Icefist

Jsem už asi trochu druhé světové války přejeden. Přecijen filmů a seriálů o ní mám odsledováno nemálo, tudíž mě tolik jako dřív nerozseká válečná vřava či na dřeň jdoucí psychologické momenty. I když Okinawa byla světlou hypnoticky poutavou výjimkou. Tvůrci nám po celou dobu servírují i mimoválečné vztahové sekvence, které ale ve finále táhnou seriál směrem k průměru. Alespoň podle mě, protože mi to moc nesedlo. Zkrátka a dobře slabší čtyry hvězdy. Očekával jsem rozhodně víc. 80 % Oblíbená část- rozhovor na lodi u kafe po bitvě o Guadalcanal

Shlédnuto jen na základě prequelu z letošního roku (Věc: Počátek - 2011), kde nejeden člověk chválil návaznost v ději a mně nezbývá, než toto teď potvrdit. A když budu porovnávat, tak zde jsem se dočkal výborně podané paranoidní atmosféry, která mi (mimo jiné) tak moc chyběla v současném filmu. Efekty jsou dnes už skoro k smíchu, ale když vezmu v potaz natočení před skoro až neuvěřitelným počtem třiceti let (děkuji za upozornění Marku), tak všechna čest a respekt. A nejlepším "hercem" z celého snímku byl ten pes! 80 % Oblíbená část- nápad s krví a drátem

Ježiš to byla bída! Leknul jsem se dvakrát, což ovšem nebylo zásluhou geniality díla, nýbrž laciným efektem rána do prázdna. Stejně tak sebou trhnu, když mi najednou vystřelí péro z gauče. Postavy nemá cenu obšírněji komentovat, protože když i mě, idiota, napadlo hned po nalezení plomb v umývárně všechny ústní dutiny zkontrolovat, tak nemůžu uvěřit, jak pozdě to trklo skupinu študovaných jedinců. I když ona to vubec byla banda amatérů, což dokazuje mimo jiné i to, že podle ve filmu vyobrazeného, by se jim ten vyřezaný ledový kvádr do rána roztekl. Nebo alibistické zavření Američanů po návratu od havárie do DŘEVĚNÉ boudy. A průhlednost také prýštila po celou dobu ze všech stran, kdy jako důkaz můžu dát k dobru prekérku s naušnicí. Vám to snad nebylo jasné hned? Když přidám, že nemám rád horory, tak z velké části za solidní efekty dávám 30 %. Oblíbená část- vtip s tátou, mámou, synem a babičkou

Bída, bída a ještě jednou bída, která parazituje na vcelku slušné jedničce. Proto jsem se taky nakonec přemohl to zapnout a teď toho lituju. Jestli tam někdo viděl něco vtipného, tak jsem zřejmě v ten moment klimbal. Zápletka naivní a nevěrohodná- borec se žene za jednou buchtou, aby jí mohl voklátit, když přitom chodí s jinou prvotřídní kostí. A finálové vyústění? To je tak totálně průhledné, že čiré sklo by mohlo závidět. Jediné co tak zbývá, je očumovat holky. A to už mi dneska nestačí a přijde mi to dost málo. 30 % Oblíbená část- jednou jsem se fakt upřímně zasmál, ale za boha už si nemůžu vzpomenout čemu (což je o to smutnější)

Plusové body plynou hlavně ze snahy bořit některá žánrová klišé (teď mluvím hlavně o únicích- z nemocnice, z auta na který se řítí kamion...) a časté realističnosti (auto spadnuvší ze skály vážně nemusí dycky znamenat gigantický výbuch). V rozporu s tím prvně jmenovaným, se omletých scén ale přece dočkáme a to hlavně s blížícím se koncem snímku. Nejenže mi bylo jasný, k jakýmu konci to směřuje a to včetně manželčiny role, ale vykecávání se padoucha s klaďasem mě přímo otrávilo. K dobru počítám i humor a doufám, že zde byl záměrně a ne jen nechtěnou náhodou. Vidět znova to ale nemusím. 70 % Oblíbená část- výjezd s traktorem ze stodoly

Jsem ohromen a zírám s otevřenou pusou. Kdyby to nešlo v televizi, tak bych se na to ani nepodíval a přitom jde o špičkovou záležitost. Netřeba se bavit o zvuku a vizuální stránce, kde nominace na Oscara mluví sama za sebe, prvotřídní akce se taky dala očekávat (a plusem je rozhodně to, že úvod není přespříliš rozvláčný a téměř hned se jde na věc), ale že jsem mimo toho dostal třeba i humor nebo opravdu za srdce chytající dojemné scény s roboty? WTF!? Nechybělo moc a dokonce by bývalo absolutní hodnocení, ale když nechám odplavit všechen endorfin, tak nemůžu přehlédnout jednotlivé chybky nebo nesmysly (opravdu například žijeme ve světě, kde stačí na sebevětšího moulu houknout, že "odteď je voják" a hned se z něj stane odvahou překypující monstrum?). 90 % Oblíbená část- zpomalovačky v souboji se "škorpionem" v poušti

Annie se mi za předlouhý úvodní úsek, kdy se chovala jako kráva, dost znechutila. Tam to vážně chtělo prostříhat. Humor byl místy nucený a nechutný (zkušebna svatebních šatů), což na hodnocení taky nepřidá. Navíc to tak zabíjí jiné vydařené hlody. Asi jsem od toho čekal víc, než jsem měl. 50 % Oblíbená část- upoutávání policistovy pozornosti

Uměleckou hodnotu to má zřejmě velkou, ale pro mě samotného to nestojí za nic. Oslovil mě jen Wilsonův vytřeštěný výraz a pak myšlenka ohledně setrvání/nesetrvání v minulosti, která dojde hlavní postavě. Poté už potěšily jen jednotlivé střípky jako Hemingwayova moudra nebo Dalího nosorožci. Tohle prostě absolutně není můj šálek kávy. 40 % Oblíbená část- Gilova přednáška v galerii o Picassově obrazu

Prachsprostě obyčejné a tuctové stejně jako představitelka hlavní role. Pak zde máme rebela, ňoumu, asiatku,... Škoda, že jsem nebyl potěšen aspoň humorem, protože vlastně nebylo nic, co by mě zaujalo. A když už jsem se chtěl dívat na buchty, tak dvě ze tří co mi padly do oka, se za celou stopáž jen párkrát mihnou v záběru a třetí má stupidní roli. Díky pár rutinním zasmáním jen tak tak 40 %. Oblíbená část- odvoz na barbeque

Je to sice dobrý, ale bohužel se to nedá označit za prvotřídní. K čemuž určitě potenciál byl, ať už je řeč o základním nápadu, nebo třeba natřískaném hereckém obsazení. Tam pochopitelně v mém případě vládla pevnou rukou Jennifer, z níž se mi vařil mozek víc než obvykle, protože ty tmavé vlasy mě dostávaly. Smál jsem se velice často, i když na kultovní hlody nedošlo. Dokážu si představit, že za pár dní si skoro na nic nevzpomenu. Ale pobavení na večer fajn. 70 % Oblíbená část- rozhovor s Jamiem Foxxem před barem mj. o jeho jménu