newt17

Všichni říkají: Je to manipulace, citová ždímačka. Jo, kdo umí, ten umí:-). Zajímavé je, jak málo lidí má režiséra tohoto filmu mezi nejoblíbenějšími.

Jediný film, který si kdy moje maminka pustila třikrát v jednom týdnu. Samozřejmě jsem se díval s ní.

Jeden z těch filmů z dokonale vypilovanou vizuální stránkou. Některé záběry by se daly pověsit na stěnu jako obraz. Stylově jde o šílený guláš, na kterém jsem si opakovaně pochutnal.

"Nemůžeme ho zavřít do blázince. Není to blázen. Je to jen blbec. I když ti by se měli zavírat taky." Nene, měli by se posílat před kameru. Zvlášť pokud mají věčně dobrou náladu a komický timing jako G. Depardieu.

Lehce zapomenutelné, ale uteklo mi to jako voda. Možná se má neznalost originálu projevila jako výhoda.

Nejvíc mě překvapilo, jak skvěle fungují všechny roviny filmu. Poprvé mě z filmu mrazilo, podruhé na mě působil depresivně (v kladném slova smyslu), potřetí jsem se musel velmi často nahlas smát.

Pitvat vztahy zvládá v televizi kdekdo. Ovšem když někdo umí psát, režírovat a zasadí univerzální téma do zajímavého kontextu, jakým soudní síň a právnická kancelář určitě je, nemůže z toho vzniknout nudný výsledek. Přidejte extrémní charaktery jako z britského sitcomu a nejvychytanější sentiment po americku, a máte koktejl, kterým lze buď opovrhovat, nebo ho bezmezně milovat. Zajímavé je, že se mi seriál převelmi líbil v mých šestnácti letech, ale teď v jednadvaceti jsem z něj nadšený, ba co víc, téměř u vytržení.

Krásně schizofrenická scifi historka, ve které jsem se kupodivu neztratil. Phillip K. Dick by měl radost. Až na ten konec, ten šel určitě vymyslet méně schématicky. Znovu se ovšem předvedla schopnost Vincenza Nataliho vytřískat z pár peněz hodně, hodně muziky. Zajímalo by mě, co by ten člověk dokázal s pořádným producentem.

Řadím se k té skupině diváků, kteří nebyli nadšeni. Podruhé jsem se vyloženě nudil.

Lehce nepřehledný děj bez jasně rozpoznatelného finále. Ale jinak nemám co vytknout. Velká pochvala za zvládnutý patos.