VenDulin85

Aneb když se do obrázků převedou doslovné výroky... Nádherný krátkometrážní snímek, ve kterém je skrytá hluboká myšlenka :-), vše vyprávěno brilantním Zdeňkem Svěrákem, kterému tento styl jednoduše sedne. Celých 10 minut se báječně bavíte a následně vás začne napadat, jak by obrázkově vypadaly další výroky brané doslova.

Velice zvláštní snímek, který se po většinu času vleče jako hlemýžď a hlavní hrdina nám názorně svou pokerovou tváří předvádí, kterak si nezadělat na vrásky (ani na ty od smíchu, ani na mračky). Následky lásky na mě zapůsobily hodně rozporuplně, pomalu plynoucí děj mi nevadil, zato dávkování informací o Tittovi a o motivu jeho žití mě poněkud vytáčel. Přestože by pravověrní romantici byli hodně zklamáni po odhalení jádra pudla, mně se celkově (mafiánské) vyústění více líbilo než nelíbilo a za jeden moment v závěru tu čtvrtou hvězdičku přidám.

Na tuto dramatickou minisérii jsem zabrousila hlavně proto, abych se podívala, jak hrál Benedict, než se z něj vyloupl Sherlock, protože každý herec musí někde začínat... Netušila jsem, že se mi dostane tak příjemné podívané, kde uvidím samé staré známé, příjemnou Rachael Stirling v roli Nancy počínaje a Hughem Bonnevillem, zapáleným to socialistou konče. Teď si říkám, že sousloví "příjemná podívaná" musí vyznít poněkud zvláštně, když si přečtete obsah filmu, ale.. tak nějak jsem se oprostila od toho, za který tým tam holky kopou a vybrala si z toho to podstatné- každý je svého štěstí strůjce (byť teda ve viktoriánské Anglii to měli tehdy těžší, to joo).

Na divadle (u mě konkrétně Slezském divadle v Opavě) je to skvost, kdy se prostě celou dobu mlátíte smíchy. Filmový háv tomu sebral veškeré kouzlo a i když je Budař tím nejlepším natěračem - hercem amatérem, nedosahuje to těch kvalit, které by si divák zasloužil. Jinak zápletka hry Donalda Churchilla je jednoduchá a krásná- jak lépe ututlat nevěru, než s dobrovolným spoluaktérem? To, že je onen týpek zapálený herec, může být na škodu. Obzvlášť když neudržíte vážnou tvář a začnete se při pečlivě připravené a nacvičené scéně chechtat...

Přeskakujíc z Komorní scény Aréna k National Theatre Live jako bleška z kabátu na kabát jsem si užila další hru, neuvěřitelnou. Přilákalo mě jméno Ivo van Hove a opět nezklamal. Gillian Anderson obdivuji čím dál víc, její práce s hlasem je fantastická. A pak tu máme "šedou myšku " Lily James, která mě u filmu musela dlouho přesvědčovat o svých kvalitách a na prknech divadla mě přinutila kecnout na zadek jen to hvízdlo. Délka něco málo přes dvě hodiny a na konci perfektní double zvrat, tuš All About Eve mohu než vřele doporučit. [viděno díky National Theatre at home.]

Ze začátku takové lehké špičkování letitého páru, které se stále přiostřuje a pak najednou... napětí by se dalo krájet na nudličky! Nemyslela jsem si, že se budu tolik bavit u politických vtipů, ale stalo se. Herecký koncert Lindsay Duncan a Alexe Jenningse, kteří opět jednou způsobili, že jsme všichni tři měli na konci nefalšované slzy v očích. Tuhle hru přidávám do Top10 dramat. [viděno díky National Theatre at home.]

Silné drama, skvělí herci (obzvláště Ruth WIlson), syrová scéna, která nepotřebuje víc. A přesto mám dojem, že v ostravských Bezručích byl Ibsen ve spojení s Annou Saavedra ještě severštější než tady s Patrickem Marberem. [viděno díky National Theatre at home.]

Černobílým filmům zkrátka neodolám, je to jako otevřená kniha na stole nebo někde položená fidorka (hořká s čokoládovou náplní) nebo skvělý romantický příběh o hříčkách osudu a svízelích lásky... Tuto verzi Větrné hůrky jsem si kupodivu nechala na konec, ale nemá se na konec nechat právě to nejlepší? ___ I am Heathcliff.

Nádherný zážitek, který budu dlouho vstřebávat. Miluju Alfrédovy projevy, jeho postava je tak krásně filozofická a ironická, zajímavá je i Catwoman, přestože jsem v této postavě zprvu viděla slabinu. Abych tím nevynechala ostatní, všechny postavy jsou dobře promyšlené, kladné i záporné (+ bezvadně odehrané). Srovnávat tuto závěrečnou část s ostatními je nesmysl. Ano, navazuje na ně, dočkáme se malých vzpomínek na oba předchozí "díly", ale jinak je to samostatný film, mnohem temnější, zlověstnější a ... osudovější. Líbilo se mi, že jsem na jedno řešení Bruceova/Batmanova problému přišla dřív, než na něj přišel on, to se mi přímo při sledování nestává, ale na tomto se dá poznat, jak jsem se do děje vžila. _____ Rozhodně po Jokerovi vymysleli adekvátní protipól a TDKR je pro mě snímek roku. Velmi oceňuji vtip scény, kdy batman pozná, jaké to je, když mu náhle někdo zmizí z dohledu, přestože ještě rozhovor nepovažoval za ukončený (v předchozích filmech to dělal nejčastěji on Gordonovi a Dentovi) "aha, tak takový je ten pocit?" :-D

Mně osobně to sedlo jako zadek na hrnec, přestože bych už na začátku dokázala sestavit dějovou kostru. Přiznávám, že jsem se v poslední době vyhýbala současným romantickým komediím, protože je jich hodně a nemají jiskru. Dala jsem Sandře šanci a nelitovala jsem, kromě té předvídatelnosti mi tam nic nechybělo, snad trochu více šarmu u hlavního hrdiny, ale... člověk nemůže mít všechno :-). Scénu orel versus pejsek musíte bezpodmíněčně vidět, je to vrchol filmu. Film je vhodný pro feministky, které jsou na pokraji prozření a pro všechny, kterým nevadí, že hlavní boss má sukně a kérku :-).