TeachMe

Skvělý herecký výkon Osmenta, výborná hudba, kamera, příběh... taková škoda toho rozvláčnýho, nekonečnýho konce - to už na mě bylo trochu moc...

Krásný snímek o tom, že v životě je občas nutné porušit pravidla...

Jedna hvězdička za odvahu to zkusit... Škoda jen, že místo toho, aby šli vlastní cestou, snaží se napodobovat střihem i způsobem šetření americké krimiseriály, kde se aspoň člověk podívá na hezké chlapy a ženský. Bohužel, Anděl tím vyšel jako nuda, nuda, šeď... absolutně mě neumí vtáhnout do děje...

Musím ubrat hvězdičku za znělku, která asociuje zcela prvoplánově známý motiv veleúspěšného britského seriálu "Sherlock". Je to škoda, protože jinak je seriál skvělý, nehraje si na americké kriminálky jako "Anděl", působí realisticky se všemi chybami, náhodami i dobře odvedenou prací. Herecké výkony bezvadné, uvěřitelné - po dlouhé době český seriál, za který se nestydím...

Pěkný film na sobotní večer, příjemné zvraty v ději a hlavně, i kdyby to byl jen další právnický paskvil, tak prostě McConaugheyho tajně a platonicky celý život miluju (manžel naštěstí nemá profil na csfd :-)) a jeho perfektní herecký výkon v roli takového správně uličnického a vychcaného právníka, co flirtuje se svou bývalou ženou, je prima tátou, má to za dobře na policajtech i u motorkářů a stejně jej dožene svědomí - no je to prostě krásnej chlap v roli, kterou mu tvůrci ušili na míru, tak jako ten šviháckej "rádoby-právnickej" oblek.

Některé díly jsou více a některé méně naivní, scénaře se řadí k proudu zcela obyčejných, středních detektivek mající navrch pouze atraktivnost toho, že případy jsou léta starý a "zapomenutý". Ale důvod, proč si k žehlení pustím právě tuhle detektivku a ne jinou je hlavně ten, že seriál má perfektně volenou hudbu, zajímavý střih, některé příběhy (ač jsou jakkoliv neskutečné a všichni podezřelí jdou detektivům prostě trapně "na ruku") mně opravdu dojímají a stopáž je příjemně krátká. Hudba úžasná a taky miluju ty konce!!!

Je logické, že tento snímek vzbuzuje dost rozporuplné reakce - ne každý asi má na takto bizardní, chaotické představení jakési komunity kdesi v horách, snažící se pašovat opium a integrovat cirkusovou společnost, která nečekaně zůstane déle, než možná původně plánovala. Pro mně je tento snímek ale čímsi hlubokým a to hned v několika podobách: ztvárnění vlků jako těch, co mohou svým smyslem pro smečku očistit od hříchu; sexualita celé osady podávaná ve své hrubosti a oplzlosti a tak kontrastující se sexualitou páru, z nějž konečně po letech čiší láska; nejtěžší hřích, kdy ale vražedná kulka byla "mířena srdcem" a nakonec samotná gradace, na první pohled pomalého a zmatečného, filmu, kde se lidská společnost promění v lovící zvěř a je to přirozený přerod, který pravidelně vnímáme kolem nás. Dlouho měl u mně film 4 hvězdičky a teď měním na pět - sálá z něj pro mě hloubka celého smyslu života shrnutého do dvou a půl hodiny úchvatného snímku s jedním z nejhezčích soundtracků u česko-slovenského filmu.

Anna Karenina mě mile překvapila především zasazením do divadelního prostředí, které zklidňovalo vypjaté situace a mělo tak možnost naopak podtrhnout kýčovitost carského Ruska. Mnoho originálních nápadů ve filmu mě bavilo, výprava a kostýmy jsou úchvatné. Mám ráda ruskou klasiku a byla jsem překvapena, jak dobře se jí zhostil "neruský" autor. Nicméně srdce mi žalem nepukalo, nesdílela jsem s hlavní hrdinkou tu strašlivou tíhu lásky (a to jsem velký romantik), nechápala jsem, co ji tak upoutalo na hraběti Vronskim (a nejde tu třeba i o rozdílný vkus) - jemu chybí to, proč stojí za to obětovat celý dosavadní život, postavení a dokonce i syna. A její tragický konec tak vypadá, že je způsoben spíše přílišnou hladinou alkoholu v krvi, než puklým srdcem - což je velká odchylka od ruského klasika. Nerada filmy srovnávám, ale pokud někdo umí ztvárnit nešťastnou lásku zasazenou do nelítostného carského Ruska, tak to je Nikita Michalkov a např. jeho Lazebník sibiřský, při jehož shlédnutí se mi tajil dech nad bolestí nenaplněné lásky. Zatím čtyři hvězdičky.

Příběh stokrát ohraný, nenápaditý, hrající na city. Dialogy jednoduchý, scéna nenáročná, umím si představit, že 90% režisérů by tento film natočilo jako céčkovou, trapnou inscenaci, která by se sotva dostala do širšího podvědomí diváka. A přesto z toho "ničeho" vznikl krásný, úsměvný, odpočinkový film. Smála jsem se u něj, dojala, udělala si supr večer a nelitovala toho. Tak jako Amélie, tak i tenhle švihák Driss se zařadí mezi mé oblíbené francouzské postavy, na něž se vždy ráda podívám, když mi bude mizerně, protože jsou milý a mají šmrnc, který jim oběma propůjčila také skvělá režie. Film není hlubokým filmovým zážitkem, ale zaslouží si mnoho ocenění.

Doporučuji knihu "Pan Pip" od Jonese Lloyda...