VenDulin85

Docela adrenalinové, jelikož jsem neměla titulky, ale znám předlohu velice dobře, takže v celku nebyl problém. Věrné to bylo dost, krom toho zatrachtilého konce- chápu, že pokud to točili po skončení války, tak mysleli optimisticky a stočili závěr na mírumilovnější rovinu, ale chtěla bych jednou vidět Deset malých černoušků, kdy na konci fakt nezůstane žádný! Prý ta ruská verze (1987) je nejvěrnější, tak tomu ještě dám šanci... Krom toho konce to ovšem nemělo chybu, atmosféra skvělá, herci výteční, soudce argrave nezvykle mladý :-).

Při úvodní hudbě ve mně zatrnulo, jelikož jsem měla vizi hradu v Transylvánii a titulky vzápětí mně přesvědčily o mém dobrém instinktu- Wojciech Kilar, mistr hudby. Už tímhle jsem byla natěšená. Následně mě uhranul Johny, pak se zjevila Lena Olin a já si říkala, jestli ukáže podvazky. Ukázala. A nejen to. Kromě těchto podnětů a přemýšlení nad tím, jaký byl ďábel malíř, ale nepřišlo nic dalšího, sice se při tom pěkně strávil večer, ale rozhodně mě to nepřinutí, abych to skoukla znovu, nebo nad tím přemýšlela, prostě průměr s Deppem.

Nevím, jak mi tato minisérie mohla uniknout, rok vzniku 2004! No, nedostatek byl napraven, skoukla jsem ji za dva večery a blahořečím BBC, jen víc takových filmů na různá témata. AnglieRole kamenného a neukecatelného majitele přádelny byla napsaná na tělo pro Richarda Armitageho, umí fakt dobře hrát a i kdyby něco nedokázal, upřeně se na vás podívá a jste v .. rejži. Jen silné povahy jako Margaret mu nepodlehly hned v prvním díle. Kdo se mi další velice zamlouval, byla postava vedoucího stávkujících, bohužel nevím jméno, u některých není foto. Vřele doporučuji pro odkojené austenovce a austenky a jediný důvod, proč nedám pět* je ten, že hlavní představitelka Margaret, jakkoli půvabná, mi chvílemi připadala, že je duchem tisíce mil daleko, prostě trochu mimo. Nevím, jestli to bylo na režisérovo přání nebo její vlastní vynález... Ale skalní fanoušci, já si vždycky musím trochu šťournout, když si něčeho všimnu, jinak to nemělo chybu.

Knihu jsem četla (a čtu) v různých etapách svého života a tak jsem zde s napětím čekala, až: jeden malý černoušek, vztek měl na svět zrádný, a tak se sám oběsil a nezbyl tak žádný... ale nemám jim změnu za zlé. Dost mě překvapila osobnost soudce, podle knihy to byl nechutný mentorský dědula a tady to byl okouzlující starosvětský gentleman Pickering z My Fair Lady. Pět* ___  edit po letech: pro mě stále nejlepší verze černoušků ever. Když porovnám scénu s klíčem s verzí z roku 1974, která od této značně opisovala... asi takhle: když dva dělají totéž, není to totéž.

I Jane Austen, kdyby to viděla, by byla spokojená... Všechno je tak, jak má být, podle filmu se dá udělat rozsáhlý zápis do čtenářského deníku, jestli tedy ještě taková věc existuje :-D. Verze z roku 2005 není špatná, ale tato, protože má daleko více prostoru, je dokonalá. Co se mi oproti novější verzi líbí víc, je scéna, kdy společnost na Pemberley probírá novinky a Elizabeth zachrání Georgianu, když se zmíní jméno George Wickhama. A taky nesmím zapomenout na naprosto dokonalého pana Collinse, ten je přímo božský :-).

Tento seriál si hraje s hypotézami co by kdyby, ústřední hudební motiv se vám vryje do mozku a nepustí. Rozhodně je na topu současných seriálů, vyčnívá svojí originalitou a nádhernou hudbou. Nejvíc mě dostal díl, ve kterém hledali po x- letech holčičku, o které mysleli, že ji někdo z rasových důvodů zabil a nakonec ji našli živou pár mil dál, měla po nehodě amnézii a dětství si nepamatovala. U některých dílů jsem fakt měla slzy v očích, za což může podmanivá hudba a zajímavé náměty. 4*

U tohoto filmu by stačilo napsat: Luc Besson... Charakteristika postav nemá chybu, výběr herců také ne. Náhodně jsem viděla i tu kratší verzi a nechápala jsem, jak mohli vynechat "vrahounský výcvik" andělskoďábelské Natalie, toto vystřihnutí by zasloužilo jednu návštěvu s nožem :-D. Nemůžu se rozhodnout, která postava mě uchvacuje víc, podivínský zabiják Jean Reno silně ujíždějící na mlíku, dětsky dospělá Natalie Portman nebo psychopaticky geniální Gary Oldman, který zdá se nemá syndrom vyhoření z toho, že snad v každém filmu umírá bolestivou smrtí- od Rosencrantze přes Air Force One a Pátý element až po Bosque de sombras...

Láska nebeská je, kromě svého názvu ovšem :-), nejlepší, nejromantičtější a nejhercovatější (míněno jako nesmírná plejáda herců) film své doby. Ani 27 šatů na něj nemá a čekám, kdy přijde nějaká romanťárna, která konečně prolomí kouzlo Love actually. Jednotlivé příběhy na sebe navazují, žádný není méněcenný a celek je jednolité dílo, na které ještě dlouho vzpomínáte. Když slyším někde písničky z tohoto snímku, vidím jednotlivé scény. Nejvíc asi soucítím s Andrewem Lincolnem, který je nešťastně zamilovaný do Keiry, manželky svého nejlepšího přítele, protože tam je jasné, že z toho happy-end nebude, ani kdyby Bill Nighy tisíckrát udělal striptýz v přímém přenosu.

Poslední dobou se mi vyplatilo, když jsem od filmu neočekávala absolutně nic, protože pak jsem buďto nic dostala a bylo to fifty fifty, nebo jsem dostala přehršel zážitků a námět na přemýšlení na pěkně dlouhou dobu. V případě Mužů, kteří nenávidí ženy to byla varianta B :-), velice příjemné překvapení a přestože celkové okolí říká, že na knihu to nemá, vím svoje, to je jako s Harrym Potterem. Když píšu velice příjemné překvapení, neznamená to, že se tam lidem dějí příjemné věci, některé scény mi dělaly dost špatně a některé zase nebyly podle mého gusta, přesto celek je strhující a geniální detektivka, kdy hlavní aktér udělá tu samou chybu, kterou páchá naprostá většina detektivů- ač nemá žádnou zbraň ani odznak ani předpoklady nebýt obětí, žene se klidně do míst, ve kterých mu může být proklatě horko a kde si při sledování říkám- nechoď tam, nechoď tam, no vidíš, já jsem ti to říkala. Rozhodně se podívám znovu a možná si tu knihu přečtu. Dvě poznámky na závěr- 1) postava Lisbeth je to nejoriginálnější, co jsem poslední dobou viděla; 2) severské vězení je velice zajímavě pojaté. Vím, že Michael nespáchal nějaký těžký zločin, ale i tak, kromě malých rozměrů cely se téměř nedalo mluvit o cele...

Celou dobu jsem se tak s nadhledem usmívala, všechno plynulo logicky a s fortelem, úsměv mi zmizel až mu uřízli tu patu a v závěru jsem měla slzy v očích, protože ať udělá cokoli, happy end si zaslouží. Ale tohle můžete zase brát jako můj nekritický přístup k dotyčnému herci, kterému zdatně sekundovala ďábelská Mona / Lena Olin. Možná tento film má nějaké chyby, o nichž psali předešlí uživatelé, ale já je nevidím. Je v něm vše, co má být, dokonce i název je příznačný :-), je to prostě Romeo, který se zamotá do svých plánů a přestože to "ve zdraví" přežije, štěstí je fuč, zbyde jen prázdno v duši aneb měl všechno, nemá nic.