newt17

Už chápu, proč ta nehorázná nuda Road to Perdition dostala tolik dobrých hodnocení. Existují filmy s pomalou meditativní atmosférou, u kterých hrozí, že pokud vás režisérova vize mine o jedno procento, máte smůlu. V tomto filmu mi sedlo dokonale úplně všechno, aniž by na sebe některá stylistická složka upozorňovala.

I hláška o pití vlastní moči může být vtipná, pokud ji někdo pronáší vtipně. To platí pro celý film.

Richard Curtis přišel na způsob, jak odstranit (respektive zamaskovat) největší nedostatek jakéhokoliv filmu, který přímočaře útočí na romantickou část mé duše, to jest předvídatelnost, a to tím, že mě zahltil obrovským množstvím epizodek mnoha skvěle obsazených postav,.dokonale je propletl, protřepal, promíchal, a já jsem dostal jen málo šancí všímat si náznaků a vodítek, které by mi předem odhalily jednoduchost většiny rozuzlení, vše zabalil do formálně klasického, ale krásného balení, nějakým záhadným způsobem všechno udržel pohromadě a ve správném rytmu, a já jsem si poprvé užil romantický film (navíc po okraj našlapaný těmi přeceňovanými Vánocemi) tak, jak by si to přáli všichni Curtisovi předchůdci - humor, dojetí a napětí mě uvrhly do stavu euforie, který dal vzniknout nejdelšímu souvětí mého života.

Komu by se chtělo u každého filmu přemýšlet o tom, kdo co jak myslel, jak to kdo pochopil, a proč Vesnici tolik lidí nepobralo. Mně přišla správně hypnotická, ani na vteřinu nudná a ani jednou mě nenasrala:-)

Snůška brutálně cynického humoru, u které jsem smál tak, že mi nechyběla ani nějaká odsýpající dějová linie.

Konečně jsem viděl oba díly za sebou na plátně a jsem stoprocentně okouzlen! Přestože se v diskutovaných myšlenkách pořád ztrácím a asi to tak i zůstane, věřím, že dávají dokonalý smysl. A pokud si je odmyslím, zůstane mi jeden z nejlepších trikových spektáklů, jaké kdy byly natočeny.

Konečně jsem viděl oba díly za sebou na plátně a jsem stoprocentně okouzlen! Přestože se v diskutovaných myšlenkách pořád ztrácím a asi to tak i zůstane, věřím, že dávají dokonalý smysl. A pokud si je odmyslím, zůstane mi jeden z nejlepších trikových spektáklů, jaké kdy byly natočeny.

Viděl jsem náhodou, myslel jsem, že sleduji Fincherův film. Začátek docela ucházel v pozvolném tempu, řemeslně slušný, dobře zahraný, sliboval, že připravuje půdu pro věci neviděné a ohromující. Sliboval, sliboval, začal uspávat a najednou titulky. A co nějaká pointa? K čemu směřovaly všechny ty zobrazované stopy? Proč jsme sledovali právě tento výsek Zodiakovy "kariéry"? Ať přemýšlím, jak chci, nedostavuje se u mě žádná katarze. Snad mělo být záměrem tvůrců přenesení fascinace vrahem na diváka. To se u mě podařilo minimálně. Aspoň, že to bylo celkem pěkně natočené .

Ty sofistikované hrátky s žánrem byly tak precizní, až pro se pro mě stávaly téměř otravné. Tři a půl.

Atmosféra se dá štípat sekerou. Z detektivní zápletky si ovšem nepamatuju vůbec nic, což není dobře, a proto hvězdičku dolů.