. 65% "Moje koza..."

Problém Faunova labyrintu je v tom, že se na dobrém válečném dramatu snaží postavit i cosi jiného, co se ve výsledku stává jakýmsi vykastrovaným fantasy. Kdyby film postrádal fantazijní složku, vůbec by mi to nevadilo - naopak: Jako lehké válečné drama o "těch hodných a zlých" by film celkem obstál. Fantasy prvky Faunova labyrintu se při pohledu na metráž stávají celkem druhořadými a jejich nekoherence z nich dělá v podstatě jen osvěžení filmu. Dobrá kamera, střih a celková stylizace je sice fajn, ale když se film nemůže rozhodnout, čím vlastně chce být, nemá v červených čislech co dělat. 60%

Jeden z hororů, kterému vysoké hodnocení nedám ani za úplatu. Tak špatnou práci s hororovými prvky už jsem dlouho neviděl - i americké remaky asijských duchařin jsou děsivější než Sirotčinec. Ten je sice hezky stylizovaný a s pěknými hudebními motivy, ale pohřbívá ho neschopnost vyždímat ze kterékoliv scény alespoň kapku hororové atmosféry. V jistých chvílích na to má docela slušně zaděláno, ale mainstreamová vlna, na které se celý film veze, mu nedovolí vést kameru a stříhat tak, aby to fungovalo. Tenhle film prostě nemá koule na to, aby diváka šokoval. Závěrečná pointa mi také nepřišla nijak peckózní, a to jsem přesvědčen, že jsem film pochopil. Mimochodem: Dávat umělé dýchání osobě, která má čelist vyhozenou z pantů a kouká do prázdna dvěma mrtvýma očima, to není zrovna vrchol scenáristické logiky. 40%

Fulcimu jsem narozdíl od Argenta nikdy moc neholdoval právě kvůli jeho kontroverznímu chápání hororu. Zatímco jeho příznivci se na dlouhé záběry na krvavé motivy nemohou vynadívat, já je považuji spíše za mrtvé záběry. Dům u hřbitova jsem si i tak docela užil kvůli několika dobrým scénám a výbornému zvuku. Závěrečná sekvence je bohužel hodně pitomá. 55%

V Argentově tvorbě sedmdesátých let nejsou známky nějakého vývoje a jeho vůbec první giallo je v podstatě stejné jako to poslední. Pták s křišťálovým peřím je zdařilý thriller, který nemá sice natolik vypilovanou hudbu jako Argentovy pozdější kousky, ale stejně jako ony má vynikající kameru a celkovou kompozici záběru. Doplňující point of view a skvělé panoramatické záběry dělají z Argentovy prvotiny stylovku jaksepatří. Bohužel nedotažený scénář (jaká to běžná věc v Argentových filmech) celkový dojem trochu kazí. Ale kvůli příběhu se na Argentovy filmy přece nedíváme. :-) 75%

Tak nevím, jestli jsem viděl infantilní bezpečnostní snímek o atomovém výbuchu, úryvek z novodobé bondovky, podivnou epizodu Tarzana, remake Světa podle Trumba, nebo dlouhý trailer na Akta X, ale jedním jsem si jistý: Tohle NENÍ Indiana Jones! 40%

Vykonstruovaná, přesto však strhující metafora absurdity moderních technologií. Jedna velká otázka, zabalená do nízkorozpočtového thrilleru... a naštěstí nezodpovězená. Nedoceněný film. 90%

Dokonalý trik je zdaleka nejlepší film Christophera Nolana. Jeho filmy jsou ukázkovou reprezentací promyšlené filmové narace, a ty jsou právě zde dotaženy na hranice svých možností. Vypiplaný scénář umožňuje filmu tahat za nitky divákova uvažování, a při první projekci jej nakonec vždycky nachytá - přestože v mnohých záběrech nebo v útržcích dialogů naznačuje svoji komplikovanost, bude vždy o krok napřed. Manipulativní schopnosti filmu spočívají také v utínání scén v okamžicích, kdy má přijít hlediskový záběr na podstatný moment v zápletce. Ten si film šetří až do krajní chvíle, kdy se k němu znovu vrátí a dá tak předešlé scéně skutečný význam. Chybějící indicie se postarají o dvouhodinové napětí, z čehož se v závěrečných minutách vyloupne skvěle zapadající mozaika. Konstruktivní narace tohoto filmu je jedna z nejpreciznějších způsobů uchopení příběhu, jaké jsem kdy viděl. Díky výjimečné hře s divákem a momentu překvapení se film vlastně stává sám o sobě trikem. O vychytané stylizaci netřeba mluvit, tu měl Nolan v malíčku vždycky. 95%

Já vám nevím. To jsou ta kreslená krvavá jatka vážně tak dobrá? 10%