Aluska88

Nádherná Déborah Révy v roli neustále nadržené nymfomanky a její přednosti jsou rozhodně jedním z nosných prvků této francouzské "studie" ženské sexuality. Oproti ní je zde "nevinně" působící a zdrženlivá Helene Zimmer, jíž setkání se sexuálně nevázanou Cécile přinese nové, dosud nepoznané obzory. Takové snímky jsou jasně "Francouzská parketa", kde se nikdo nebojí před kamerou kompletně odhalit a i tento je natočen s přirozeností, kde je nahota, sexuální scény a nekonvenční vztahy před kamerou něco zcela obyčejného, za co se není třeba stydět. Jo, něco takového by si u nás nikdo natočit nedovolil.

Netvor z Černé laguny mi přišel svým způsobem docela zábavný:) Zejména díky několika dějovým chybkám. Kreatura z Černé laguny klidně vyleze na souš, vleze do stanu a zabije dva badatele. Ovšem poté, když si pohledná vědkyně hraje v laguně na akvabelu, ostýchá se zaútočit. Na to navazuje fakt, že si tato dáma klidně hupsne do "cizích vod" kdesi v pralese a ještě si k tomu dá plaveckou štreku napříč lagunou. A ještě k tomu se stihne každých pár chvil převléct do jiného oděvu:) V jedné scéně Kreaturu hodně ošklivě zraní a ona by si někde měla lízat rány, vypadá to však, že má ještě zřejmě dost sil, aby se vyškrabala k nim na loď a potácela se po palubě:) Ale co, kult je kult, i když tento mě více pobavil, než zastrašil.

Marca Warrena jsem prvně poznala v mrazivém dramatu Píseň za chudého chlapce, kde ztvárnil naprostého parchanta. Svými výraznými rysy, zejména pronikavým pohledem dokáže vždy dodat své postavě patřičnou dávku (nebezpečného) sex-appealu. A zvláště, pokud ztvárňuje záporné, či jakkoli narušené, nevyrovnané a zvrácené charaktery dokáže jen svým pohledem vyjádřit prázdnotu, krutost či naprostou šílenost. A taková je i jeho postava Billyho v tomto filmu. Můžu říct asi jen jediné. Ten týpek je fakt psycho:) The Principles of Lust prezentují skutečně "vybranou" společnost, otevřené sexuální scény a bouřlivé orgie. Závěrečná scéna "Bloody Kiss" mezi Alecem Newmanem a Marcem je ale stejně sexy:)

Tento typ "We explore mysteries of Outer Planets" sci-fi já opravdu můžu. Po úžasné Europa Report přichází na řadu The Last Days on Mars, kde kosmonauti nezkoumají měsíc planety, nýbrž samotnou planetu. Díky jediné větě ze zdejších komentářů jsem se ihned dozvěděla, co že se to tam na Marsu vlastně přihodí:) Ale co, nevadí a můj zážitek z filmu to rozhodně nijak nenarušilo. Tíživá atmosféra je zdařilá, stejně jako akční scény. V hlavní roli boduje skvělý Liev Schreiber.

Již od vzniku Avengers od "God of the Nerds," Josse Whedona, jsem je nijak extra nemusela a vůbec mě nelákali. Měla jsem dojem, že beztak jen půjde o jeden z dalších přehypovaných a přeceňovaných blockbusterových superhrdinských spektáklů. Doba plynula a já zhlédla pár podobných snímků, které mě zase naopak zcela dostaly a tímto tak postupně nažhavily na to, že bych Avengery velmi ráda zhlédla. Plus ještě fenomenální Honest Trailer, který mě dostával zas a znova, pokaždé, když jsem se na něj dívala. Avengers mě dostali a pro mě je to jeden z těch snímků, které mě teprve až s opakovaným zhlédnutím začaly brát ještě více. Superhrdinský "All Stars Team Crossover" a film, který má na poli komiksových adaptací jeden z nejlepších castingů vůbec. Nejvíce vyniká zejména Robert Downey, v jehož pojetí získává "Genius, Billionaire, Playboy, Philantropist", Tony Stark tak silný charakter a osobnost, jakou má Robert sám. Jeho ztelěsnění Iron Mana ve spojení s jeho vlastní sebevědomou povahou, a kdysi rebelstvím a trablemi s drogami, vyzní tak opravdově, že se prostě z Iron Mana musela stát v současnosti zřejmě nejslavnější Marvelovská postava a z Roberta zase megahvězda, po níž šílí davy fanoušků. Přemýšlím, kde by byl Robert bez Iron Mana a Iron Man bez Roberta:) První polovina filmu je pro někoho možná trochu zdlouhavá a méně akční, já jsem však konverzační a seznamovací první část přivítala s nadšením. Každý hrdina tak dostane svůj vlastní prostor, abychom ho měli možnost více poznat a zároveň tak trochu nahlédli pod jeho "drsný, hrdinský štít", který ho chrání. Uvidíme tak především Tonyho Starka opět hláškujícího, cynického a sexy, než kdy dřív, stejně jako zlomeného. Jeho "Entrance" v Berlíně za doprovodu Shoot To Thrill je ikonické a je to jedna z těch scén, kdy si říkám, že on je prostě nejlepší. Tom Hiddleston coby "Kissák" Loki se zařadil mezi skupinu "British charismatic actors playing blackhaired, Bad Guys.":) Druhá část do toho jde na plné koule a všechno to vydá na pořádný akční nářez. Joss Whedon se postaral i o vymakaný scénář plný hlášek a slovních přestřelek, Brian Tyler zase o parádní hudbu. Vizuál je naprosto dokonalý. Komiksové adaptace zažívají zlaté časy a období velmi bohatných žní. CGI technologie už dnes nemají hranice a nic není nemožné vytvořit, studia chrlí jeden snímek za druhým a vydělávají kurevské peníze, takže adaptace budou vznikat ještě hodně dlouho. Co se však týká samotných charakterů, příběhu a zpracování, tak X-Meni a Avengers pro mě budou patřít mezi ty nejlepší Marvelovské eposy. "Stark, we need a plan of attack." - "I have a plan. Attack.", "I have an Army." - "We have a Hulk."

Myslela jsem, že na panenkovsky vypadající Amandu Seyfried, k níž prostě plavá hříva neodmyslitelně patří, si coby brunetku nezvyknu. Jakmile se však objevila na scéně, rozpoznala jsem, že i jako tmavovláska je stejně pořád nádherná a sluší jí to úplně stejně. Do role legendární pornohvězdy, Lindy Lovelace se Amanda hodila skvěle a stejně přesvědčivě ji také ztvárnila. I když samotným pojetím se snímek nevytáhne z průměru, především herecké obsazení z něj dělá vysoce kvalitní "materiál", který zpracovává počátky, vzestup, i pád dívky, kterou proslavilo Hluboké hrdlo. Zejména Peter Sarsgaard v roli Chucka předvedl tradičně výborný výkon coby "silly bastard." Všimla jsem si, že jednu z vedlejších rolí si střihla také Sharon Stone, ale během sledování jsem úplně zapomněla, že tam hraje. Až pak při závěrečných titulcích jsem si uvědomila, koho, že to tam ztvárnila:) Jednalo se pravděpodobně o její životní výkon:)

Damian McCarthy přinesl do hororového žánru osobitý styl v podobě černobílého minimalismu v kombinaci s nějakým pekelným tvorem, který se může objevit kdykoliv, nečekán a nezván:) Jak minimální množství zdánlivě obyčejných, všedních prvků dokáže navodit potřebnou děsivou atmosféru a způsobit neklid toho, kdo se dívá. Celovečerní horory mají svého současného vládce, Jamese Wana. Ty krátké pro mě mají Damiana McCarthyho. Jenže u Wana alespoň tak nějak víte, co čekat, co se zhruba bude dít. U Damiana nikdy nemůžete vědět, co vyskočí, odkud a kdy. Jestli se tenhle chlap někdy vrhne na celovečerní filmy, God Help Us All:) V jeden den jsem hned po sobě zhlédla Hungry Hickory a Never Ever Open It. No, měla jsem opravdu dost:) Totálně mě to odrovnalo a vyčerpalo mé síly. Říkala jsem si, že si kdyžtak stihnu dát něco před oči, když budu mít tucha, že se "to" blíží. Tak jako v případě He Dies At The End. Tady jsem to však nestihla a závěrečná šokující lekačka mě naprosto smetla a zanechala roztřesenou, jak Alíka:)

Od maníka, co natočil jeden z nejoriginálnějších a nejděsivějších hororových kraťasů poslední doby He Dies at the End se nedá čekat nic "dobrého.":) Damian McCarthy má svůj osobitý styl a svou představu o tom, "jak děsit" nám i nyní představuje v černobílém zpracování, kde čekáte, co na vás zase vybafne a hlavně jak to bude vypadat. Výskyt "toho" je opravdu hodně krutou lekačkou, která mi způsobila hodně zběsilý tlukot srdce a rozechvění těla na několik dalších minut.

Přesně tento typ filmů miluju, i když jsem z nich pak strachy podělaná:) Mladý pár vedle sebe v posteli tráví noc. Vám i tomu týpkovi však za chvíli dojde, že jeho přítelkyně se začíná chovat jaksi divně. Něco tu nehraje. To, co s ní je, nebudou jen obyčejné noční můry... Závěr je "pretty creepy."

Postarší děda si to šine po pláži a náčiní, které s sebou táhne, dává tušit, jak se chystá trávit nadcházející chvíle. Do cesty se mu však postaví "vodní nymfa", na níž se rozhodne podívat pěkně zblízka. Jak jejich setkání dopadne, se dozvíte v tomto milém, malém kraťasu.