Recenzie (71)
Počiatok (2010)
Znám asi tři filmy, které mě bezvýhradně posadily na zadek, protože je v nich vše: napětí, akce, láska, pauza, pomalost, skvělí herci, skvělý scénář, kamera a režie, hloubka příběhu, nutnost přemýšlet a přitom zbytečně nefilozofovat, kde si musíte sami vyjasnit vlastní žebříček hodnot, kde dopad filmu zamává i vaším životem (byť jen v malicherném gestu toho, že se rozhodnete jet o víkendu se svými dětmi na výlet a doufáte, že vždy, když je oslovíte, otočí se a vy uvidíte jejich tváře). Bez vlezlého hraní na city tu duo Nolan a DiCaprio zasahují ty vaše v úchvatném a zběsile rychlém sci-fi, které vždy přesně ví, kdy vám má dát pauzu se nadechnout.
Winnetou - Posledný boj (2016) (epizóda)
Poslední díl je strhující a kompletní dokončení OldShatterhandova smíření s novou identitou skvělé! Ořvala jsem tohoto Vinnettoa stejně jako předchozího - rozdíl je ten, že zde necítím jen sentimentalitu a "pohádkovost", ale i jakousi "trpkost" příběhu - pro mne rozhodně silnější zážitek, bez přemoudřelého Brice (kterého jsem ale samozřejmě vždycky baštila). Závěrečný díl série tak zcela zachraňuje poněkud nudnější díl střední. Také akt propojení krve Vinnettoua a Shatterhanda je mnohem logičtější v momentě, kdy se již tak dobře znají, než ve chvíli, kdy jeden druhého porazí v závodě v kanoích... :-) čímž dostává i tento příběh mnohem realističtější a zároveň temnější podobu...
Jerry Maguire (1996)
Cruise je krásný, jeho "šáhnutí na dno" pěkně zahrané, režie vlastně pěkná, ale: nefunguje žádná jiskra mezi ním a Renée (resp. nechápu, kde došlo ke zlomu, že mám milovat někoho nejen kvůli jeho loajalitě), nefunguje vztah mezi ním a Cuba Gooding a tak se z filmu, který by mohl být naprosto úžasný a romantický a z něhož by mohla v člověku rezonovat Cruisova slova: "Zdokonal mě!" ještě dlouhou dobu, se stává plochý, obyčejný, poněkud nudný film.
Winnetou - Nový svet (2016) (epizóda)
Protože celý život tajně miluji Vinnetua jako každá normální ženská, co prořvala již v dětském věku Poslední výstřel, chvíli jsem si zvykala na nového: mnohem "primitivnějšího", klukovského a horkokrevného. ALE mnohonásobně uvěřitelnějšího! Stejně tak mi vždy přišlo zvláštní, jak je ten evropský, intoušsky se tvářící inženýr namakaný chlapák z fitka (původní Old Shatterhand) a tady najednou herec Wotan Wilke působí jako typický německý inženýr od stolu, který ve svém volném čase chodí rekreačně na box a jelikož jej technika a fyzika přirozeně zajímá, je schopen jediným úderem pěstí na správné místo skolit chlapa o hlavu vyššího a několik kilo svalnatějšího, než je on sám. První epizoda mě, po krátkém procesu nutného opuštění sentimentality a nostalgie, vlastně velmi nadchla. Bavila mě, byla uvěřitelná - ano, tak nějak ti indiáni mohli uvažovat (velmi podobně zpracované jako v Tančí s vlky), tak asi mohl vznikat konflikt, takto nějak by ten příchod Maye byl možná reálnější, než dle knižní předlohy. A to, že mezi lidmi ze zcela odlišného kulturního prostředí, vzniká přátelství díky společně strávenému času, ve kterém jsou schopni naslouchat tomu druhému, a ne závodem v kánoích, kdy o pokrevním bratrství rozhodne Velký duch, mi přišlo vlastně naprosto dojemné. A samotný Vinnettou? Kluk, kterému byla svěřena veliká zodpovědnost a kterou si postupně uvědomuje - žádný uvědomělý, životem otřelý chlap plný přemoudřelých ponaučení... Za mne 4 hvězdy, ale dávám zatím 5, abych filmu, od kterého někteří nostalgici očekávali další dávku romantického kýče, pomohla trošku pozvednout nahoru... :-)
Krvavý diamant (2006)
Trochu mi vadilo, že příběh je prvoplánově mířený na city a zavání povrchností (podobné téma je mnohem hlouběji zpracované v jiných filmech). ALE: velmi hezky napsaná a následně zahraná postava rozpolceného člověka v podobě Leonarda DiCapria (nemívala jsem jej moc v oblibě, ale mám pocit, že se zvyšujícím se věkem je čím dál lepší herec), skvělý a uvěřitelný výkon Hounsouna i jeho syna. Nádherná hudba, záběry a navzdory některým "citově vyděračským scénám" stále udržovaná vysoká laťka, která nikdy do úplného kýče nespadne. Režijně bezchybně zpracované, kamera dechberoucí... A tak se z Krvavého diamantu stává smutný, nádherný, duši poltící film...
Master & Commander: Odvrátená strana sveta (2003)
Ta pátá hvězdička je za moji slabost pro námořnické filmy a myslím, že Odvrácená strana světa a Hornblower jsou jediné dva opravdu kvalitní :-)
Pán Pip (2012)
Miluji knižní předlohu "Pan Pip" a jen těžko lze pak hodnotit filmové zpracování, které zde zdaleka nemá takovou výpovědní hodnotu jako kniha. Na knize je nejpoutavější hlavně to, že se velmi vyhýbá prvoplánovému hraní na city a patetičnosti, naopak je velmi syrová a tím o to uhrančivější, což filmu značně chybí. Na druhou stranu nerada srovnávám tyhle dva žánry, takže určitě film za shlédnutí stojí, jen se svým režijním pojetím řadí k řadovým hollywoodským filmům, které v člověku moc dlouho viset nezůstanou...
Autá (2006)
Příběh by mohl být propracovanější, dialogy peprnější... To vše by bývalo mohlo být, ale že není, tomu filmu zase tolik neškodí. V dnešní době je to jeden z mála filmů, který se nesnaží z dětí dělat blbečky. Animace a hudba krásná, roztomilé, milé, za shlédnutí rozhodně stojí...
Tanec s vlkmi (1990)
Dokonalý film, o němž tu snad vše bylo již řečeno... Kevin Costner následně přišel asi o mozek, protože vše, co dále natočil, už samozřejmě nemohlo takové laťky dosáhnout, ale bohužel nedosahovalo ani laťky s nápisem "průměrný". Nebo se tento herec a režisér v jedné osobě narodil právě proto, aby natočil tenhle jedinečný snímek plný bolesti, těžkosti břemene a přitom něžného humoru, velkolepých scén, lásky, která má možnost růstu v tak dlouhé stopáži filmu - a tím splnil své poslání na téhle planetě. Herci prostor skvěle využívají a tak hluboká, osobní zpověď za hříchy, které si americká historie nese, rozbolaví snad každého diváka... Myslím, že je jen málo filmů s podobnou tématikou, které by Vás tak rozsekaly na cucky.
Skrotená hora (2005)
Obavy z toho, jak se Ang Lee popral s tématem, možná způsobily mé následné milé překvapení. Film byl pro mě silný tak, jako každá kvalitně natočená heterosexuální romantika o nenaplněném štěstí a o tom, že občas člověku chybí možná jeden jediný krok, aby byl šťastný, ale nemá tu jedinou špetku odvahy, kuráže, sebedůvěry... Velmi něžně natočený film o dvou obyčejných klucích, co neví, jak naložit se vzájemnou láskou. Nádherná hudba, skvělé herecké výkony, bez patetických scén... Jedinou hvězdičku ubírám za, pro mne trochu nedotažené, zpracování konce.