ivishka

Prázdnota. Nikoliv ve špatném slova smyslu, ale v tehdejším prohrou zničeném Německu. Pro všechny Němce to zajisté muselo být těžké o to více pro děti(myslím pro ty, které přežily a třeba bez rodičů). Lora obětovala své vlastní dospívání kvůli svým sourozencům a co jiného jí vlastně zbývalo? Čistě a věrohodně natočený snímek se spoustou nádherných a kvalitních záběrů hodných obdivu. Docela mě mrzelo to zmizení záhadného Thomase, který v podstatě zachránil sourozence před smrtí, ale nabízí se možnost otevřeného konce, která nenechá po takovémto filmovém zážitku rozum bystrého člověka jen tak vystrnadit příběh z hlavy. Takové malé drobnosti, kterými film ukázal, že má na víc než třeba jen na tři hvězdy jsou momenty, kterými scénáristé ukazují surovost tehdejšího období nebo rozpoložení postav. Lora, která zjevně odstrkuje ze strachu záhadného hocha si poté zpětně uvědomuje jak moc jí samotné přirostl k srdci ačkoliv o něm skoro nic nevěděla a její konečný výstup s porcelánovými zvířátky si troufám označit za "ztrátu nevinnosti". I přes všechny tyhle maličkosti jako je pohledná křišťálová rosa třpytící se v ranním svitu nebo pohled na západ slunce či záběry na pole při kterých se jakoby více prolínáte příběhem vy sami aniž byste čekali, jsem cítila jeden drobný nedostatek...a to jest absence gradujícího konce, která ujistí diváka o pětihvězdičkovém hodnocení. A to mě mrzí. Nutno ještě podotknout, že dětští herci stáli opravdu za to!

Dle všech slov asi nejpůsobivější horor všech dob. Ale ne pro mě. Tak dlouho jsem se nesmála ani nepamatuji. Začátek hororu byl vystřižen jako z nějakého dokumentárního pořadu o archeologii ve kterém se v podstatě nic neděje, ale starý pán jen smutně kouká do kamery a občas sem tam se ohlédne, jestli ho náhodou něco nebo někdo nesleduje(a ono asi skutečně sleduje). Pak když máte pocit, že se něco bude dít se vám nabízí pohled na zdánlivě harmonickou rodinu opět jako vystřižen z nějakého dokumentu(nutno říct, že jsem měla na sledování opravdu ideální podmínky). Po občasném otřesu postele nebo otevřeném oknu v dětském pokoji máte stále pocit, že sledujete špatný film. Filmová krev či zelená tekutina místo zvratků mi strach nahnala asi jako maličké chlupaté koťátko, které se učí chodit. A to ani nemluvím o tom, že jsem u toho měla nekončící záchvaty smíchu. Tak tedy další zbytečný horor - a snad se na mě nesesypou fanoušci paranormálních jevů. Škoda jen, že jsem skutečně člověk, kterého paranormální jevy zajímají ale zde mi tvůrci neměli v podstatě co nabídnout. Zajímavé je, že natáčení tohoto snímku bylo pro některé herce (hlavně po natočení) nepříjemné, ale že by z toho koukalo nějaké pořádné adrenalinové lekání se říci nedá. Oceňuji tedy pouze namaskovanou Regan.

Spíše než působivou ukázku toho jak se vyšvihli počítačoví animátoři jsem byla svědkem naprosté nudy. Banda lidí očividně asi psychicky labilních se celý film bojí něčeho co nabírá nějakou frekvenci ze spotřebičů nebo co a zalepují před tím červenou páskou skleněné předměty. Místo toho, aby hlavní postava Kristen Bell zahodila mobilní telefon, který evidentně takové věci přitahuje si ho nechá celou dobu u sebe a stále se diví, že se ty postavy a podobné výjevy objevují. Role Iana Somerhaldera mi byla také trochu cizí - nechápala jsem k čemu tam vlastně byl? K tomu, aby nebyla hlavní postava tak sama? Škoda jen, že jediné lekačky, které se mi dostalo bylo hned v úvodních minutách v knihovně v suterénu(no uznejte, že už není podivuhodné, že postavy častěji v amerických hororech vlezou úplně všude). A další díly? Tak na to okamžitě zapomeňte(podle mě je to prodlužování trápení podobně jako u Paranormal Activity).

Skvělý snový film u kterého jsem se skutečně nasmála. Něco na tom bude, že staré filmy jsou prostě úplně jiné kafe než ty nynější. Podobně jako námět se mi zalíbilo i obsazení do hlavní role Tomem Courtenayem a nebyla bych to já, kdybych ihned nezačala po všech čertech ten film shánět. Nejvíce se mi líbily ty sny a představy co Billy měl v každé své situaci. On nelhal proto, že by z toho chtěl mít užitek, ale proto, že tomu věřil - on tomu chtěl věřit. Billymu se líbilo vymýšlet si svou vlastní pravdu a humorně se staví nejen k věcem rodinným, ale i milostným. Myslím, že v tomhle jsem občas s hlavní postavou tak trochu za jedno - je hrozně těžké přestat snít a vrátit se zpět do té kruté reality.

Od podivného zrození mimina se film přehoupl spolu s nesnesitelným irským přízvukem do tzv.dospělosti dvou podivných psycho jedinců. Jejich neustále spojené ruce by naštvaly i mrtvého a nejeden normální jedinec by měl neskutečnou chuť rozpojit ty dva třeba násilím. Nejen šílená pointa mi z hlavy unikla násilným tlakem velmi podivného přízvuku z kterého bych kromě úšklebku dokázala i zoufalstvím křičet, ale udělala mi z mozku pořádný miš maš. Jako divadelní hra by tento příběh a vůbec celkové zpracování bylo pravděpodobně vhodné, ale na film to rozhodně nemělo. Byla tam velká spousta hluchých míst spolu s neodbytnou touhou náročného diváka(mě)ječet: "Proboha, zavřete ty dva někam na psychinu!". Jediné co mě jako kloudná myšlenka napadla na konci na který jsem se se "slzou v oku" opravdu těšila bylo: "A kdo tedy vyhrál ten závod v šílenosti?" Cillian Murphy mě neskutečně zklamal a pravděpodobně po tomto obrovském traumatu(pro příklad něco jako když jedete autem a narazíte čelně do stromu)už ho těžko budu vidět jinak než jako psychouše.

Státní bezpečnost, nástroj komunistické moci, udržuje zemi ve strachu. Ve stínu autentické nudy a oparu kouře z nespočtu cigaret, které vykouřila hlavní postava..A také ve stínu hudební hluchoty..Téměř dvě hodiny sledujete jak Ivan Trojan zapaluje jednu cigaretu za druhou. Z hereckého pohledu je ten film také chabý kromě Trojana, protože unylé tempo filmu a neustálá hudba bez hlubšího smyslu udolá jakoukoliv hereckou snahu. Spojení krimi, drama, thriller bych také doplnila novou rubrikou - krvák. Nejen že jste zahaleni kouřem ze všudy přítomných cigaret, přes který nemáte ani možnost vidět hlavní postavy(snad jakoby ta cigareta měla symbolizovat stres a nervozitu obyvatel okupovaného Československa)ale topíte se tu i ve spoustě špinavé krve a nesmyslné pobíhačky s mini revolvery a se zasazeným kloboukem do tváře a stejně střiženém špionovském kabátě, který nevěstí nic dobrého. Neustále se mi potvrzuje, že čeští filmaři neumí spojit novou tvorbu s něčím neokoukaným(něčím co by se netýkalo komunismu či holocaustu ačkoliv mě často podobné věci zajímaly tak stejně nechápu proč jsou o tom pořád filmy co ani nemají smysl). A konečný "srdceryvný" pohled dětského ne-herce do kamery s klacíkem v ruce? Seriously?

Na tento film jsem čekala skutečně dlouho a čekání se naštěstí vyplatilo :-).Leighton Meester, Adam Brody a Hugh Laurie excelovali a nejen oni, ale režie vše skvěle dala dohromady. Zajímavé jak za rozpadem jednoho společenského celku může stát taková "prkotina". Dost možná jsem hodně zákeřný člověk, protože sama bych u takových trapných záležitostí s rodiči pěnila vzteky, ale u filmu jsem se opravdu královsky pobavila. Na závěr: "Sometimes you have to burn down your house in order to see the moon."

Přesto, že se nemohu ubránit mírné podobnosti(alespoň ze začátku) s filmem Shrink (2009,Kevin Spacey v hl.r.) tak mě to zaujalo. Bude na tom asi dost pravdy, že skvělé vedení dobrým režisérem hodně záleží na konečném výsledku nejen hereckém ale celkovém dojmu z filmu. Dobré vedení je poznat na tom, že film lahodí oku, nikde se neobjevuje žádná tříska, která by se divákovi zadřela nepěkně pod nehet. Líbila se mi ta myšlenka, že by člověk mohl alespoň částečně napravit to, co napáchal za svůj život a měsíc tak strávit s blízkými po procházkách a příjemných posezeních u šálku kávy a nebo čaje. Moc se mi líbila mini role herce Pavla Lišky, který vlastně doručil zázračný lék, který prodlužuje život. A jakkoliv zněl obsah připitoměle tak film stál opravdu za pozornost.

Přestože je těch kladů málo tak začnu zápory. Jako již tradičně je u českých filmů zvykem, aby se divák(pravděpodobně nenáročný - Čech)nemusel zabývat nad hloubkou příběhu a psychologií postav tak pojímají filmaři své příběhy často celkem banálně. Ono je to někdy fajn, když přijdete unavení domů a chcete opravdu relaxovat u nějakého filmu pravděpodobně člověk sáhne na ovladač nebo vyloví nějakou perlu v českém rybníčku. Inu český rybníček jak jsem již v nějakém komentáři uvedla je velice často obsazen sinicemi a tak pro ten nános zelené břečky nejde vidět na dno a hlavně ty zářivé klenoty časem zajdou a okoukají se a ty špatné filmy mají nejlepší reklamu(teď myslím třeba ty novinkové na které chodí snad každý a ani nevím proč). Nelíbilo se mi, že nebyl dořešen ten rasismus - obvinění ze zničení majetku jednoho důchodce, který měl nevymáchanou pusu a neustále prudil - ocenila bych, kdyby si scénáristé trochu pohráli s tím koncem toho příběhu a místo "tohle není moje deka" na konec dali něco hlubšího jako "jsme dobří, že jsme si adoptovali děti" a na závěr třeba "lidi taky si adoptujte potomka!" Sice se mi nelíbí rasismus a sama se k němu příliš nehlásím, ale je třeba rozeznat například pracovitého a naprosto normálního "nepřizpůsobivého občana" od líné kůže co krade a dělá problémy. Není divu, že pak ve světě máme nálepku rasistů první třídy(snad hned po Německu). Tak tedy průměrný film bez špetky tolerance k inteligentnímu divákovi a bez jakéhokoliv kreativního snímání celého dění (třes kamery snad patří do amatérismu).

Oceňuji umělecké záběry pana kameramana Néstora Almendrose, ale to je asi tak vše. Přiznám se, že mě film zaujal hlavně kvůli důležité roli Richarda Gera, ale ani to ho nezachránilo. Celou dobu vlastně vypráví příběh jakási malá holka s odporným přízvukem, která jako postava ve 13(nebo kolikati)kouří cigarety a beznadějně kouká do prázdna jako by jí uletěly včely. Dokonce se celou hodinu a půl dva muži (údajný bratr na oko) Billy a bohatý farmář dohadují o nehezkou Abby zjevně i bez špetky rozumu. Konec nesmyslný, film nesmyslný a v podvědomí mi zůstaly jen pěkné záběry z filmu právem oceněné Oscarem.